Nejnovější

Babiš nahrává soupeřům na smeče. Obviňuje Pavla ze spolupráce s KGB, sám ji vyvrátit nedokáže

Zdroj: Wikimedia Commons | https://www.zeleni.cz/pomozme-italii-a-uprchlikum/

Minulou sobotu spolu s tiskovou konferencí Andreje Babiše začala ostrá část volební kampaně pro druhé kolo. Můžeme se připravit na to, že žádná jiná ani nebude. Jeden z nejvíce absentujících poslanců v Poslanecké sněmovně totiž nenechal na svém konkurentovi nitku suchou.

Od Andreje Babiše jsme zvyklí na předvolební kampaně plné zavádějících výroků a polopravd. Tentokrát poslanec bezprostředně po gratulaci Petru Pavlovi za úspěch a Danuši Nerudové za dobrou kampaň rovnou útočil.

Svého protivníka pro druhé kolo prezidentské volby při tiskové konferenci přirovnal k Vladimiru Putinovi. Podle něj je totiž ruský prezident jediný komunistický rozvědčík, který v Evropě hájí prezidentský post. Proto si nemyslí, že je vhodné mít za prezidenta muže s údajně stejnou minulostí.

Babiš zároveň dokázal obhajovat svou pozici v někdejší komunistické Státní bezpečnosti. V jejích záznamech je veden jako muž s krycím jménem Bureš. Jako vždy se ničeho nedopustil, nic nepodepsal a rozhodně s nikým nespolupracoval.

Po třech letech svého angažmá v StB Babiš působil jako obchodní delegát v Maroku, odkud si také odvezl jistého přítele. „Šlo o důstojníka v utajení, který měl na československé ambasádě na starosti šifrování komunikace. V 90. letech se pak tento muž zařadil k dalším bývalým příslušníkům StB, které Babiš angažoval ve svých firmách,“ psaly před měsícem Seznam Zprávy.

Za pět let v Maroku dokázal nasbírat zkušenosti a finanční základ pro své budoucí podnikání v samostatné České republice. V Maroku však nemohl spolupracovat s StB, které působilo pouze na území Československé socialistické republiky.

S čím v Maroku skutečně obchodoval?

Československo tehdy nemělo špionážní středisko pro danou oblast. Rozvědčíci tak nemohli být krytí falešnou identitou a podnikat výzvědnou činnost. Tyto věci měl na starost právě tzv. šifrant, se kterým se Andrej Babiš během svého pětiletého pobytu seznámil. Babišův budoucí zaměstnanec Miroslav Líška poslal až 188 zpráv ročně. Pro své pilné šifrování nakonec dosáhl povýšení a pochvaly samotného ambasadora.

Líška měl za úkol posílat do Prahy důležité zprávy šifrovanou formou. Neočekávalo se jich mnoho, přesto dokázal posílat informací více než dost.

Babiše vyslal Podnik zahraničního obchodu (PZO) Petrimex do Maroka jakožto zahraničního delegáta. Jak upozornil web Forum24, PZO měly monopol na zahraniční obchod v komunistickém Československu. To se tehdy více než ochotně podílelo na sovětských zájmech. Kromě obchodu mělo v zemích někdejšího třetího světa docházet také ke špionáži a politickému nátlaku ze strany Moskvou vedených zemí.

Ve svém předvolebním PR životopisu z roku 2013 uvedl, že v Maroku kromě jiného nakupoval jeho největší bohatství – fosfáty. Měl zde ušetřit asi 300 amerických dolarů měsíčně, což po finanční stránce nevysvětluje založení české pobočky Petrimexu – společnosti Agrofert, necelý měsíc po vzniku České republiky.

Bojí se obvinění ze spolupráce s KGB

Pokud se podíváme na tehdejší pozici Maroka šlo o samostatnou africkou zemi s velkým hospodářským i politickým potenciálem, která se nachází coby kamenem dohodil od západní Evropy. Země východního bloku velice úzce spolupracovaly na porážce nepřátel ze Západu. V marockém Rabatu tedy byl český zastupitelský úřad, ale samotné Maroko bylo během studené války nakloněno spíše západnímu bloku.

Při tiskové konferenci nepříliš aktivní poslanec a nyní úspěšný prezidentský kandidát zmínil chystající se „kompro“ ze strany médií o jeho spolupráci s ruským Výborem státní bezpečnosti (KGB). ČSSR sice nemohla působit úplně všude, ale KGB na to prostředky vskutku měla a důkladně jich využívala.

Podle zjištění zpravodajského serveru Daily Beast totiž Maročané i Tunisané aktivně spolupracovali s americkými či francouzskými tajnými službami na odvracení sovětského vlivu. Lze tedy pozorovat zájem o expanzi komunismu i v těchto zemích. Jiné arabské země jako Alžírsko, Libye či Egypt byly moskevskému režimu více nakloněny a tyto dva severoafrické státy pro SSSR tvořily tvrdý oříšek.

knize „The World Was Going Our Way“ zmiňuje autor jistého Vasilije Mitrokhina, bývalého archiváře KGB, který prchl ze SSSR s mnoha dokumenty pro Západ, aby mu pomohl v boji proti Kremlu a spol.

Právě sovětský archivář pomohl vnést světlo do práce KGB během studené války. Postupy americké CIA z tohoto období jsou mnohem známější.

KGB mělo v 80. letech buňky v Maroku, kde se toho času Babiš vyskytoval a pracoval pro stát loajální Moskvě.

Pokud je schopen navázat „přátelské vztahy“ s tureckým autoritářem Erdoganem, tak daleko menší zvířata ze sovětského resortu zahraničí nemusely být až tak velký problém.

KGB podle něj cvičilo Pavla

Na tiskové konferenci kromě chystaného „kompra“ ale Babiš obvinil svého protikandidáta Pavla ze spolupráce se sovětským KGB při výcviku na vojenského rozvědčíka armády ČSSR.

Přitom není stoprocentně jisté, jestli má Babiš svědomí ohledně KGB čisté.

Generál ve výslužbě a bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel skutečně podstoupil tříletý kurz pro práci vojenského rozvědčíka. Vítěz prvního kola prezidentské volby dostál výbornému hodnocení. Konkrétně Archiv bezpečnostních složek již v roce 2006 zrušil utajení u dokumentů, kde kladné hodnocení zaznívá.

Pavel skutečně podstoupil výcvik a výuku a získal kladné ohodnocení za praktickou přípravu. O tom, že by tato praktická příprava nebo jiná část výuky probíhala v Rusku či pod záštitou samotné KGB, není ve slovensky psaném dokumentu ani zmínka.

Toho času se Petr Pavel s nejvyšší pravděpodobností nacházel v ČSSR a studoval. K tomuto hodnocení navíc došlo těsně před pádem režimu v listopadu 1989 a je velice nepravděpodobné, že Pavel za dobu zhruba jednoho měsíce od absolvování první části výcviku na vojenského rozvědčíka stihl aplikovat své dovednosti někde jinde než ve své vlasti a navíc úspěšně.

Fakta hovoří takto: Petr Pavel výcvik absolvoval zejména v ČSSR. Andrej Babiš se mezitím několik let vyskytoval v Maroku, kde KGB skutečně usilovalo o vliv komunistického režimu a snažilo se získávat zpravodajské informace o západních strukturách v této oblasti.

Nemluvě o tom, že je generál o asi sedm let mladší než předseda hnutí ANO. Babiš si v Maroku tehdy už tvořil základy pro svůj miliardový byznys, zatímco Pavlova kariéra byla v plínkách.

Jakub Jurek (Články)
Věnuje se zejména postsovětskému prostoru a kauzám napříč politikou.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*