Financování jakožto hlavní trhlina českého zdravotnictví a nespokojení lékaři

V České republice vypukla rozsáhlá stávka lékařů, kteří protestují proti nedostatečnému financování zdravotnictví a nízkým platům. Tisíce lékařů odešly do stávky, což má vážné důsledky pro provoz nemocnic a poskytování zdravotní péče. Odborové organizace doufají, že stávkou upozorní na naléhavou potřebu zlepšení podmínek ve zdravotnickém sektoru a dosažení spravedlivějších platových podmínek pro pracovníky v oblasti zdravotnictví. Protesty budou odvolány až ve chvíli, kdy bude jasné, odkud a jakým způsobem se smluvené peníze k lékařům dostanou.

Celý prosinec se budou nemocnice potýkat s nedostatkem personálu. Lékaři se dosud nedohodli s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) ohledně změn v novelách zákoníku práce. Novela, která prošla Sněmovnou, totiž umožňuje, aby lékaři mohli pracovat 832 hodin přesčasů. Dosud to byla pouze polovina, a tedy 432 hodin. Lékaři upozorňují, že může docházet k přepracování, vyhoření a následné migraci českých lékařů do zahraničí. Zástupci nemocnic dále upozorňují, že únava lékařů se také odráží na jejich práci a nynější systém jim ničí osobní a rodinný život.

Od začátku prosince odmítla část lékařů sloužit tyto přesčasy a tím podpořit své požadavky na změny systému v oblasti odměňování a přesčasovou práci. Výpověď z přesčasů podalo dle serveru iRozhlas.cz nad 6 100 lékařů. Podle České lékařské komory (dále ČLK) může být plánovaná péče omezená a na akutní vyšetření se může čekat znatelně déle.

Nejednotný systém odměňování

Na jednáních se zdravotnickými odbory zprvu Válek nabízel navýšení odměn pracovníků ve zdravotnictví příští rok o 8,5 miliardy korun a pětiprocentní růst platových tarifů. Podle něj to byla ta nejvyšší možná nabídka a jednal velice tolerantně a vstřícně, naopak ČLK své požadavky stupňovala a neměla ochotu ke kompromisu. Podle slov vůdce protestů ze Sekce mladých lékařů ČLK a viceprezidenta komory Jana Přády jednání nikam nevedla a slibovaný pětiprocentní nárůst by se nedotkl ani zdaleka všech zdravotníků. ČLK trvá na sjednocení systému odměňování napříč nemocnicemi bez ohledu na to, zda jsou zřizovány krajem, či státem a základní odměna lékaře měla být 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy, a to bez přesčasů.

Podle Válka lékařům vzrostou platy i bez dohody, na růst platů a mezd lékařů je totiž z veřejného zdravotního pojištění na příští rok vyhrazeno 6,8 miliardy korun a ministerstvo zvýší tarifní tabulky pro lékaře o pět procent. Na síti X Válek uvedl, že jeho návrh garantoval platy lékařů v přímo řízených nemocnicích u čerstvých absolventů lékařské fakulty na minimálně 44 578 korun, po zkoušce po kmeni na minimálně 52 444 korun a po atestaci na minimálně 65 061 korun. Podle tabulek ale tyto platy dostávají jen zaměstnanci státu, v krajských, městských či soukromých nemocnicích nejsou závazné.

Situace znepokojuje i studenty lékařských fakult. Chybí jim jistota, zda se jim to veškeré úsilí, které studiu věnují, vůbec vyplatí. Situaci pro server Houpací Osel okomentoval Oliver Bielik, student LF UPOL. „ Studium medicíny a následný výkon povolání jsou extrémně náročné fyzicky i psychicky. Kromě provozních nákladů, jako jsou knihy a zdravotnické pomůcky, jsou studenti konfrontováni s vysokými náklady na studijní aplikace, např. Complete Anatomy. Vzhledem k časové náročnosti studia nemohou studenti pracovat, což zdůvodňuje jejich požadavek na vyšší finanční odměnu.“ Podle Bielika je nespokojenost lékařů plně pochopitelná, protože obětují obrovské množství času a energie v průběhu studia a v praxi, což zahrnuje věčné přesčasy a v extrémních případech i 40hodinové směny.

Možná úprava přesčasů

Na dalších požadavcích týkajících se úpravy zákoníku práce a organizace provozu v nemocnicích se podle ministerstva s ČLK blíží ke shodě. Od ledna 2024 se tak maximální objem přesčasové práce z 832 hodin, které mohou lékaři maximálně odpracovat od letošního října, vrátí zpět na původních 416 hodin. Ve výjimečných případech také bude umožněn 24hodinový pobyt na pracovišti jako kombinace směny a přesčasu, načež bude následovat nepřerušený den volna.

Podle Radka Policara, vrchního ředitele sekce legislativy ministerstva, už vláda pracuje na nové novele zákoníku práce, která by mohla začít platit již od poloviny roku 2024. Údajně se bude zabývat pracovní dobou a dobou odpočinku pro lékaře anebo případy, kdy lékaře zaměstnává nemocnice a zároveň lékařská fakulta jako vyučujícího. V průběhu prosince bude taktéž zřízena pracovní skupina k přípravě zákona o odměňování zdravotníků, který byl mimo jiné také jedním z požadavků odborů. Zákon by mohl začít platit od 1. ledna 2025. Válek k plánovanému zákonu taktéž uvedl, že naplní takzvané Hegerovo memorandum z roku 2011.

Tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) totiž lékařům protestujícím při akci Děkujeme, odcházíme organizované Lékařským odborovým klubem, slíbil právě 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy podle délky praxe. Memorandum však nebylo nikdy naplněno.

Vidina konečné dohody

Premiér Petr Fiala se zapojil do dalšího jednání, představil lékařům nabídku 9,8 miliardy korun pro příští rok z veřejného zdravotního pojištění na zvýšení odměn v nemocnicích. Navrhuje, aby to byl dodatek k úhradové vyhlášce, což by zajišťovalo závaznost pro nemocnice bez ohledu na vlastníka. Lékaři však odloží své protesty až poté, co premiér písemně potvrdí tuto nabídku.

Válek na síti X označil výsledek jednání za dobrou zprávu pro české zdravotnictví. „Premiér na jednání s doktorem Přádou rozsekli poslední sporný bod našich debat s odbory, kterým bylo odměňování v nemocnicích od 1. 1. 2024. Doplnil tak dohodu, jejíž konkrétní podobu jsme v posledních měsících vyjednali v mantinelech nastavených na vládní úrovni.“

Podle premiéra se obě strany dohodly, že budou nadále jednat se zástupci odborů, ČLK, nemocnic, zdravotních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví. „Abychom našli správný technický mechanismus, aby se podařilo je dostat skutečně do platů a mezd, a v jaké struktuře budou rozděleny,“ řekl premiér. Přáda uvedl, že právě struktura výplat brzdila dohodu při předchozích jednáních s ministerstvem zdravotnictví.

„Přistoupili jsme na tu nabídku, protože došlo ke změně té částky a ke kompletnímu překopání mechanismu distribuce těch peněz, což byl asi ten hlavní klíčový bod, o kterém jsme se potřebovali pobavit,“ podotknul.

Na druhou stranu podle něj není možné říct, o kolik přesně stoupnou platy jednotlivých zdravotníků a z důvodu velkého množství přesčasové práce jsou platy údajně extrémně zkreslené. Peníze jsou však dle jeho slov pouze jedna část problému. „My chceme začít ten problém narovnávat v tom, aby lékaři nebyli nuceni – ať už ekonomicky, nebo provozně – zůstávat v nemocnicích ty nelidské přesčasové hodiny,“ dodal. Je přesvědčen, že se tato problematika bude nadále řešit měsíce až roky.

Po pondělním jednání Válek uvedl, že se s ČLK a zdravotnickými odbory dohodl na je růstu výdělků lékařů o 5 000 až 15 000 korun podle stupně vzdělání a ostatních zaměstnanců nemocnic včetně těch nezdravotnických o pět procent. Závěrečnou dohodu chtějí obě strany podepsat již tento pátek, načež by měli lékaři odvolat protest.

Dodatečné benefity pro nemocnice

Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka se peníze přímo k zaměstnancům dostanou po podepsání již zmíněného úhradového dodatku mezi pojišťovnou a nemocnicí. Toho, aby byly peníze přijaty, chce docílit pomocí tzv. speciálních bonifikací pro nemocnice. „Součet bonifikačního úhradového mechanismu a základu, který je ve vyhlášce, tvoří těch necelých deset miliard,“ dodal. Na tyto bonifikace nemocnic akutní i následné péče, které dodatek podepíšou, počítá VZP se zhruba třemi miliardami korun.

Válek prohlásil, že každá nemocnice dostane nabídku na podepsání onoho dodatku. S nabídkou podle něj souhlasí i obě asociace nemocnic. Podílet se bude jen VZP a nikoliv ostatní zdravotní pojišťovny. Pojišťovně zbylo z peněz, které získala v roce 2022 jako pojistné za ukrajinské uprchlíky, asi 2,6 miliardy korun, protože uprchlíci málo čerpali zdravotní péči.

Dohoda by měla být zpracována během několika dní a všechny zúčastněné strany ji podepíšou. „Nespokojení lékaři, kteří vypověděli od prosince přesčasovou práci, všechny své akce odvolají,“ uvedl Přáda.

V pátek Přáda po podpisu lékaře v nemocnicích vyzval, aby výpovědi z přesčasové práce stáhli. Zástupci ČLK a Kabátek vyjadřují optimismus ohledně začátku reformních změn v českém zdravotnictví. Válek zdůrazňuje, že příští rok budou předloženy do Sněmovny dva klíčové zákony, jejichž cílem je významné zlepšení fungování celkového zdravotnictví.