Nejnovější

Pohřebiště impérií: Afghánistán v historických souvislostech

ilustrační obrázek

Války nejsou pro Afghánistán a jeho obyvatele nic nového. Za posledních tři sta let se jich odehrálo mnoho. Proč se země nachází ve stavu v jakém je dnes a co za tím stojí? 

Počátek problémů v Afghánistánu vytvořili Britové v 19. století rozdělením paštunských kmenů, které sídlí v hornatém území mezi jižním Afghánistánem a severovýchodním Pákistánem. Tyto kmeny tvoří většinu populace v Afghánistánu a asi 15% populace Pákistánu. Po odchodu Britů z Indie zůstala paštunská populace rozdělená, což později vedlo k dalším problémům, přesahujícím až do dnešních dnů.

Britové vedli s afghánskými kmeny (nejen s Paštúny) válku celkem třikrát, ačkoliv se pokaždé podařilo britským silám obsadit a kontrolovat většinu území, nebyli schopni definitivně porazit kmenové bojovníky, kteří se ukrývali v horských oblastech. Po konci první světové války tedy Britové opustili afghánská území a uznali nezávislost nově zformovaného Afghánistánu.

Většinu první poloviny 20. století byl Afghánistán relativně stabilním státem. Po začátku Studené války se země stala příjemcem pomoci z USA, ani Sovětský svaz však nijak nezahálel.

V roce 1973 proběhl státní převrat, byl svržen král a ustavena republika. Po pěti letech získali moc afghánští komunisté. Ti prosazovali rychlé společenské a zemědělské reformy, které konzervativní muslimská populace nepřijímala. V roce 1979 vypuklo v zemi násilí a uvrhlo zemi do anarchie.

Bratrská pomoc ze SSSR

Ve stejném roce vstoupila do země sovětská armáda na žádost afghánské vlády. Během dvacetileté okupace sovětskými vojsky se vytvořilo několik povstaleckých skupin, kterým se říká mudžahedíni, arabsky bojovníci. Mudžahedíni získávali finanční podporu především z Pákistánu a také zbraně z USA.

Partyzánský způsob boje, který se osvědčil proti Britům, fungoval velmi dobře také proti Sovětům. Vysoké ztráty na životech vedly Sověty ke změně strategie. Masivní bombardovací kampaně na vysídlení venkova a likvidace úkrytů mudžahedínů způsobily, že obyvatelstvo prchalo do Pákistánu.

Studenti a anarchie

Mnoho afghánských chlapců, ať už uprchlých z Afghánistánu, nebo již nově narozených v uprchlických táborech v Pákistánu, navštěvovalo náboženské školy, ve kterých byl praktikován wahhábismus, což je radikální muslimská doktrína. Radikalizovaní chlapci a mladíci se poté vraceli do Afghánistánu, kde bojovali na straně mudžahedínů.

Po skončení sovětské okupace 1989 byla země uvržena do chaotické občanské války, ve které bojovaly jednotlivé frakce mudžahedínů proti sobě, protože již neměly společného nepřítele.

Mocenského vakua a anarchie využila skupina, která se nazývala Tálibán, arabsky studenti, která dříve opravdu fungovala jako studentské hnutí, právě díky společné historii navštěvování náboženských škol v Pákistánu.

Islámský emirát a sekulární republika

Tálibán, který tvořili a tvoří především paštunští nacionalisté, ovládl většinu země, až na oblasti na severu, kde se zformovala tzv. Severní aliance, složená z Tádžiků a Uzbeků. Avšak i tuto alianci Tálibán porazil a vytlačil do pohraničních území.

Za vlády Tálibánu se země stala největším producentem heroinu a operoval odsud nechvalně proslulý Usáma bin Ládin z teroristické organizace
al-Káida.

Vládu Tálibánu ukončila v roce 2001 invaze USA a spojenců do Afghánistánu, kde mezinárodní aliance zůstala jako vojenská podpora nové sekulární afghánské vlády až dosud, i když se role USA a spojenců změnila v roce 2014, kdy tíhu bojů s Tálibánem převzala afghánská armáda.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*