Nejnovější

Po masakrech v USA se zřejmě nic nezmění. „Máme víc střeleb než dní v roce,” varuje senátor

Zdroj: Wikimedia Commons | http://aliengearholsters.com

Masakry v Buffalu (10 mrtvých), Texasu (22), Oklahomě (5) a Iowě (3) vyvolávají debaty mezi vrcholnými politiky v USA o právu k držení střelných zbraní. Konzervativní republikáni stojí za jeho zachováním, zatímco demokraté v čele s americkým prezidentem Bidenem bojují za zpřísnění podmínek. Problémem je rozložení křesel v Kongresu, kde se o změnách rozhoduje.

Loni v dubnu redakce Seznam zpráv zveřejnila prozatímní souhrn masových střeleb v USA za posledních 55 let. Za tu dobu došlo ke 185 masovým střelbám, které si vyžádaly okolo 1 300 obětí. Z celkového počtu 352 zbraní jich pachatelé nejméně 185 drželi legálně.

Spíše než změna budou opatření

Teprve až po druhém největším krveprolití v historii USA v Texasu, který se stal v posledním květnovém týdnu, demokraté rozvířili debatu a volají po zpřísnění pravidel pro držení zbraní. Proti nim se postavil texaský senátor za republikány Ted Cruz. „Nejefektivnějším způsobem, jak udržet děti v bezpečí, je ozbrojená policie na půdě školy,” řekl Cruz.

Texaský republikán a konzervativec Ken Paxton navrhl ozbrojit učitele. Ti by tak podle něj mohli bránit v případě nouze děti. Nabízí se však otázka: Co když střelec bude rychlejší, nebo se sám učitel rozhodne střílet?

Na straně druhé se americký prezident Joe Biden po masakru v Texasu tvrdě ohradil proti momentálním podmínkám pro držení střelných zbraní v USA. „Jako národ se musíme zeptat: Ve jménu božím, kdy se postavíme proti zbraňovému lobby? Kolik desítek dětí, které byly svědky, viděly své kamarády umírat jako na bojišti, sakra?” ptal se vztekle.

„Co tady děláme? Co tady děláme? Máme víc masových střeleb než dní v roce. Naše děti žijí ve strachu. Proč tady jste, když ne kvůli řešení tak existenčního problému, jako je tohle? Tohle se děje jenom v téhle zemi, nikde jinde,” vyčítal demokratický senátor Chris Murphy před celým Kongresem. Podle serveru Politico, který Murphyho slova zmiňuje, bude velice těžké dosáhnout na jakékoli změny v zákoně.

Republikáni mohou případnou snahu o změny obstruovat až do chvíle, kdy demokratická většina bude k ničemu. „Nerozumím, proč si tady lidi myslí, že jsme bezmocní. Jsem neskutečně ochotný udělat první poslední pro nalezení kompromisu,” nechal se slyšet Murphy.

Právo na držení zbraně pro svou ochranu je totiž ukotveno přímo v Ústavě Spojených států. Je součástí i Listiny práv USA, která vznikla v roce 1791. Pro americkou justici je Ústava společně s Listinou práv nejdůležitějším dokumentem, kterým se řídí v každém případě. Proto je nesmírně obtížné jakoukoli část těchto dokumentů změnit.

„Dobře organizovaná domobrana je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu; právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno,” zní druhý dodatek americké Ústavy.

Bez prověření kupce

V moderním světě je tento dodatek americké ústavy zaostalý. Politolog Robert J. Spitzer vyčíslil počet legálně držených zbraní v USA na 270 milionů kusů. „Většina Američanů podporuje přísnější zákony o střelných zbraních, ale zároveň respektuje přání majitelů zbraní. Ročně zemře na následky zranění způsobených střelnými zbraněmi asi 30 tisíc Američanů,” vysvětlil Spitzer.

Američané si mohou dokonce koupit zbraně ze 3D tiskáren dodávané po součástkách. „Loni se na místech trestných činů objevilo přibližně 10 tisíc takových ‚přízračných zbraní‘. Biden nařídil resortu spravedlnosti prošetřit, zda tyto soupravy rovnou neoznačit jako střelné zbraně. Prověření kupce by potom bylo povinné,” řekl odborník na ústavní právo Eric Ruben.

„Proč by měl řadový občan mít možnost koupit si útočnou zbraň se zásobníkem na 30 nábojů, se kterou může masový vrah vystřelit stovky kulek během několika málo minut?” kroutil hlavou Biden při svém projevu těsně po masakru v Texasu.

Změna v nedohlednu

Uznávaná humanitární organizace Amnesty International již dříve varovala před cestou do USA. „Cestující do Spojených států by měli dbát na zvýšenou opatrnost, protože země adekvátně nechrání právo lidí na bezpečí,” varuje organizace v tiskové zprávě. Bezpečnostní situaci v USA označila za kritickou. „Není garantováno, že nebudete terčem střelby,” pokračuje Amnesty.

„Bez republikánské podpory nemůže žádný návrh v této oblasti projít Senátem, který sice kontrolují demokraté, ovšem nemají dostatek hlasů na překonávání obstrukcí. To s největší pravděpodobností bude platit i po listopadových volbách do Kongresu, naopak se očekává, že v nich demokraté část křesel ztratí,” shrnul iRozhlas zjištění serveru Politico.

Jakub Jurek (Články)
Věnuje se zejména postsovětskému prostoru a kauzám napříč politikou.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*