Nejnovější

Bilancování roku 2022 u návrhu rozpočtu: MPSV utratí o 100 miliard víc. Kauzy Stanjurovi nevadí

Zdroj: David Fernández - CZK | Flickr

Krize se každého resortu dotkne jinak. Ministerstvo práce a sociálních věcí ve svých výdajích na příští rok předpokládá oproti letošku schodek až 100 miliard korun. Výrazné navýšení je způsobené především trojitým zvýšením důchodů, dávkami ukrajinským válečným uprchlíkům a státní podporou pro rodiče. Na druhé straně Ministerstvo průmyslu a obchodu i přes plánované vysoké náklady sníží své výdaje o 10 miliard korun.

Státní rozpočet na příští rok prozatím kalkuluje se schodkem ve výši 295 miliard korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury můžeme tento rozpočet označit zčásti jako válečný.

„Rozpočtu na příští rok můžeme říkat protikrizový, válečný nebo solidární. Inflace bude i v příštím roce generovat další mimořádné výdaje v čele s vyššími důchody, sociálními dávkami a především zastropováním cen elektřiny a plynu,“ popsal Stanjura.

Rozpočet tvrdě zasáhne válka

Šéf finančního resortu také upozornil na problematiku nutnosti modernizace české armády, a to konkrétně v závislosti na ruské invazi na Ukrajinu, Tu rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin 24. února tohoto roku.

„Vedle toho se rozpočet musí popasovat také s ryze válečnými výdaji, jako jsou dodatečné peníze na modernizaci naší armády či na diverzifikaci našeho energetického mixu a derusifikaci dodávek energií,“ dodal Stanjura.

Konkrétně ministerstvo obrany má dostat v rámci rozpočtu na rok 2023 více než 111 miliard korun. Nejde ale jen o tento resort. Podle tabulek ministerstva financí získává Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost 529 milionů korun. Státní úřad pro jadernou bezpečnost pak bude mít v roce 2023 k dispozici 458 milionů korun.

Oproti obrovskému rozpočtu české armády tvoří jiné instituce jen velice malý zlomek. Nicméně také tyto instituce stát zřizuje a právě ony hrají roli při obraně České republiky. Na obraně země se mimo jiné vydatně podílí také Bezpečnostní informační služba (BIS), které v její činnosti umožní pokračovat přes 2,12 miliardy korun.

Například již v prosinci do České republiky dorazí první dodávky tanků od Bundeswehru.

Výhledově chce vojsko koupit čtyřicet až padesát nových obrněnců Leopard v nejmodernější verzi 2A7+. Cena by neměla přesáhnout dvacet miliard korun- Takováto modernizace páteřních tanků naší armády znamená pro představu pětinu státního rozpočtu na rok 2023.

„Je ale také dobré připomenout, že modernizace tankové techniky musí být doprovázena zavedením nových pásových obrněných vozidel pro 7. mechanizovanou brigádu. A nejde jen o to, že mechanizovaná brigáda potřebuje nová bojová vozidla pěchoty,“ upozornily Armádní noviny na svém webu.

V mnoha případech může armáda dostat zakázky od českých výrobců. („Leopardy 2 totiž váží výrazně více než dosud používané tanky. Armáda tedy bude potřebovat nové výkonné tahače a podvalníky s větší nosností, než jaké dosud má. A nejen to, vyvstane i potřeba nových mostních a pontonových systémů. Ve všech těchto položkách mají čeští výrobci co nabídnout, takže armáda může sáhnout do vlastních zdrojů,“ pokračují Armádní noviny.

Modernizace armády je samozřejmě běh na dlouhou trať, která v podstatě nikdy neskončí. Zastaralé T-72 sovětské výroby nevydrží věčně a armáda je jednoho dne bude muset vyměnit. Ostatně již teď stojí mimo provoz. Armádě pak nejsou v případě nutného nasazení schopny pomoct v obraně. 

Windfall tax přispěje ke státním příjmům přes čtvrt bilionu

Takzvaná windfall tax, neboli daň z mimořádných zisků právnických osob, pomůže rozpočtu značnou měrou. „Na příjmové straně rozpočtu 2023 jsou dalšími změnami oproti loňskému roku o 55,6 mld. Kč vyšší odhadované příjmy z DPH (celkem 381,8 mld. Kč) díky ekonomickému růstu a zvyšovaní spotřebitelských cen. O 135 mld. Kč pak příští rok očekáváme vyšší inkaso na dani z příjmů právnických osob, a to zejména díky zavedení zmíněné windfall tax (celkem 257,2 mld. Kč), a o 26,1 mld. Kč více na dani z příjmů fyzických osob (celkem 134,7 mld. Kč),“ vypočítal mluvčí MF Tomáš Weiss.

Jak upozornilo MF na Twitteru, mimořádná daň bude platit od 1. ledna 2023 až do konce roku 2025. Bude platit účinná pro mimořádně ziskové společnosti, konkrétně v oblasti výroby energií a obchodu s nimi, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv.

Rozpočtu podle MF zatápí snížená daň z motorové nafty

Bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu rostly ceny pohonných hmot kosmickou rychlostí. Stát pochopitelně musel učinit intervenci a snížit na ně spotřební daň, aby se řidičům alespoň částečně ulevilo.

„Meziročně zhruba o 6 mld. Kč nižší inkaso očekáváme u spotřebních daní v důsledku prodloužení snížené daně z motorové nafty o 1,5 Kč na litr po celý rok 2023, což vyvolá odhadovaný negativní dopad do státního rozpočtu ve výši 9,6 mld. Kč,“ doplnil mluvčí resortu financí Tomáš Weiss.

Vývoj průměrných spotřebitelských cen pohonných hmot v roce 2022  (konec roku 2021 = 100%)
Zdroj: Český statistický úřad

Český statistický úřad (ČSÚ) ve své analýze vývoje cen pohonných hmot v prvním pololetí letošního roku připomněl, že největší zlom se udál na začátku března. „V prvním pololetí 2022 se ceny benzínu Natural 95 pohybovaly v rozmezí od 35,88 Kč/l v 1. týdnu do 47,83 Kč/l ve 25. týdnu. Cena motorové nafty kolísala od 34,94 Kč/l z 2. týdne do 49,21 Kč/l v 11. týdnu,“ uvedla Šárka Vampolová z Oddělení informačních služeb ČSÚ.

LPG měl nejnižší cenu v 9. týdnu sledovaného období, kdy dosáhla úrovně 16,60 Kč/l. Nejdráže se LPG prodával ve 12. týdnu za průměrnou cenu 23,10 Kč/l, jak uvedl ČSÚ v této analýze.

Výdaje omezí Bartošovy a Jurečkovy resorty

Resort financí tedy kalkuluje se ztrátou 9,6 miliard ve státním rozpočtu právě kvůli úlevě na spotřební dani na pohonné hmoty. Tyto peníze by se následně měly v některé části rozpočtu ušetřit.

Podle tabulky, která vyjmenovává jednotlivé položky státního rozpočtu pro rok 2023 zveřejněné na webu MF, v říjnu zaznamenají největší ztráty resorty životního prostředí a pro místní rozvoj. Životní prostředí oproti loňským 23 mld. Kč jich výhledově dostane 19,8. Ministerstvo pod taktovkou Bartoše pak „zchudne“ z loňských 31,3 mld. Kč na předpokládaných 22,5 miliard.

Pokud zohledníme inflaci, tak pro jednotlivé resorty mohou tyto škrty znamenat značné omezení činnosti. Ministerstvo životního prostředí v posledním měsíci čelilo problému rezignace šéfové tohoto resortu Anny Hubáčkové. Ta k 1. listopadu předala resort do rukou Mariana Jurečky, který má kromě toho na starost ministerstvo práce a sociálních věcí.

Resort životního prostředí odvádí ve spolupráci se zemědělstvím bezesporu tvrdou práci. „ČR hraje ve snižování spotřeby pesticidů prim, čeští zemědělci jsou příkladem pro své evropské kolegy. Z čísel Eurostatu vyplývá, že mezi lety 2011 a 2020 v České republice prodej pesticidů klesl o 38 %, nejvíce z celé EU,“ upozornil ministr zemědělství Zdeněk Nekula na svém Twitteru. Šéf zemědělství ve svém příspěvku připomněl, že ČR jako první v Evropské unii zakázala glyfosát na předsklizňovou aplikaci.

Ministerstvo zemědělství je ale další z institucí, které Stanjurova administrativa v kooperaci s vládou škrtla finance na rok 2023. Z necelých 59,7 mld. Kč v roce 2022 zřejmě klesne jeho rozpočet pro příští rok na zhruba 57,5 miliard.

Zeman rozpočet vetoval, státní příjmy podle něj mohly být vyšší

Prezident Miloš Zeman v návrhu rozpočtu vidí možnosti ke zdokonalení. „Důvodem mého veta je skutečnost, že příjmová stránka rozpočtu je nižší, než by mohla být, pokud by předložené novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022 předcházela novela zákona o daních z příjmů. Rozpočet tak vychází ze snížené daňové sazby u příjmů fyzických osob, čímž vzniká rozpočtový výpadek ve výši 90 miliard korun, to jest přibližně čtvrtina rozpočtového deficitu. Přitom se při zrušení superhrubé mzdy předpokládalo, že zmíněná daňová sazba bude vrácena na původní úroveň,“ řekl Zeman.

Nicméně tabulka MF jednoznačně ukazuje, že si kancelář prezidenta republiky oproti roku 2022 výrazně polepší. Z 398 milionů na tento rok si v roce 2023 podle odhadů finančního resortu přijde na více než 431 milionů k vlastním nákladům. „Veto Miloše Zemana je zejména výrazem jeho nespokojenosti se škrty v rozpočtu Lesní správy Lán. Její ředitel Miloš Balák byl za manipulace s veřejnými zakázkami odsouzen a prezidentem omilostněn. Proto jsme rozhodli využít peníze smysluplněji. Veto přehlasujeme,“ avizovala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová na svém Twitteru.

Náměstkyně ředitele Lesní správy Lány Ivana Pokorná předpokládá z důvodu škrtu úmrtí až třetiny zvěře. „V oboře v současné době žije přes 1 300 kusů divoké zvěře. Zajistit takovému množství zvěře potravu na zimu je za současné situace nemožné,“ informovala Pokorná.

Zdravotnictví je o miliardy chudší i přes rekordní inflaci

Ministerstvo zdravotnictví v roce 2023 podle předběžných informací MF bude moci utratit 15,5 miliard korun. To je o 7 miliard méně než letos. Jen na vakcíny ale potřebuje resort zdravotnictví až osm miliard korun.

„Počítám s tím, že v příštím roce se velmi pravděpodobně objeví očkovací látka velmi pravděpodobně od firmy Moderna, která bude současně použitelná proti chřipce a covidu,“ uvedl šéf resortu Vlastimil Válek pro server iDnes. Jen tato univerzální vakcína má podle něj zdravotnictví vyjít na miliardu korun.

Podle ředitele České lékařské komory Milana Kubka se do nákladů nemocnic promítne energetická krize ve spojení s 18% inflací. „Mezi řediteli nemocnic panuje čisté zděšení. Nejde jen o energie, jde zde také o nárok zaměstnanců na zvýšení platů a mezd a jediné zdroje příjmů jsou peníze od zdravotních pojišťoven a ty nebudou stačit,“ varoval Kubek v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz.

Většina ředitelů očekávala, že stát provede nákup elektřiny pro zdravotnická zařízení. „Většina ředitelů nemocnic očekávala, že bude nějaký státní nákup elektřiny pro zdravotnická zařízení. Podle mých informací se zdá, že vláda nic takového nechystá,“ hodnotí ředitel ČLK.

Jedno z řešení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka je opětovné zavedení dvojí kvality péče, která nefunguje již od roku 2013. Tento krok má pomoct rozpočtu resortu zdravotnictví. Válek by také chtěl zavést například pojízdné ambulance pro odlehlejší oblasti či rekvalifikovat ambulantní lékaře na praktické.

MPSV utratí o 150 miliard více, jen letos zvýšilo důchody třikrát

Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Mariana Jurečky zvýší své výdaje oproti roku 2022 minimálně o 150 miliard korun. Jeho rozpočet má podle MF vzrůst z letošních 784 miliard na 899 miliard korun.

Resort, který má pod svou kontrolou sociální dávky, důchody a další výdaje, měl rok 2022 vcelku krušný. Analýza webu E15 ukázala, o kolik si letos přilepší důchodci. Osoba, která na konci roku 2021 pobírala 10 tisíc korun, po třech valorizacích z ledna, června a září, dostane v poslední výplatě za rok 2022 11 680 korun.

Důchodce, který v roce 2021 obdržel 20 tisíc, má na konci letošního roku dostat 23 211 korun. Jako nejvyšší hodnotu důchodu uvedl na svém serveru web E15 částku 35 tisíc na konci loňského roku. Takový důchodce by měl letos po třech valorizacích dostat 40 507 korun.

Velké problémy má nyní vláda Petra Fialy s prosazováním důchodové reformy. Zatím se jí podařilo schválit jen dřívější odchod záchranářů do důchodu. Podle odborníků je však potřeba počítat se stárnutím populace a tím pádem také vyšším výdajům na důchody. Rovnice nyní vypadá tak, že ubývá daňových poplatníků přispívajících do státní pokladny, zatímco důchodců přibývá.

Další z důležitých rozhodnutí o zkrácení povinného počtu odpracovaných let vláda oddálila na konec příštího roku, a to společně s komplexní důchodovou reformou.

Síkela sníží výdaje o 10 miliard i přes vládní pomoc s energiemi

Zbytek navrhovaného rozpočtu pro rok 2023 je poměrně v normě. U většiny resortů či státních institucí finance mírně stoupají, popřípadě zůstávají velice podobné jako v letošním roce. Vzhledem k rozsáhlým investicím z tohoto roku ale například resort průmyslu a obchodu sníží výdaje zhruba o 10 miliard korun.

Přitom právě ministerstvo průmyslu a obchodu je jedním z nejvíce zasažených resortů. MPO má na starost zajištění státní podpory ve složenkách za energie, které se Čechům značně prodražily.

„Na pomoc z úsporného tarifu, do kterého spadá také pomoc domácnostem vytápěným z domovních kotelen či z centrálních tepláren, poskytne vláda více než 40 miliard korun, čtvrtinu z toho do konce tohoto roku. V rámci celého balíčku pak vláda pomůže domácnostem i firmám částkou 66 miliard korun, která je určená pro celou topnou sezonu,“ vysvětlilo MPO pro server Průmyslová ekologie.

Příští rok tedy vláda vyplatí občanům zbývající tři čtvrtiny pomoci, která činí 30 miliard korun. „Po celý příští rok odpustí stát poplatky za podporované zdroje všem zákazníkům. Kromě toho také vyplatí zbývající tři čtvrtiny pomoci, tedy částku 30 miliard korun přes úsporný tarif.

Výše slevy se u elektřiny bude odvíjet od distribuční sazby jednotlivých domácností a u plynu od plánované spotřeby plynu jednotlivých domácností,“ dodává MPO.

Jakub Jurek (Články)
Student politických věd a novinář - amatér, co se zajímá o Ukrajinu a Blízký východ. Rád pije kafe a do všeho mluví.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*