Totalitní retroavantgarda – Laibach pochodují Evropou, zastavují se v Olomouci
Rockoví průkopníci, umělecký kolektiv, (anti)političtí hudebníci, avantgardní výtvarníci, nácci. Členové skupiny Laibach jsou označováni různě, pojmenováními napříč politickým spektrem nepohrdnou. Jejich doménami jsou dezinformace, symbolismus, emocionalita, manipulace a šok.
Laibach je známá slovinská hudební skupina, její hudební styl by se dal nejlépe popsat jako industriál a experimentální hudba ovlivněna elektronikou, vojenskými pochody a avantgardou. Tento projekt byl zahájen v roce 1980 v těžařském městě Trbovlje a svůj název odvozují z německého jména slovinského hlavního města. Tím nekompromisně poukazují na dlouhotrvající státní příslušnost k Habsburské monarchii a na německou okupaci během druhé světové války. Členové Laibach jsou zakládající členové kontroverzního uměleckého směru NSK (Neue Slowenishe Kunst – Nové slovinské umění). Jejich nejasná názorová a politická příslušnost, která vychází především z totalitně-politicky nejednoznačných textů, militantní stylizace a propagandistické symboliky, jim vysloužila až démonickou reputaci na poli komerčních hudebních skupin.
K vytvoření uměleckého kolektivu NSK vedl oficiální zákaz skupiny Laibach v Jugoslávii v roce 1983. Tím se otevřely dveře pro mnoho dalších umělců, které spojuje právě kýčová estetika totalitních režimů a nacionalismu. Formě ani obsahu se meze nekladou a umělecká skupina se stala multiuměleckou platformou pro divadlo, film, hudbu, vizuální umění i publikace. V roce 1992 bylo založeno politické hnutí NSK State, které bylo prohlášeno uměleckým suveréním státem. Ukázky prací členů jsou prezentovány jako velvyslanecké mise. NSK začali vydávat i vlastní pasy a poštovní známky – ty jsou součástí rozsáhlého uměleckého projektu, který vyvrcholil v roce 2010 na oficiálním NSK kongresu v Berlíně. V současné době probíhá výstava také v moskevském Garage Museum of Contemporary Art a příští rok bude k vidění v muzeu Reina Sofía v Madridu.
Jediná západní kapela v KLDR
Minulý rok v srpnu na sebe Laibach velkolepě upozornili, když jako první „západní“ kapela odehrála dva koncerty v Pchjongjangu, hlavním městě Severní Koreje. Akce byly pořádány u příležitosti 70. výročí osvobození poloostrova od okupace Japonskem. Kontroverzní koncert na sebe rychle upoutal pozornost jak celosvětových médií, tak i samotných politických pohlavárů. Nálada v hlavním městě KLDR byla už tak dost napjatá, hudebnímu vystoupení totiž předcházel incident v demilitarizované zóně mezi Severní a Jižní Koreou. Při něm byli zraněni dva jihokorejští vojáci, zaznělo několik výstřelů a Kim Čong-un vyhlásil stav pohotovosti. To se ale vůbec nepodepsalo na atmosféře v divadle Ponghwa, kde se koncert konal. „Korejci nikdy předtím takovou hudbu neslyšeli, tak asi nevěděli, co si o ní mají myslet. Vždy ale reagovali slušně, tleskali po každé písni a na konci nás poctili ovacemi ve stoje,“ vyjádřil se člen skupiny Ivo Saliger v rozhovoru pro časopis Rolling Stone. I přes zdánlivě uvolněnou atmosféru ale nešlo vše podle plánů slovinských umělců – několik písní jim severokorejské ministerstvo kultury zakázalo hrát.
Laibach v Olomouci
Od 1. listopadu tohoto roku vystavují Laibach v centru Olomouce v Galerii Caesar. Návštěvníci se ponoří do atmosféry zašlých totalitních let Titovy Jugoslávie. Umělecké uskupení Laibach, nejvíce známé svou hudební produkcí, olomoučanům představuje druhou tvář a v tematické výstavě Laibach Kunst – Red Districts + Black Cross (Rudé čtvrtě + Černý kříž) přednáší svou vizi rudých proletářských čtvrtí a slovinské krajiny poseté industriálnímy stavbami těžkého průmyslu z dob již minulých.
Laibach Kunst je všeobjímající umělecká forma (Gesamtkunstwerk), která v Olomouci vystavuje svá starší díla – velkoformátové obrazy pojmenované Red Districts, ale také nové instalace v prostoru. Mezi hlavní prvky výstavy patří silné motivy průmyslu a dezinformační techniky symbolů, jako jsou černý kříž, jelen, ozubené kolo, farmáři a vojenské pochody. Ty jsou otevřené k jakékoli interpretaci, jsou nejednoznačné a střetávají se v nich protiklady. Jejich působení je útokem na chápání konvencí, šokování a sugesce. Výstava v Galerii Caesar na Horním náměstí v Olomouci končí 3. Prosince 2016.
Autor: Ladislav Matoušek
Napište komentář