Pride má být protest, ne výkladní skříň. Duhová brčka nic nezmění

KOMENTÁŘ: V sedmdesátých letech byly duhové průvody radikální formou protestu. Zasahovala proti nim policie a účastníci byli často perzekuování. Dnes se jeho forma razantně proměnila a stala se z něj výkladní skříň korporací, které se díky němu mohou nadále tvářit jako zastánci lidských práv.

Už na prvním Prague Pridu, kterého jsem se zúčastnil, mi přišlo minimálně podivné zapojování velkých značek a korporací. Tehdy mi ale bylo čerstvě šestnáct a upřímně jsem nad tím až tolik nepřemýšlel. K uchlácholení mi prostě stačilo, že proto aby pride mohl vůbec vzniknout, je potřeba sponzorů.

Můj názor se ale razantně změnil s předloňským ročníkem. Na něm jsem se omylem dostal na diskusi o queer módě. Přestože jsem původně zamýšlel jít na úplně jinou část programu, udržela mě v sále přítomnost jednoho známého influencera, který debatu moderoval. A jsem skutečně rád, že jsem tak udělal, protože jsem na vlastní oči viděl, jak kapitalistická mentalita sponzoringu dokáže přerámovat protestní akci.

Celý panel byl prakticky hodinovou reklamou na český obchod s botami, který si pro pride připravil ,,LGBT+ kolekci”. A pochopitelně se jednalo o sponzora akce. Mnou v dětství uznávaný influencer se rozplýval nad tím, jak je úžasné, že firma veřejně propaguje lásku a rovnost, během čehož mu dva přítomní ambasadoři představovali všechny kousky nové kolekce.

Tato situace je dokonalým příkladem fenoménu, který se nazývá pinkwashing, a ukázkou, jakých forem může nabývat deklarovaný boj za rovná práva v kapitalismem orientované společnosti.

Na rozdíl od menších duhových pochodů v regionech, které jsou sice kratší, ale radikálnější, se Prague pride rozhodl jít cestou klidného několikadenního rodinného festivalu s řadou sponzorů z nadnárodních korporací. To jim sice umožňuje alespoň jednou za rok vytvořit na Střeleckém ostrově bezpečné místo pro všechny zúčastněné, zároveň ale tvoří z původního protestu korporátní pračku na svědomí.

Boty proti lásce

Je důležité si uvědomit, kdo tyto akce sponzoruje, a komu je tak poskytován prostor na banerech duhového pochodu. Z pravidla se totiž nejedná o gay friendly firmy, queer designery nebo další LBGTQ+ spolky, ale o korporace, pro které je celá myšlenka pridu jen možnost, jak se cynicky a bez práce vetřít do přízně lidí. Giganti jako Coca-cola, Adidas nebk Amazon nechrání práva svých zaměstnanců a vykořisťují lidi z chudších států pro levnou práci. Partnerství s akcemi jako Pride je tak pro ně jen pozitivní publicita, nikoliv upřímná touha po rovnoprávnosti.

Důkazem tohoto pokrytectví může být to, že korporace svůj duhový branding používají pouze v zemích, kde převládá podpora queer lidí. Nejedná se o žádnou lidskoprávní agendu, ale o marketing nejhlubšího zrna. Gay lidé pro korporace neexistují, dokud na nich nemohou profitovat.

Tomu může být příkladem automobilka BMW a její marketing na Blízkém východě. Ta si dobře spočítala, že s duhovým logem by si v tamních zemích nepřilepšila. Většina států Blízkého východu totiž považuje homosexualitu za trestnou. Mezitím se v bezpečné Evropě staví do role progresivní woke firmy.

Korporace, sedící na penězích, o kterých se žádnému queer aktivistovi ani nesnilo, si navíc za pár kaček udělají promo na nejnovějším „pride laděném“ produktu. Protože kdo jiný by si koupil Adidas duhové boty než zástupci sexuální menšiny, která touží po uznání. V tu chvíli přijde nadnárodní korporace a nabídne prázdnou validaci se slovy „my víme, že existujete, tady máte nové boty“.  

Duhové boty, brčka a další ,,woke” produkty nic nezmění, pokud za nimi není žádný boj proti strukturám útlaku queer lidí. Namísto toho peníze získá firma, které jsou v lepším případě rovná práva jedno, v tom horším je aktivně porušuje.

Změna nenastane podporou skrze zakoupení duhových produktů. Nesmíme se omezovat na „volbu peněženkou“, protože z toho pouze bohatnou struktury, které ze své podstaty jdou pouze po zisku a jejich působení není v souladu s ochranou lidských práv. Za změnu musíme bojovat. Pride má být protest, ne obchodní výloha.

Jak si obohatit brand

Vyhlídky na skutečně masivní a nekomerční pride nepřichází ani s letošním ročníkem. Václavské náměstí se sice zahalí do duhové vlajky, ale hlavní roli budou hrát opět korporace a jejich stánky. Nestlé, Ikea, Unicredit a mnoho dalších firmě se pokusí ukořistit společnoský kredit jako progresivní firmy.

Ve skutečnosti Nestlé nad porušováním lidských práv ani nehne brvou. To v různých částech světa skupuje zdroje vody, čímž o ní obírá tamní komunity.

A rodinná Ikea na tom není o moc lépe. Až polovina jejích dodavatelů totiž využívá otrockou práci běloruských vězňů. Údajně i z táborů nuceným práci pro mladistvé tak pochází ony roztomilé poličky, které si pak s úsměvem na tváři zákazník doma přimontuje. (psali jsme zde)

Organizátoři Prague Pridu se pak sami zaprodávají těmto firmám. Tenhle postup nikdy skutečnou rovnoprávnost nezajistí. Firmy, které aktivně porušují lidská práva, nejsou legitimní spojenec v boji za svobodu queer lidí, protože v honbě za ziskem budou hlásat cokoliv jim jejich průzkumy trhu vyhodí za trendy.

Prague Pride by si tak měl uvědomit, co je jeho skutečným cílem. Dělat festival, kde si velké firmy vylepší svůj brand o duhovou symboliku, nebo bojovat za rovná práva.