Spolu do eurovoleb? Koalice nemá jasno v tom, zda jít do voleb spolu
Foto: Maximilian Greger | Wikimedia Commons
Stranické špičky ODS, TOP 09 a KDU-ČSL se začátkem dubna sešly nad otázkou společné kandidátky do eurovoleb. Ty se budou konat příští rok na jaře, zda do nich ale Spolu vykročí „spolu“ už není jisté. Na otázky ohledně kandidatury jsme se zeptali tří europoslanců, kteří exkluzivně naší redakci objasnili, jak vnímá situaci jejich strana.
Volby do Evropského parlamentu se budou konat na jaře roku 2024, což je z politického hlediska prakticky „za rohem.“ Češi v celostátním hlasování vyberou 21 nových europoslanců a europoslankyň na pět let. Přestože si eurovolby hledají prestiž jen těžko a jejich volební účast se pohybuje pod 30 procenty, žádná ze stran si v nich nechce uříznout ostudu. Koalice Spolu proto už teď zvažuje, zda do voleb vyrazit společně a udržet tak její doposud úspěšný projekt při životě.
Na jednání 4. dubna probírali zástupci stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL možnosti vzájemné spolupráce, názory na ní se však různí. ODS si je dobře vědoma toho, že strany mají velkou šanci uspět i bez její pomoci. Předseda strany Petr Fiala vidí spolupráci optimisticky a rád by zopakoval úspěch sněmovních voleb z roku 2021. „Zvažujeme všechny varianty, ale vzhledem k tomu, že se volby konají za více než rok, nebylo ještě rozhodnuto o konkrétním postupu,“ řekl pro Hospodářské noviny.
Strany si uvědomují, že kdyby šly do voleb zvlášť, jejich zástupci budou mít větší možnost na předních místech kandidátek. Těch by ale mohlo být hodně, což některým stranám může způsobit potíže. Zároveň nechtějí oslabit značku jejich koalice, protože minimálně v domácí politice chtějí i nadále spolupracovat.
„Každá strana chce primárně kandidovat samostatně a koaliční kandidátka SPOLU je na druhém místě jako úvaha z rozumu. Úvaha o koaliční spolupráci je vždycky na místě, pokud čelíme nějakému tlaku,“ sdělila naší redakci europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).
Rozdílné názory (ne)vedou k vnitřnímu rozkolu
KDU-ČSL se eurovoleb tradičně účastní samostatně. V Evropském parlamentu strana spolupracuje v rámci Evropské lidové strany (EPP) především s TOP 09. Zástupci ODS přitom v europarlamentu reprezentují frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Už samotné rozdělení na pomyslné „dva tábory“ napovídá, že zástupci stran se v mnoha otázkách evropské politiky neshodnou. Na unijní půdě jsou ODS a TOP 09 s lidovci často přímými oponenty. Aktuálně například v otázkách klimatu. Návrhy EU, které mají vést k radikálnímu snížení emisí CO2 na kontinentě, tvoří podstatnou část legislativy ve Štrasburku. Čtveřice za TOP 09 a lidovce většinu návrhů zatím podpořila. Členové ODS hlasují stabilně proti.
„Všichni jsme si vědomi dopadů klimatických změn a všichni proti nim chceme bojovat. Chceme udržitelné zemědělství, chceme snižovat emise, ale lišíme se v praktickém provádění a v některých nástrojích,“ říká Šojdrová.
Názory stran se liší také ve společenských otázkách. Zástupci ODS se v uplynulých týdnech postavili proti platové rovnosti mužů a žen ve státním i soukromém sektoru. Europoslanci z TOPky a lidovců naopak změnu podpořili. Nejednotné názory převládají i u přijetí eura.
Odlišné názory stran vnímá také europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který naší redakci potvrdil, že s kolegy z ODS mají na otázku klimatické krize velice rozdílný pohled. „To, že se na klima díváme odlišným způsobem neznamená, že v jiných tématech, jako je domácí politika, není situace zcela jiná. V Evropském parlamentu mají navíc poslanci poměrně velkou faktickou svobodu rozhodování, a já si úplně netroufám dávat rovnítko mezi své postoje a názory celé strany,“ poznamenává.
Přestože se strany v lecčem neshodnou, podle europoslankyně Šojdrové je toho mnohem víc, co je spojuje, než rozděluje. Například otázka nezávislosti médií a boje proti dezinformacím nebo boje proti korupci. Za nejdůležitější považuje společný program stran, který by měl stát na společných hodnotách jako svoboda, subsidiarita, demokracie, solidarita a lidská práva. Na těch se prý strany rozhodně shodují.
Společná kandidatura? Zatím není nic jasné
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) sdělil naší redakci, že zaslal koaličním partnerům analýzu, která ukazuje různé varianty společné kandidátky. „Probíhá vnitřní diskuze a probírají se všechna možná PRO a PROTI, v nejbližších dnech o dalším postupu povedeme diskuzi,“ uvedl.
Variant je mnoho, podle politologa Jana Kubáčka je nejpravděpodobnější, že TOPka půjde „z kola ven.“ Mimo jiné i proto, že jde o ideální stranu pro případnou kandidátku ekonomky Danuše Nerudové. „Sázel bych na to, že budou hledat samotnou cestu a usilovat o spolupráci s Danuší Nerudovou,“ sdělil názorovému médiu Echo24. Spolupráci by napovídal i přátelský vztah předsedkyně TOP 09, Markéty Pekarové Adamové a Nerudové, která se před nedávnem objevila u Pekarové v podcastu.
Sama Pekarová nemá v otázce společné kandidátky do Evropského parlamentu jasno a zdá se, že i její straničtí kolegové váhají, zda má TOPka větší šanci na úspěch sama nebo ne. Podle europoslance Niedermayera nejde jen o volby, ale také o další strategii působení Topky. „Pro TOP 09 půjde o složité politické rozhodování zahrnující na jedné straně snahu o udržení vlastní jedinečné identity a na druhé loajalitu k projektu, kterému většina z nás věří, a na kterém stojí současná vládní koalice,“ sdělil exkluzivně naší redakci.
Finální verdikt, zda bude koalice Spolu kandidovat společně bychom se podle Zdechovského měli dozvědět po prázdninách. Pokud by tak učinila, jejím hlavním cílem by bylo posílit v Evropském parlamentu, získat co nejvíce křesel a nalézt programovou shodu tak, aby na europůdě uspěla.
.jpg){kind=link}
Napište komentář