Boj o bezpečný prostor: Lidskoprávní kavárna v Česku bojuje s neznalostí feminismu

První lidskoprávní feministická knihovna a kavárna v Česku přišla o prostory ještě před otevřením. Neznalost pojmu feminismu dokazuje, jak moc je v Česku potřebná.

Projekt Respektuju, vedený Janou Myšákovou a Kateřinou Panzerovou, pomocí sociálních sítí edukuje převážně o lidskoprávních problematikách a diskriminaci už od roku 2020. Za dobu svého fungování vybudoval silnou podporující komunitu. Možné otevření lidskoprávní feministické kavárny v Česku však vyvolalo vlnu nenávisti. Debata začala na sociální síti X a vznikl i zavádějící článek na Extra. 

Začátkem listopadu začali lidé prostřednictvím webu Donio přispívat na otevření zmíněného knihkupectví. „… nechat si mezi projekty, kde zoufalí rodiče prosí o příspěvky pro nemocné děti, financovat soukromé podnikání, není vhodné,“ uvádí v článku autor. Samotná definice webu Donio však toto tvrzení vyvrací: „Donio je crowdfundingová platforma, pomocí které může kdokoliv snadno a zdarma založit dobročinnou sbírku či komerční projekt a získat tak finance na změnu svého příběhu.“

Autor článku požádal autorstvo projektu o objasnění změny názvu a po čtyřiceti minutách obdržel jasnou odpověď (komunikaci má redakce k dispozici): „Popisky jsme měnili jednorázově, jen některé čekaly na schválení. Pro nás je feminismus o intersekcionalitě – bojuje za všechny. Bohužel má toto slovo okolo sebe hodně stereotypů, proto jsme se rozhodli název změnit na lidskoprávní.“

I přes to uvedl v textu, že změna názvu projektu z feministické kavárny na lidskoprávní je hrou se slovy, kterou se autorstvo snaží zakrýt původní účel projektu. Aby toho nebylo málo, v článku je uvedeno, že „redakce eXtra.cz oslovila autorky projektu, ale do vydání článku neobdržela odpověď.“ Na důvod uvádění nepravdivých informací a neověřených zdrojů autor článku Jiří Masojídek neodpověděl. Autorstvo projektu poslalo žádost o opravu těchto nepravdivých tvrzení redakci Extra.

Kavárna proti mužům

Majitelé prostoru nakonec od pronájmu odstoupili, protože se jim nápad na prostor proti mužům nelíbil. Autorstvo proto nyní musí hledat nové prostory pro tento projekt. Neznalost významu slova „feminismus“ krásně ilustruje, jak zoufale potřebuje česká společnost v této oblasti vzdělat a jak moc je knihkupectví v Česku potřebné, ať už lidskoprávní nebo feministické.

„Bezpečný prostor v podnicích zásadně chybí. Ženy, queer a trans* lidé, lidé, co se jakkoli odlišují od ‚průměrného Čecha‘ jsou ve veřejných prostorech napadáni, obtěžováni a nejsou v bezpečí. My si myslíme, že se to musí změnit. Safe space má být tímto prostorem. Prostorem, kde jsou všichni vítáni,“ vysvětluje skutečný účel kavárny autorka projektu Jana Myšáková.

Potřebu bezpečného prostoru taky dokazuje četný počet nadávek a výhružek, které autorstvo obdrželo. „V posledních dnech jsme dostali třeba i zprávu, že bychom měli zvážit i ukončení sami sebe. Tyhle věci, i když se tomu snažíte odolávat, ve vás zůstanou. Upřímně, kvůli výhrůžkám a strachu, že nás někdo fyzicky napadne, jsem musela zase na terapii,“ svěřuje se Myšáková.

Nyní se autorstvo projektu snaží najít nové prostory. „Budeme dělat vše, co je v našich silách, abychom na jaře otevřeli, v jakékoliv formě a jakémkoliv prostoru. Celý tento problém poukazuje na to, jak moc je to potřeba,“ uvádí na stránkách.