Komunální volby v Polsku, s upozaděním zklamáním voličů

V polských ulicích 7. 4. 2024 proběhly polské komunální a regionální volby. Děje se tak po 100 dnech úřadu Tuskové vlády za přítomnosti zklamaných voličů, kteří nevidí jasné kroky k naplnění předvolebních podzimních slibů. O volební rozpoložení a názory voličů se zajímáme přímo z polského města Łódź.

Podle průzkumu se téměř polovina polských občanů neplánuje zúčastnit komunálních a regionálních voleb. To vyplynulo i po našem dotazování v ulicím města Łódź, které je zároveň i třetím největším v Polsku. ‚‚Nejsou pro mě tolik významné jako volby do sejmu či volby prezidentské,” zaznělo od mladé studentky na dotaz, zda se účastní voleb. Na druhé straně však byly i případy, kdy lidé na dotaz, zda vnímají komunální volby jako nástroj pro změnu nejen lokální, ale i celostátní, odpovídali víceméně kladně. Shodovali se, že je pro ně důležité volit nejen v rámci jejich města, ale i v širším kontextu. ‚‚Je důležité začít odspoda, poté se odrazit i dál,” bylo jedno z mnoha přesvědčení, na kterém se respondenti shodovali.

Je důležité zmínit koho všechno polští občané v rámci komunálních voleb volí. Ve většině polských měst obdrží občané čtyři hlasovací lístky, v rámci kterých volí do místní samosprávy – tedy radní obcí a okresů, starosty a předsedy měst.

Kandidáti ze stran mají bezesporu na polské politické scéně větší šanci na výhru. ‚‚Mnohem více je pro mě důležitější názor na daná témata samotného kandidáta a jeho osoba než jeho politická příslušnost,” podotýkali ovšem respondenti. Co se týká konkrétně města Łódź, kde jsme pro Houpacího osla sbírali názory voličů, je zde silná podpora a i předpokládaná opětovná výhra bývalé starostky Hanni Zdanowské, která je členkou Občanské koalice. Ta si voliče získává již od roku 2010 svojí aktivitou ve směru revitalizace města či jeho modernizace. ‚‚Investice, které paní Zdanowska dává do infrastruktury a ulic je vidět a právě proto ji volíme. Jsou zde však i hlasy občanů, které podotýkají že právě tato modernizace stojí město peníze a zadluženost města je argument pro její odpůrce,” podotýká občan města při dotazu, co on vnímá jako důležité téma těchto voleb.

Lokální témata mají pro voliče nosnou podstatu při samotném výběru kandidáta. Zlepšení sociálních podmínek či doprava v městě jsou nejčastější odpovědi. Důležité je také zmínit, že při sběru názorů jsme se setkali i s negativními odpověďmi při dotazu, zda nám lidé poskytnou rozhovor k nedělním komunálním volbám. Z jakého důvodu nám rozhovor odmítli, nechtěli sdělit.

Ze zklámání plyne možný euroskepticismus a xenofobie

Podle nedávného průzkumu agenturou vyplývají jasné teze: voliči koalice jsou netrpěliví, nevidí žádné splněné sliby v otázkách snížení životních nákladů, zvýšení kvality a dostupnosti zdravotní péče.

Občané si ovšem podle průzkumu všímají změn, co se týkají otázky ‚‚veřejnoprávních” médií (pozn.: Stále se o polských médií nelze bavit jako o nezávislých a veřejnoprávních, i když se tak označují. Jedná se spíše o státní média, která už nevolí tak agresivní rétoriku a mají z menší části větší možnost pluralizace či nastolování relevantních témat.), změn v justičním systému, kde došlo ke zrušení disciplinárních řízení vůči soudcům, či k personálním změnám. Stále v polské justici hraje problém její rozštěpenost, jejímž důsledkem je její neakceptovatelnost. V praxi tak justiční rozsudky bývají často zpochybňovány.

Vzhledem k tomu, že při otázkách komunálních voleb se respondenti, kteří se chystají volit, shodovali na jejich důležitosti a možnosti změnit politiku i v širším kontextu Polska, jsme se dotazovali i na potvrzená data z průzkumu. Tedy jak moc jsou nebo naopak nejsou spokojeni s dosavadním působením Tuskové vlády.

‚‚Vidím drobné změny, ale nic konkrétního v běžném životě. Vše chce ovšem čas,” zaznívá od dotazované ženy. ‚‚Je to jako dříve, když byl Tusk u moci a ještě horší. Není dobrý politik a hospodář. Nemyslím si, že je na tom Polsko lépe, spíše naopak,” vypověděl například další respondent. Vesměs byly emoce a názory na dosavadní vládu vlažné. Žádné nadšení či spokojenost s dosavadním průběhem a plnění předvolebních slibů nebylo.

Z tohoto důvodu je potřeba myslet i na upozaděný, ne tolik viditelný důsledek zklamané nálady v polské společnosti. Udusané naděje jsou totiž v Polsku živnou půdou pro euroskepticismus a xenofobii. Pokud tedy současná vláda nenaplní očekávání a závazky, které dala v podzimních parlamentních volbách voličům, důsledky mohou být mnohem závažnější než jen snížená volební účast a klesající podpora.