Organizátorům Tbilisi Pride hrozí nebezpečí. V Gruzii je postavení LGBT+ lidí paradoxně nejlepší z Kavkazu, říká reportér

Festival Jeden svět letos nabídl snímek i Tbilisi Pride / March for Dignity. Ten pojednává o snaze LGBT+ komunity v Gruzii zorganizovat Pride. Gruzínská společnost je ale silně ovlivněna pravoslavnou církví, která homosexualitu zakazuje. „(Vláda) přijímá toleranční zákony a snaží se legislativu pozměnit směrem k evropským standardům. Ale nakonec, když se srotí dav, jako v roce 2021, tak nejsou schopni menšinu ochránit,“ říká reportér VOXPOTU Ondřej Zacha.

Text vyšel ve spolupráci s filmovým festivalem Jeden svět, který probíhal v řadě českých měst, mezi nimi i v Olomouci, letos s podtitulem Cesty svobody. Houpací Osel je mediálním partnerem Jednoho světa a přináší díky tomu sérii článků a rozhovorů na základě snímků, které byly na akci k vidění.

Film Tbilisi Pride / March for Dignity byl natočen v roce 2020. Změnilo se něco pro gruzínskou LGBT+ komunitu? Začala tamní společnost smýšlet už trochu jako západní země?

Je to více méně stejné. Zdá se mi, že se poslední dobou spíš přibližují na druhou stranu, tedy od Západu. Samozřejmě tomu nepomohl ani Covid-19. Pride se v roce 2020 nemohl konat kvůli lockdownu. Když se ho pak pokoušeli zorganizovat v roce 2021, tak přišla jedna z největších protiakcí a represí vůbec. Sešel se velký dav, který vnikl do kanceláře organizátorů a vyraboval to tam. Následně zaútočil i na novináře. Jednoho z nich dav zranil tak, že na následky zranění zemřel. Řekl bych tedy, že od natočení filmu došlo spíše ke zhoršení. Bohužel.

Je agrese vůči sexuální menšině v Gruzii vidět jenom u starší generace, nebo je tím ovlivněna i ta mladší?  Je možné vidět rozdíl mezi názorem starší generace oproti té mladší?

Přijde mi, že to jde napříč. Občas se říká, že mladší lidé jsou v tomto směru liberálnější a tolerantnější, ale viděl jsem průzkumy veřejného mínění, které říkaly, že naopak mladší lidé jsou daleko radikálnější než ti starší. Moc rád bych věřil tomu, že mladší generace je tolerantnější, ale nejsem si tím úplně jistý.

V gruzínské společnosti má velkou roli pravoslavná církev. Může nenávist vůči LGBT+ lidem pocházet právě z tohoto směru?

Jde o hodně faktorů zároveň. Přímo ta nenávist a nepřijímaní LGBT+ lidí pramení dost ze společenské konzervativnosti, která tam je hluboce zakořeněná a udržuje se v různých sférách. Je tomu tak nejen kvůli církvi, i když ta hraje v Gruzii skutečně velkou roli. Gruzie je jedna z nejstarších křesťanských zemí vůbec a jsou na to i velmi pyšní. Je pak tedy jasné, že tomu, co se v kostele povídá, naslouchá hodně lidí. Za postoj k LGBT+ lidí pak ale může i vliv rodiny a celkové kultury. V tomhle jsou na tom podobně i společnosti okolo Gruzie.

Jaký postoj má k LGBT+ komunitě současná vláda?

Vláda přijímá toleranční zákony a snaží se legislativu pozměnit směrem k evropským standardům. Ale nakonec, když se srotí dav, jako v roce 2021, tak nejsou schopni menšinu ochránit. Mně se zdá, že k tomu ani nejsou odhodláni. Za tím si ale nemůžu úplně stát, protože k tomu nemám dostatek dat.

Kvůli válce na Ukrajině se o přijetí do Evropské unie snaží i Gruzie. Jak se gruzínská společnost staví k případnému přijetí do EU a je nějaká možnost, že by se tím tamější lidé změnili?

Přijde mi, že většina společnosti je pro vstup už jen z logických důvodů. Vstup do EU znamená prosperitu, a to je za mě to hlavní. Oni jsou si i vědomi toho, že jsou vedle Ruska, s kterým relativně nedávno vedli válku a které nyní útočí na Ukrajinu. Vědí, že přibližování se k Západu jim může pomoci zajistit si jejich vlastní bezpečí. Nemyslím si, že jsou všichni připraveni přijmou to, co by to obnášelo.

To je právě třeba i zlepšení LGBT+ práv, prosazování těch lidských a tak podobně. Domnívám se, že na toto gruzínská společnost připravená není. Na druhou stranu se teď ukazuje, že na to nebyla připravena společnost ani v Maďarsku, ani v Polsku. Vnímám to jako symbolický akt. Konec konců Moldavsko, Ukrajina a Gruzie postupovaly v těch přístupových jednáních vždy spolu. Když teď Ukrajina podala přihlášku, tak je logické, že to udělali i oni.

Jak se k LGBT+ tématice staví okolní kavkazské země? Je nějaká více progresivní?

Na Kavkaze bohužel ne. Přijde mi, že v Gruzii je situace paradoxně nejlepší. Ázerbájdžán je v podstatě diktatura, kde se o LGBT+ právech vůbec nedá mluvit. V Arménii nedávno proběhla revoluce, takže existuje naděje, že by se tam situace mohla zlepšit. Každopádně i tam je společnost dost konzervativní. Bude to pro sexuální menšiny těžký boj. Pozitivním příkladem, bohužel, není nikdo.