Sodomité chtějí naše děti

Podobná myšlenka prolétla hlavou některým Slovákům – podobně jako olovo Cobainovi. Referendum skončilo neúspěchem (tedy relativně, komentář našeho slovenského redaktora naleznete zde). Jak po vychladnutí hlav hledí na celou záležitost rýpavý pseudointelektuál a kavárenský povaleč se dočtete na následujících řádcích.

V první řadě nutno říct, že Slovensko není první stát, ve kterém k podobnému referendu došlo. V prosinci 2013 si Chorvaté dokonce odhlasovali, že v ústavě bude manželství definováno jako celoživotní svazek mezi mužem a ženou, což jasně dalo homosexuálům na vědomí, že u nich podobné výstřelky prostě nehrozí. Pochopitelně věci napomohla silná lobby katolické církve, která stojí v pozadí celé akce jako Freddie Mercury, nejen v Chorvatsku, ale také na Slovensku. Aliancia za rodinu, z jejíhož lůna vzešla idea o zpátečnickém plebiscitu, se na svých webových stránkách profiluje jako

„…občianska iniciatíva organizácií a jednotlivcov, ktorá vznikla v decembri 2013 na podporu hodnôt manželstva a rodiny. Neviaže sa na žiadnu ideológiu, vierovyznanie či politickú stranu a je otvorená pre všetky organizácie, jednotlivcov, skupiny, inštitúcie, spoločenstvá či iné zoskupenia občanov, ktoré sa stotožňujú s vyhlsením Aliancie.“

Snaží se skutečně rezolutně odmítat fakt, že jejich záměry jsou vedeny církevními dogmaty, které jsou v 21. století přinejmenším kontroverzní. Příliš se jim to však nevede. Stačí se ponořit hlouběji do temných vod, kam se ani duha nedostane. Projdeme-li si seznam členů, narazíme na silnou převahu křesťanských spolků, škol a dalších institucí. Např. Cirkev bratská Banská Bystrica, eRko – Hnutie kresťanských spoločenstiev detí, Katolícke hnutie žien Slovenska, Klarisky kapucínky, KÁNA PRE MANŽELOV (organizováno katolickou komunitou Chemin Neuf) a celá řada dalších, Rytiersky rád sv. Gorazda nevyjímaje. Církevní vlivy lze vycítit i v jejich přístupu k sexuální výchově, který je podle sdružení správný. Cituji: „…výchova k zodpovednému sexuálnemu správaniu a rodičovstvu… propaguje predmanželskú zdržanlivosť a kladie dôraz na krásu sexuality spojenej s láskou v manželstve.“ Je evidentní, že prudérní jedinci se sdružili do církevních spolků a vyhlásili válku všemu, co jim připadá jako útok na „tradiční rodinu“. Využili k tomu, co měli po ruce – plakáty, billboardy a také kněze. Sehnali dost podpisů k uspořádání referenda, ale nedostali dost lidí z pohodlí domova k volebním urnám (ačkoliv necelý milion zpátečníků taky není úplná výhra), tudíž celá iniciativa šla do kytek a s ní i šest mega eur. A jak výsledky rezonují v české společnosti?

Tradiční rodinou proti zoofilii

Pod článek na serveru iDNES.cz mohli čtenáři hlasovat v anketě o tom, zda by povolili homosexuálním párům adopci dětí.  5761 hlasovalo pro, o jeden hlas více získala odpověď ne. Napoví nám podobná statistika něco víc o naší kultuře? Mohla by ukázat, že Češi umí klikat na tlačítka, ale pravdu o náladách ve společnosti se nedozvíme. Trochu světla by mohla vnést internetová diskuze, ale nejsem sociolog se silným žaludkem, abych vydržel konfrontaci s kumulovanou lidskou hloupostí, a to ani na akademické úrovni. Pravdy se nejspíše nedobereme, neboť plošný průzkum nehrozí a s ochotou Čechů participovat na politice a společnosti už asi nikdo nepočítá.

Dle mého názoru by referendum u nás dopadlo obdobně jako na Slovensku. Ti nejsilnější odpůrci z řad netolerantních, neinformovaných důchodců a církevních patolízalů by nadšeně potírali lidská práva, část tolerantních jedinců by se distancovala a zbytek by jel na chatu. Chataři by pak se sousedy divoce diskutovali nad tím, že ti gajové jsou stejně jen umělci, kteří už neví, co by roupama, a děcka by se jim dávat neměla, protože je to proti přírodě. A pak by si nejspíš pustili nějakou pecku od Nedvědů.

Co však zaujme nejednoho pozorovatele je svérázný druh homofobie. Český homofob totiž vidí dál, což si odnesl ze spolupráce se Sovětským svazem, neboť pokud dáme práva homosexuálům, musíme je dát také zoofilům, což je už Sodoma Gomora (čti Dánsko). Míchá jablka s Láďou Hruškou, protože pohlavní styk mezi lidmi skutečně není to samé jako styk člověka se zvířetem, a to nemluvím o výchově dětí. S porovnáváním zoofilie a homosexuality přišlo několik komentátorů na Novinkách.cz, ale také moravský odborník na problematiku menšin i většin. Tušíte správně, Tomio Okamura zanechal na svém facebookovém profilu také výraznou stopu. Obecně se všichni zastánci názorů v referendu ohánějí pojmem „tradiční rodiny”. Ta sestává z maminky, tatínka a děsně happy dětiček, které navíc chodí do škol, kde nejsou žádní cikáni a postižené retardéry kariér jejich budoucích právníčků, doktůrků a učitelek matiky. Idyla jako vystřižená z Cimrmanova Dědečka. Fakt, že tato tradiční rodina v naší společnosti zažívá závažnou krizi, je druhá strana mince. Rozvodovost prokazatelně stoupá. Z logiky věci vyplývá, že „tradiční rodina“ rozhodně nepatří mezi neotřesitelné instituce a hledat příčiny této krize v požadavcích LGBT menšiny je naprosto uhozené.

Rozuzlení à la kavárna

Je pochopitelné, že páry stejného pohlaví mají právo na statut manželů, na adopci dětí, a dokonce i děti mají právo vědět o tom, že existuje předmanželský sex a eutanazie. V naší společnosti snad začínají LGBT nalézat oporu a pochopení, avšak zákonných úprav se dovolávají těžko. Stačí si vzpomenout na humbuk kolem snahy získat možnost osvojit si dítě partnera/partnerky. Pokud se společností ponesou podobné názory, které šíří např. bývalý hradní mluvčí Petr Hájek, nelze se posouvat dále na stupnici liberálnosti. Z mého pohledu zastánci „tradiční rodiny“ vidí ve snahách gayů a leseb pokus o revoluci a převrácení poměrů, které povedou až k vytvoření „homosexuální majority“, která spolu s Ilumináty vyústí ve svržení světového pořádku. Nebudu čtenáře vyčerpávat argumentací, proč tomu tak není, lze ji v různých formách dohledat na internetu (stránka hatefree a jiné weby). Závěrem si pusťme „na odlehčení“ spot o tom, že hipsteři prostě nejsou maminka.