České předsednictví ve stínu krize. Zlepšíme si alespoň reputaci?

S našimi problémy nám pomohou evropské peníze, od obchodování s Ruskem bude lepší dát ruce pryč a Ukrajině budeme pomáhat dál. Tak se na první pohled jeví priority českého předsednictví v Radě Evropské unie, které začne od července. Česko se ale samo nachází ve svízelné situaci. Inflace stoupá, krize se prohlubuje a my máme jít za vzor celé Evropě.

„Naše role ve vedení práce jednotlivých ministerských rad bude zásadní. I toho jsme si vědomi. Úkolem českého předsednictví bude především dosahování shody a evropské jednoty, která je tak důležitá, v jednotlivých oblastech,“ popsal předseda vlády Petr Fiala.

Momentální mezinárodní situace naznačuje, že toto předsednictví bude náročný úkol. Vláda představila pět jeho základních priorit: zvládnutí uprchlické krize a poválečnou obnovu Ukrajiny, energetickou bezpečnost, posílení evropských obranných kapacit a bezpečnosti kybernetického prostoru, strategickou odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí.

„Společná Evropa, její budování, vytváření, její dobrá podoba, která slouží rozvoji jednotlivých národních společnosti, je náš společný úkol,“ vysvětlil premiér.

Zachránit nás můžou jinak zapomínané země

Česká republika se předsednictví ujímá ve chvíli, kdy se samotná potýká s rychle rostoucí inflací. Fiala však hovoří o celoevropském řešení. „Spolu s našimi evropskými partnery budeme během šesti měsíců v čele Evropské unie usilovat o to, abychom byli společně silnější a abychom tuto naši sílu dokázali využít ve prospěch těch, kteří ji potřebují.“

Přitom Česká republika trpí třetí nejvyšší inflací v EU. „Míra inflace v Evropské unii v dubnu vystoupila na rekordních 8,1 %, což je o 3 desetiny procentního bodu více než v březnu. V České republice činila inflace v dubnu 13,2 %. V eurozóně inflace zůstala na 7,4 %,“ uvádí ve své zprávě statistický úřad Eurostat. Před námi jsou v inflačním skóre už jen Estonci a Litevci.

„Ruská agrese narušila základní pilíře naší ekonomiky – energetickou nezpečnost, dodavatelské řetězce – a to ve chvíli, kdy jsme se znovu začali doslova nadechovat po Covidu-19. Vystavuje tak kruté zkoušce především ty nejslabší z nás, proto je naší základní povinností zajistit strategickou odolnost Evropy ve všech zmíněných oblastech. Například potravinové zabezpečení občanů by mělo být i nadále jistotou. Dostupnost strategických materiálů a výrobků, například léků a dalších věcí, “ naznačil premiér Fiala.

Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka je pro Česko i EU zásadní rozvíjení vztahů se třetími zeměmi. „Ztráta příležitostí v Rusku musí být vyvážena otevíráním nových příležitostí v jiných částech světa,“ myslí si Bek. Mluvil například o Austrálii, Novém Zélandu či Latinské Americe.

Naší (a evropskou) ekonomikou napůl zapomenuté země jsou v tuto chvíli zřejmě nejdůležitější. Jejich ekonomická síla se mnohdy blíží nebo překračuje ruskou, proto nám mohou pomoci více, než jsme si byli schopni připustit.

Přechod na obnovitelné zdroje bude rychlejší

Podle webu ČT24 se Česko chystá organizovat společné nákupy plynu
a využívat evropské finanční zdroje pro dobudování energetické soustavy. Tento plán komentovala také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Musíme mít jasnou odpověď na to, jak se opravdu zbavit závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska,“ myslí si belgická politička.

O balíčku REPower the EU, který za tímto účelem vznikl, se rozpovídal také premiér Fiala. „Nový nástroj REPower nám dovolí čerpat evropské peníze na nové projekty. Ty umožní snižovat závislost na ruské ropě a plynu
a posilovat naši energetickou soběstačnost,“ řekl.

Tento balíček navrhla Komise již v polovině května. Dohromady má čítat 300 miliard euro (tj. 7,2 bilionu korun). „Prioritou je ale i hledání náhradních zdrojů surovin pro evropský průmysl nebo akt o čipech, který by měl do Evropy vrátit sofistikovanou produkci v této oblasti,“ přiblížil Bek.

V oblasti energetické spolupráce je náročné nalézt konsensus mezi všemi členy EU. Například jinak konzervativní Maďarsko je poměrně svolné
ke spolupráci.

„Do roku 2030 chceme snížit emise skleníkových plynů oproti hodnotám
z roku 1990 o 40 %. Maďarsko chce přejít na jadernou a solární energii,“ vysvětlil maďarský ministr pro inovace a technologie László Palkovics. Myslí si, že pro jeho zemi je nejdůležitější posílit sociální a hospodářskou konkurenceschopnost na mezinárodní scéně.

Na druhé straně Německo se s ruskou invazí na Ukrajinu rozhodlo urychlit přechod na obnovitelné zdroje. Znamená to masivní výstavbu větrných
a vodních elektráren a urychlení produkce fotovoltaických článků. Německo je jedním z nejsilnějších evropských odpůrců jaderné energetiky.

„Bez jaderné energie bude příští zimu chladno a draho. Pro přechod je jaderná energie potřeba ještě nejméně tři roky,“ ví bavorský premiér a šéf Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder. Jeho tvrzení podpořil také předseda hlavní opoziční strany CDU Friedrich Merz.

Ukrajina do EU? Je to v našich rukou

Ve válce na Ukrajině se Česká republika angažuje od začátku velice aktivně. V roce 2009 jsme se spolu s Polskem a Švédskem zasadili
o vytvoření Východního partnerství, které mělo zaručit přiblížení Ukrajiny, Běloruska a dalších čtyř postsovětských zemí směrem k evropské integraci a Asociační dohodě s EU. Asociační dohoda je přitom prvním krokem
k samotnému vstupu do unijních struktur.

Nyní ale Evropská unie čelí zásadnímu rozhodnutí: Má přijmout Ukrajinu do svých řad? „Komise nezapomíná, že Ukrajina je jedinou zemí v Evropě, kde lidé umírali a střílelo se na ně proto, že v ulicích nosili vlajky EU. Nemůžeme jim teď říct promiňte, lidi, měli jste špatné vlajky,“ citovalo ČTK web Politico, který využil zdroj obeznámený s průběhem jednání.

„Očekávám, že kandidátský status bude udělen ještě na Evropské radě v červnu a že za českého předsednictví budou pokračovat přístupová jednání,“ uvedl ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis.

Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) varuje před možností, že válka bude trvat dlouho. „Válka bohužel jen tak neskončí a my se nesmíme nechat ukolébat tím, že ve veřejném prostoru je možná informací méně. V našich srdcích pomoc Ukrajině musí setrvat, jako občané a politici ČR musíme dál pomáhat.“ Právě Černochová je jedním z lidí, kteří mají
v pomoci Ukrajině největší rozhodovací pravomoci. To se zřejmě odrazí na orientaci českého předsednictví.

Podle aktuálních informací generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga nyní Ukrajina mimo jiné ke zvládnutí krize plánuje prodávat na Slovensko a do Maďarska elektřinu. V pátek 17. června dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen doporučila kandidaturu Ukrajiny do EU.

Právě tyto věci bude muset Česko v následujícím půlroce řešit. Ne každá země stojí za přijetím Ukrajiny do Evropské unie. Hlasování o rozšíření
(a už vůbec udělení kandidátského postu) musí být v rámci Rady EU jednomyslné. To zvyšuje riziko diplomatických konfliktů. Tento aspekt předsednictví tedy bude opravdu náročný.

Bolest minulého předsednictví

V roce 2009 Česká republika musela řešit několik závažných krizí spojených s celou Evropou. Hned přišel poměrně významný počin, kdy jsme pomohli vyřešit spor mezi Ukrajinou a Ruskem v rámci plynové krize. V prvním měsíci Česko vyslalo také tým vyjednávačů k řešení konfliktu v Gaze.

V závěru února padla česká vláda v čele s Mirkem Topolánkem. Některé státy začaly zpochybňovat schopnost České republiky vést politiku EU.

„Evropská scéna na jedné straně poukazovala na konflikty v české politice, které způsobily pád vlády uprostřed předsednictví Radě EU a následně vyvolaly rozpaky nad schopností České republiky předsedat Evropské unii. Naopak vesměs s pozitivními ohlasy se setkal úvod předsednictví a řešení plynové krize,“ hodnotil české předsednictví web Euroskop.