IKEA využívá otrockou práci běloruských trestanců. Pomsta přišla se sekerou

V pražské prodejně IKEA minulý pátek běloruský aktivista rozsekal nábytek sekerou a kolem stříkal červenou barvu. O den dříve přinesl americký portál Politico zprávu, že Ikea po léta vykořisťuje běloruské trestance v rámci nucených prací Lukašenkova režimu. Spojitost obou událostí je tak nasnadě.

V pátek 18. listopadu vtrhnul do prodejny Ikea v Praze Zličín muž se sekerou a zdemoloval knihovnu, noční stolek a postel. Poté nábytek poléval červenou barvou a reproduktorem oznámil, že to celé dělá na protest proti spolupráci obchodního řetězce Ikea s běloruskými úřady.

Souvislost se situací v Bělorusku

O den dříve zveřejnil portál Politico článek, ve kterém odhaluje využívání běloruských vězňů jako bezplatné pracovní síly v rámci nucených prací. S informací přišla francouzská nevládní organizace Disclose. Podle důkazů měla až polovina hlavních běloruských dodavatelů žlutomodré firmy vazby na trestanecké kolonie spravované úřady Alexandra Lukašenka.

„Lukašenkův režim nutí vězně, aby pracovali tvrdě a zadarmo. To se týká i vězňů politických. Mnozí byli odsouzeni například za účast na pochodech na podporu Ukrajiny, či kritiku Lukašenka,“ řekl serveru Politico Franak Viačorka, hlavní poradce běloruské opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské. Vyzval také západní společnosti, aby už nadále nespolupracovaly s jakýmikoli institucemi spojenými s běloruským vládním režimem.

Jak uvedl deník Disclose, mělo se jednat také o tábory nucených prací pro mladistvé. V nich jsou vězni vystaveni mučení, nedostatku jídla, hygieny i zdravotní péče.

Litevská nevládní organizace Our House nedávno kritizovala pracovní podmínky vězňů nedaleké běloruské věznice. Ti údajně dostávají „2 až 5 rublů měsíčně“, což je méně než 2 eura. Průměrná státní mzda v Bělorusku přitom v září 2022 činila podle oficiálních údajů 1637 rublů, tedy 623 eur.

„Jsme si vědomi nedávných zpráv odsuzujících údajné využívání nucených prací v Bělorusku dodavateli Ikea. Pokud se tyto zprávy potvrdí, měly by takové praktiky okamžitě přestat, protože porušují lidská práva,“ řekl deníku Disclose Peter Sano, mluvčí EU pro zahraniční záležitosti.

Dlouholetá spolupráce

Spolupráce Ikey s Běloruskem oficiálně začala v roce 1999 a během následujících let se země stala po Polsku druhým největším dodavatelem dřeva pro onu švédskou společnost. Ačkoliv firma vyloučila jakékoliv neakceptování lidských práv v rámci jejich řetězce, rozhodla se veškerou obchodní výstavbu na běloruském území pozastavit, a to v červnu 2021. K úplnému rozvázání spolupráce s Běloruskem však došlo až o rok později – letos v červnu. Velkou roli v tomto kroku odehrála ruská invaze na Ukrajinu, protože firma už nechtěla s Běloruskem, jakožto hlavním spojencem Vladimira Putina ve válce, spolupracovat.

Ještě před válkou na Ukrajině se však nákupy Ikey v autoritářském státě téměř ztrojnásobily – ze 130 milionů eur v roce 2018 na 300 milionů eur v roce 2021.

Historie firmy IKEA a využívání nucené práce vězňů se táhne už od 70. let. Tehdy společnost nakupovala výrobky vyráběné politickými vězni v bývalém východním Německu. Dodnes ovšem nepřiznala, že by to tak bylo i v aktuální situaci s Běloruskem:

„Pokud od médií, nevládních organizací, kolegů nebo jakékoli jiné organizace dostaneme faktické informace o nějakých pochybnostech, vždycky věc prošetříme a provedeme nezbytné kroky k jejich nápravě. S dotyčnými společnostmi přímé partnerství nemáme.“

Organizaci Disclose se také podařilo zjistit, že vazby na běloruské trestanecké kolonie spojené s výrobou měl donedávna i partner Ikey – textilní firma Mogotex. Ta v roce 2019 zakoupila textil z nápravného zařízení pro mladistvé IK-2. Šéf IK-2 byl mezi lety 2006 a 2014 sankciován Evropskou unií kvůli „nelidskému zacházení s politickými vězni“. Mimo Mogotex se v minulých letech do obdobné spolupráce zapojilo dalších 6 partnerů švédské firmy.

Oddaný aktivista

Rádio Svobodná Evropa potvrdilo na základě ověření běloruskými médii, že pachatel byl běloruský aktivista Pyotr Markelov. Ten je členem aktivistické skupiny „Youth Blyok“ a v České republice aktuálně studuje.

Markelov byl podle běloruského serveru Svaboda zatčen už dříve. V květnu 2020 byl neprávem odsouzen k deseti dnům zatčení v Minsku kvůli jeho výrazné podobnosti s hledaným zločincem. Minulý rok byl také zadržen na Ukrajině, kde tou dobou žil. Důvodem bylo, že se snažil přehodit několik pytlů hnoje přes plot běloruské ambasády, píšou Seznam zprávy. Během zadržení prý křičel, že chtěl tímto činem upozornit na situaci v Bělorusku a smrt politického vězně Vitolda Ašurka.

Další běloruský student, který byl u incidentu přítomný, uvedl, že pachatel nebyl nijak nebezpečný. Údajně vyčkával na okamžik, kdy na místě nebudou žádné děti a následně se nechal bez odporu zadržet policií, informoval Seznam.

Podle policejního mluvčího Jana Daňka se věc vyšetřuje jako podezření ze spáchání trestných činů poškození cizí věci a výtržnictví. Policie na místo činu přijela okolo páté hodiny odpoledne. Evakuace prodejny nebyla nutná a v ostatních částech obchodu mohli zákazníci dál pokračovat v nákupu. Aktivista už je nyní propuštěn na svobodu.