Nejnovější

Feminismus = nenávist k mužům a neoholené nohy? Nikoliv, jen rovná práva

Březen je měsícem žen, obdobím ve znamení feminismu. Jeho mylná interpretace může evokovat neoholené ženy, které nesnáší muže. Hnutí ale není o nenávisti ani o nadřazenosti žen nad muži. Usiluje o rovnoprávnost, ať už sociální či ekonomickou. A týká se i mužů. 

21. století zásadně mění pozici žen. V Saudské Arábii jim bylo umožněno řídit, ve Skandinávii, Estonsku a na sousedním Slovensku se ženy dostávají do nejvyšších politických pozic. I v USA slaví ženy jednu premiéru. Kamala Harris je první ženou, která stanula na postu viceprezidentky. Pokud dnes žena nevidí svoje životní poslání v péči o děti a domácnost, má právo a možnost hledat svou práci v jiných oborech od přírodních věd, přes politiku až po řemeslné práce. Aspoň ve většině zemí toto platí.

„Feminismus bude tak dlouho potřeba a platný, jak dlouho budou nerovnosti přetrvávat. Od první vlny feminismu to je už přes 100 let a stále jsou ženy v mnoha oblastech společnosti znevýhodňovány jen na základě toho, že jsou ženami, tedy na základě historicky přeformovaných představ o tom, jaké ženy jsou a měly by být,” odpověděl redakci Houpacího Osla sociolog a expert na genderová studia Zdeněk Sloboda na to, proč v dnešní době stále feminismus existuje, když ženy mají stejné možnosti jako muži.

Báseň na téma rovnoprávnost napsala autorka básnické sbírky Na Hraně M’Badjala Diaby (Zdroj: Instagramový profil @knihanahrane)

Mazejte radši za plotnu a starat se o děti!

Příkladem může být nedávná kauza o automatickém znevýhodnění mladých mediček. S výzkumem přišel minulý rok spolek Mladí lékaři, který na se v rámci krátkého dotazníku budoucích lékařek zeptali, zda se v rámci studia či praxe setkaly s diskriminací. Se 782 respondentek má nepříjemnou zkušenost většina z nich, ať už přímou či z role pozorovatele.

„Jste slepice, množte se děvčata a mějte alespoň tři děti, kariéra není pro vás, umíte vůbec vařit?“ líčí jedna z mediček přístup profesora na lékařské fakultě. Utkvělá představa žen jako dokonalých hospodyň a matek, které nemají zájem o kariéru, se promítla i do senátních voleb v roce 2020.

Nynější senátorka za obvod Kladno Adéla Šípová se stala horkou favoritkou voleb, když v prvním kole porazila politického matadora Jiřího Dientsbiera. Kandidátka na sebe strhla pozornost nejen svým mládím, na sociálních sítích se přesto objevil i tento názor: „Já si matku pěti dětí, advokátku, v Senátu představit neumím. Pokud teda nejmladšímu není 25…” Stejný počet dětí má přitom i předseda Lidovců Marián Jurečka nebo bývalý americký prezident Ronald Reagan.

Muži pláčou a je to v pořádku

„Měli bychom feminismus vnímat jako snahu o vytváření respektu vůči životním volbám a jako vytváření rovných a férových podmínek pro jejich učinění. A to je vlastně přístup, co neprospívá jen ženám a netýká se jen jich, ale je univerzální,“ vysvětluje Sloboda. Feminismus je totiž často mylně interpretován jako snaha žen o nadřazenost a nenávist k mužům. Může se přitom týkat i jich.


„Pro mě není pláč projevem slabosti. Když pláču, mohu přijmout své emoce a jsem schopný pokračovat dál. Dělá mě to silnějším,” řekl osmnáctiletý Job v kampani fotografky
Maud Fernhout (Zdroj: Maud Fernhout photography)

Počet mužských sebevražd je totiž každoročně vyšší než ženských. Důvodem může být i tlak společnosti na muže, zejména stereotyp o maskulinním chování a absence projevu emocí. Muži se v důsledku tohoto tlaku bojí o svých psychických problémech mluvit či vyhledat odbornou pomoc. Od malička jsou vedeni k tomu, aby neprojevovali otevřeně emoce, protože je to „zženštilé“.

Tento stereotyp se rozhodla zlomit fotografka Maud Fernhout ve své sérii fotografií s názvem Jak pláčou ‘opravdoví’ chlapi. Snímky vyobrazují brečící chlapce a jsou doplněny popisy jejich citů. „Slzy čistí duši jako voda čistí tělo,“ zní jeden z nich.

„Sice by odklon od genderu jako hlavního, apriorního a často už ani neuvědomovaného třídícího mechanismu společnosti byl cestou, kdy už by feminismus nebyl potřeba. To je ale, zdá se, stále nedosažitelný ideál,“ odpovídá Sloboda na dotaz, proč a zdali ještě potřebujeme feminismus v roce 2021.

Postavení žen v mnohém pokročilo. Hračkový gigant Mattel nedávno přišel s kolekcí Inspirující ženy, knižní pulty zaplavují příběhy o ženských hrdinkách z celého světa a Zlaté Glóby ovládly seriály Koruna a Dámský Gambit. Ač je jeden z nich fiktivní, oba mají za hlavní hrdinky cílevědomé ženy, které se prosadily v mužském světě. I tak je ale feminismus stále potřeba.

Kristina Němcová (Články)
Studentka žurnalistiky na FF UPOL. Ač je jí dvacet, nikde jí bez občanky nenalejou. Má ráda kočky, Disney pohádky a politickou satiru.
Kontakt: Twitter

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*