Nejnovější

Česko není ve střetu zájmů, potvrdil audit Evropské komise. Pochybil Agrofert

Zdroj: Wikimedia Commons | ŠJů

Babišův koncern Agrofert a jeho dceřiné společnosti podle červencové zprávy Evropské komise mají v čerpání dotací velké nesrovnalosti. Auditoři z komise kvůli střetu zájmů však prověřovali přímo stát.
Teď toto šetření ukončili a zveřejnili podrobné informace o pochybeních Babišových podniků, zatímco stát ocenili za nezávislý a odborný přístup.

Evropská unie se snaží podporovat zemědělství v členských státech. Těchto snah však někteří majitelé velkých korporací patrně zneužívají. Množství dotací, které Babišovy firmy obdržely, komentovala i agentura Reuters. „Většinou jde o platby poskytované zemědělcům na jednotku půdy, ale také o investiční dotace vyplácené vnitrostátními orgány a proplácené z peněz EU,“ vysvětlila funkci zemědělských dotací agentura. Také upozornila na to, že firmy patřící Babišovi obdržely zdaleka nejvíce zemědělských dotací
z celé Evropské unie.

Mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý reagoval na takovouto zprávu vysvětlením, že Česká republika u nenárokovaných dotací opravdu upřednostňuje malé a střední podniky. „Pokud jde o nárokové dotace, je logické, že čím má podnik více hektarů, tím více peněz bude čerpat,“ řekl Bílý pro Houpacího osla.

Bílý objasnil, jak zemědělské dotace fungují a co musí žadatel splnit pro jejich získání. „Takzvané nárokové dotace představují základní dotační opatření, kterému se říká Jednotná platba na plochu. Podmínkou pro poskytnutí této platby je dodržení minimální výměry zemědělské půdy, jež činí v součtu všech dílů půdních bloků deklarovaných v žádosti o platbu minimálně jeden hektar,“ nastínil mluvčí.

EU malé zemědělce chrání, ti velcí bohatnou

Menší zemědělci přitom mají problémy se ziskem dotací. Nemají tolik prostředků a času na to, aby si mohli dovolit náročné papírování kvůli žádostem. Malé podniky, které hospodaří na ploše menší než 10 hektarů, mají možnost využít programu Zemědělská politika EU pro rozvoj venkova. Tyto malé firmy tvoří tři čtvrtiny celé zemědělské infrastruktury EU.

Zemědělci podle mluvčího resortu zemědělství mohou čerpat ze dvou zdrojů. Prvním zdrojem je evropský dotační program, který je částečně spolufinancovaný ze státního rozpočtu. Tím druhým pak mohou být národní dotační programy, které hradí pouze státní rozpočet ČR.

Bílý doplnil, že je potřeba jednat včas. Bloky totiž musí být vedeny na žadatele v Evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů nejméně do data podání žádosti. O dotaci se pak musí žádat do 31. srpna kalendářního roku, pro který je o platbu žádáno. Poskytnutí Jednotné platby na plochu je podmíněno řádným obhospodařováním zemědělské půdy. „Zemědělec musí dodržovat podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu,“ vysvětlil mluvčí.

„Země EU mohou uplatňovat režim pro malé zemědělce, tedy zjednodušený režim podpory příjmu, v jehož rámci se zemědělcům účastnícím se tohoto režimu poskytuje jednorázová platba. Ta nahrazuje všechny ostatní formy podpory příjmu. O maximální výši platby se rozhoduje na vnitrostátní úrovni, avšak nesmí přesáhnout 1 250 eur,“ vysvětluje Evropská komise změnu zemědělské politiky z roku 2021. V přepočtu na dnešní kurz je to něco málo přes 30 tisíc korun českých.

Rozpočet Společné zemědělské politiky evropské sedmadvacítky je pevně daný. „Je vyčleněn z celkového rozpočtu EU. V loňském roce SZP představovala 33,1 % rozpočtu unie,“ upozornil Bílý.

Nechyboval stát, ale Babišovy firmy

Mezitím Agrofert a jeho dceřiné společnosti čerpaly stovky milionů
z evropských dotací. Nesrovnalosti audit Evropské komise našel například
u Pekárny Zelené louky či Lovochemu. U společnosti Cerea auditoři varovali před přímým střetem zájmů, kdy dostala dotace, i když v ní figurovalo jméno Andreje Babiše. V době zisků dotací byl ministr financí, následně premiér. Taková společnost by přitom na dotace vůbec neměla dosáhnout.

Podle Ministerstva pro místní rozvoj audit Evropské komise dospěl
k závěru, že došlo k nezákonnému přidělení dotace ve výši 100 milionů korun českých společnosti Pekárna Zelená louka z koncernu Agrofert. Tyto peníze pomohly pekárně zakoupit toastovou linku.

Kromě Pekárny Zelené louky ředitel auditu Evropské komise Franck Sébert popsal jako nesprávně vybrané také dotace pro Lovochemii, a. s., která patří rovněž Babišovi. Firma vyrábějící minerální hnojiva ve formě dusičnanů získala 50 milionů korun českých v programovém období 2007–2013 a následně stejnou částku v období 2014–2020. Při první dotaci šlo o podporu inovace výrobních procesů. Od druhé dotace si firma slibovala inovace technologií na přípravu sirných hnojiv.

Další nesrovnalosti audit nalezl u dotací pro Cerea, a. s., která je rovněž součástí koncernu Agrofert. Tento obchod s obilovinami a olejninami dostal dotace v hodnotě téměř 5 milionů korun českých na výměnu sušičky obilí
v jičínské pobočce. „Podle právních předpisů upravujících investiční pobídky je zakázáno poskytovat dotaci obchodnímu podniku, ve kterém figuruje veřejný funkcionář,“ upozornili auditoři již v roce 2019. Právě tuto podmínku pro udělení dotací Babiš porušil.

Bude Agrofert vracet dotace?

Česká republika od roku 2019 podstupovala auditní řízení ze strany Evropské komise. Střet zájmů bývalého předsedy vlády Andreje Babiše způsobil státu nemalé potíže. „Ministerstvo pro místní rozvoj obdrželo dopis od Evropské komise. V něm jsou české instituce informovány, že to auditní řízení ke střetu, který se týkal i bývalého premiéra Andreje Babiše, Evropská komise uzavřela,“ informoval místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Česko potřebovalo mít audit uzavřený kvůli 180 miliardám korun českých
z Národního plánu obnovy. Pokud by audit stále probíhal, EU by tyto peníze státu neposkytla. Vláda premiéra Fialy proto musela upravit zákon
o evidenci skutečných majitelů, jinak by audit zřejmě ještě probíhal. Tento zákon předchozí vláda změnila a byl v rozporu s evropskou legislativou. „Velmi vážně hrozilo zablokování 180 miliard korun českých z Národního plánu obnovy i po zastavení proplácení evropských dotací,“ shrnul Bartoš.

Potvrdil, že se prostředky podařilo zachránit právě díky rychlé reakci nové vlády. „Navíc Evropská komise pozitivně ohodnotila českou stranu za nezávislý a odborný přístup k této věci,“ dodal ministr pro místní rozvoj.

Nešlo tedy o problém státu, ale o problém dceřiných společností Babišova Agrofertu. „Českým orgánům se připomíná, že pokud by zahrnuly výdaje týkající se těchto operací do žádosti o platbu, bylo by to považováno za nesprávné a útvary komise by přerušily nebo pozastavily související výdaje v žádosti o platbu,“ zmínil ve zprávě Sébert.

„Babiš a jeho holding musí dodržovat zákony stejně jako běžní podnikatelé a nemůže mít privilegované postavení ve vztahu k veřejným prostředkům,“ dodal Bartoš. Šéf resortu pro místní rozvoj také věří, že všechny dotace budou analogicky vymáhané, i kdyby to mělo vést k soudním řízením. „Oligarcha Andrej Babiš je velmi hamižný a neváhal si vzít občany za rukojmí,“ uzavřel Bartoš.

Poslanci ANO se dopisu komise brání

„Nevím, co potvrdila Evropská komise. My se řídíme českými zákony a české zákony nic o střetu zájmů v tomto případě neříkají,“ tvrdí bývalý vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Webu iRozhlas.cz následně popřel, že by za jeho tvrzením stála loajalita
k Babišovi. „Já se nemůžu řídit loajalitou, sympatií nebo antipatií. Jako vysoký státní úředník se musím řídit primárně zákonem,“ pokračoval Havlíček.

Bývalý premiér již v roce 2020 popřel své spojení s Agrofertem. „Neovládám ho ani neřídím,“ řekl Babiš. Tiskový mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka sdělil, že se společnost peníze vracet nechystá.

Jakub Jurek (Články)
Student politických věd a novinář - amatér, co se zajímá o Ukrajinu a Blízký východ. Rád pije kafe a do všeho mluví.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*