Patnáct dní na výběr menšího zla. Aneb jak vyhovět státním zájmům i svědomí zároveň

Zatímco Ivan Bartoš se stále dovolává ocenění od ostatních členů vlády za práci na digitalizaci stavebního řízení, vláda Petra Fialy má před sebou horší problém. Státní rozpočet na příští rok, který ve středu prošel sněmovnou, se mnoha odborníkům zdá stejně nerealistický jako úspěch vládní koalice v příštích sněmovních volbách. Poté co navštívili s ministrem financí Stanjurou Hrad, premiér poznamenal, že věří tomu, že prezident návrh podepíše. Petr Pavel ale zatím využívá patnácti dnů, které má ze zákona na to, aby návrh buďto schválil nebo vetoval.

Podle vlastních slov by si prezident Pavel rád vše podrobně prostudoval a odmítá tvrzení, že by podpis návrhu úmyslně prodlužoval. Má vůči návrhu jisté výhrady, protože podle jeho finančních poradců je tento rozpočet nesplnitelný a je možné, že bude třeba ho přepracovat. Finální rozhodnutí podle informací Hradu prezident oznámí v úterý 17. prosince. Petr Pavel zatím využil práva veto jen jednou, když letos v září odmítl návrh novely, která by omezovala účast laických přísedících u soudů.

Pavlovy výhrady k navrhovanému rozpočtu se týkají především emisních povolenek, které nejen podle prezidenta nebudou ani zdaleka zdrojem takových příjmů, se kterými vláda v návrhu počítá. Zároveň výdaje na klimatická opatření jsou podle něj značně podhodnocené. Plánovaný schodek 241 miliard korun je příliš optimistický i podle odborníka na finance a Pavlova „přítele po boku“ Petra Koláře. Ten se nechal v televizi Prima slyšet, že „čísla v rozpočtu mohou vycházet tak maximálně Zbyňku Stanjurovi, když si doma hraje s počítadlem.“

Videozáznam Koláře s radostí z možnosti zatlouct současné vládě další hřebíček do rakve přesdílela s jízlivým komentářem na sociální síti X i Alena Schillerová. „Komentář Petra Koláře si Fialova vláda za rámeček nedá,“ kvitovala výrok bývalá ministryně financí, s prsty ještě mastnými od hranolek. Má pravdu v tom, že pro vládu by vetování návrhu neznamenalo z hlediska popularity nic příjemného.

V případě, že nový rozpočet by nebyl schválen do prvního ledna, by vláda musela improvizovat s rozpočtovým provizoriem. To s sebou nese určitá omezení ve výdajích, kterým se koalice Spolu před blížícími se volbami chce nepochybně vyhnout. Pak je ale otázkou, jestli by přepracování rozpočtu do realističtější podoby nepřineslo vládě zpět alespoň část ztracených plusových bodů.

Správné rozhodnutí na úkor „tradice“

Schvalování rozpočtu pro nadcházející rok je ve sněmovně zpravidla velkou událostí. Často se také děje, že prezident republiky vyjádří vůči návrhu nesouhlas, ale přesto ho podepíše. V případě, že by prezident návrh opravdu vetoval, by to tedy byla česká premiéra. Poslanecká sněmovna samozřejmě může Pavlovo veto přehlasovat nadpoloviční většinou, stejně jako se to stalo exprezidentu Zemanovi, když chtěl v roce 2022 vetovat novelu státního rozpočtu reagující na válku na Ukrajině.

Pavlovo rozhodnutí „vměšovat“ se do věcí vlády je mnohými kritizováno a zpochybňováno. Vypadá to, že si Češi ještě nezvykli na to, že jsme si zvolili nestranného prezidenta, který říká co s myslí a koná podle toho, co říká. Petr Pavel nyní tedy čelí výběru menšího zla. Rozhodování, jaký postup bude mít horší dopad na státní ekonomiku – schválení nerealistického rozpočtu, nebo řešení problémů plynoucích z jeho odmítnutí?

Vždy se ale nakonec nabízí možnost, kterou v roce 2009 zvažoval Václav Klaus – rozpočet jednoduše nepodepsat ani nevetovat. Alibistické vyjádření osobního nesouhlasu na patnáct dní, po jejichž uplynutí vstoupí rozpočet v platnost automaticky. Tomuto gestu se ale Václav Klaus nakonec neuchýlil a v nedělním přenosu TV Prima rozpočet na rok 2010 stejně podepsal.