Žádná amnestie! Brazilské ulice se plní odpůrci nedělních vandalských útoků

V neděli 8. ledna zaútočili Bolsonarovi příznivci na tři největší brazilské instituce, aby tak vyjádřili nesouhlas proti prohře jejich prezidentského favorita v říjnových volbách. To v jihoamerické zemi rozpoutalo vlnu protestů.  Prodemokratičtí Brazilci požadují potrestání výtržníků. „Žádná amnestie!“ ozývalo se ulicemi.

Více než před dvěma měsíci proletěla Brazílií zpráva, že dosavadní pravicový prezident Jair Bolsonaro na základě výsledků voleb předává štafetu svému levicovému protějšku, Lula da Silvovi. Druhou lednovou neděli, týden po inauguraci Luly, se podařilo tisícům protestujících vniknout v hlavním městě nejen do Nejvyššího soudu a Kongresu, ale i do prezidentského paláce. Chtěli tak vyjádřit nesouhlas s výsledkem uplynulých voleb. Ne jednomu politickému analytikovi neunikla podobnost útoků s povstáním v americkém Kapitolu, ke kterému došlo v lednu 2021.

„Skupinám se podařilo prorazit policejní barikády, útočily na budovy, poškozovaly nábytek, rozbíjely okna a ničily i umělecká díla.“ píše agentura AP. Lidé často oblečení ve žlutozelených barvách měli nad relativně malým počtem policistů převahu – shazovali je z koní nebo je dokonce bili. Kromě policistů byli zraněni například i novináři. Do brasilského centra se začala sjíždět i spousta autobusů, jednalo se tedy o relativně dobře koordinovaný puč.

Tzv. Bolsonarovci, jak jsou nyní Bolsonarovi podpůrci často označování, se neshromažďovali pouze v hlavním městě, ale i v celé řadě dalších velkých brazilských měst. Nedá se říci, že by se situace “uklidnila“, většinu hlavních základen už se však policejním složkám podařilo zneškodnit. Jako reakce na tyto vandaly však v brazilských ulicích přichází silná vlna protestů.

„Žádná amnestie! Žádná amnestie!”

Podemokratičtí Brazilci s odpovědí na nedělní útoky neotáleli. Hromadné skandování hesla “žádná amnestie“ začalo v přelidněném sále na právnické fakultě saopaulské univerzity již v pondělí. Poté se rozšířilo nejen do ulic této metropole, ale i do Rio de Janeira. Protestující trvají na potrestání výtržníků.

Brazilská policie doposud zadržela okolo 2000 účastníků nedělního puče. Ministr spravedlnosti Flávio Dino slíbil, že stíháni budou i ti, kteří stáli v zákulisí celé akce – ti, kteří na sociálních sítích celou akci svolávali a financovali Bolsonarovcům dopravu.  

„Tito lidé musí být potrestáni. Lidé, kteří toto nařídili, musí být potrestáni. Ti, kteří za to dali peníze, musí být potrestáni. Oni nereprezentují Brazílii, to my.“ řekla hrdě pro AP jednašedesátiletá demonstrantka Bety Amin s velkým nápisem “demokracie“ na tričku.

Profesor politologie Luis Felipe se ve svých slovech nevyhnul narážce na zákon o amnestii, který po desetiletí chránil vojenské příslušníky obviněné ze zneužívání a vražd během diktatury v letech 1964-1985.

,,Když výtržníkům v tuto chvíli nevyměříme trest, zabráníme napětí, ale podpoří to nestabilitu. Žádná amnestie – to je lekce, kterou jsme si měli vzít z konce vojenské diktatury, kdy se Brazílie rozhodla nepotrestat vrahy a mučitele tehdejšího režimu.“

Kdo jsou Bolsonarovi příznivci

 Většina vandalů považuje nově zvoleného prezidenta za zloděje, za někoho, kdo povede zemi ke komunismu. „Často se objevují konzervativní evangelikální pastoři nebo drobnější a střední podnikatelé. Tito lidé jsou ze střední třídy, bývají velmi aktivní na sociálních sítích a obávají se levicové politiky Luly da Silvy.“ zmínil v podcastu 5:59 publicista František Kalenda. Mimo jiné se mezi nimi objevují i generálové nebo plukovníci ve výslužbě, bývalí vojenští policisté, apod.

Nejedná se o první podobné útoky – v polovině prosince vandalové zaútočili na sídlo federální policie v Brasílii. Jindy se zase pokusili zablokovat mezinárodní letiště. Mimo to se dokonce začaly objevovat vyhrůžky teroristickými útoky.B

Lula hned po útocích Bolsonara obvinil z povzbuzování povstání, ale ten jeho nařčení odmítá. Na Twitteru exprezident uvedl, že pokojné protesty jsou součástí demokracie, ale vandalismus a napadání veřejných budov jsou přes čáru. Sám však pravděpodobně v lidech vyvolal určité pochybnosti, jak uvádějí Seznam zprávy. Zpochybňoval totiž pravost voleb a nebyl schopen přiznat svou porážku. Když došlo na tradiční akt předávání prezidentské šerpy, odjel Bolsonaro na dovolenou na Floridu.

Volby byly podle bývalého brazilského prezidenta pochybné, protože elektronický hlasovací systém by podle něj měl obsahovat tištěnou účtenku, jenže dolní komora Kongresu tento jeho návrh zamítla již před dvěma lety. Volební orgány tvrdí, že výsledky již nelze ověřit.

Ačkoliv bezpečností experti skutečně považují elektronické hlasování za méně bezpečné, brazilský systém je pečlivě sledován. Domácí úřady ani mezinárodní pozorovatelé od přijetí tohoto hlasovacího systému – roku 1966 – nikdy nenašli důkazy o tom, že by zde byl páchán jakýkoliv podvod.

Obdobné pochybnosti měl po výsledcích amerických voleb například i Donald Trump, které shodou okolností považuje Bolsonaro za svůj vzor. Když Trump prohrál svou kandidaturu, čekal Bolsonaro pět týdnů, než uznal Bidenovo vítězství. Byl jedním z posledních světových hlav, které tak doposud neučinily.

Jaké změny s sebou vláda Luly da Silvy přináší ?

 Šestasedmdesátiletý Luiz Inácio Lula da Silva porazil 30. října v prezidentských volbách svého protivníka velmi těsně – hlasovalo pro něj tehdy 50, 9% voličů. Nový prezident krátce po oznámení výsledků pronesl projev svým příznivcům, ve kterém slíbil, že bude bojovat proti rasismu, předsudkům a diskriminaci.

Řekl, že názorově rozdělená země nyní potřebuje jednotu a mír. „Nejsou dvě Brazílie. Jsme jedna země, jeden národ – skvělý národ.“ Co představuje Lulův příchod pro Brazílii po čtyřleté pravicové vládě Jaira Bolsonary?

Lulovy plány na vládu byly ve velkém konstrastu s plány jeho předchůdce. Ty se vyznačovaly ústupkem v ochraně životního prostředí v amazonském deštném pralese, volnějšími zákony o držení zbraní a slabší ochranou původních obyvatel a menšin. Lula da Silva řekl, že chce z Brazílie udělat zelenou supervelmoc. Chce bojovat proti nezákonnému odlesňování. Pokud se mu tento cíl bude dařit plnit, ovlivní to nejen jižní Ameriku, ale i celý svět.

Nový prezident také brzy po své inauguraci obvinil Bolsonarovu administrativu  z páchání “genocidy“ tím, že dostatečně nereagoval na hrozbu COVIDu-19, který zabil přes 680 000 Brazilců.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken na Twitteru napsal, že se těší na pokračování silného partnerství mezi USA a Brazílií v oblasti obchodu, bezpečnosti, inovací, apod. Gratulace se Lula dočkal i od britského krále Charlese, který má radost z budoucí spolupráce zejména v oblasti životního prostředí.