Nejnovější

Pohádka o Agrofertu

Zdroj: Facebook - Milion chvilek pro demokracii

Není to tak dávno, co na mnoho čtenářů novinových deníků čekalo malé překvapení. Mezi stránkami se totiž mnohdy ukrývala v novinách zajímavá příloha s názvem Pravda o Agrofertu. Pojďme se tedy podívat, co nám vlastníci firmy chtějí říct.

(Aktualizace: Došlo k chybě. Pravda o Agrofertu vyšla vedle Mladé Fronty také v Právu, Hospodářských novinách, Lidových novinách, Aha!, Metru, Blesku a Sport. Jde o zaplacenou přílohu. zdroj: MediaGuru.cz)

Agrofert neplýtvá místem a od začátku se prezentuje jako lidový konglomerát, který dává lidem práci a zároveň štědře naděluje ze své Nadace Agrofert. Velmi chytře se přitom ohání tvrdými daty. Čísla, jak známo, nelžou. Alespoň ne všechna. Pravda o Agrofertu se se zdrojováním příliš nezatěžuje. Vlastně jediným „zdrojem“ v celé příloze je odkaz na stránku famyfakta.cz, která je v podstatě internetovou verzí tohoto tištěného vydání.

Je proto Agrofertu ke cti, že ani v prostředí, kde by mohl přehánět, nepředstírá, že česká potravinová soběstačnost je právě díky jejich snaze perfektní. Cílí totiž na něco úplně jiného: na soucit s pěstiteli, kterým se vinou mocnářů nedaří. Nejlépe je to vidět na příkladu vývozu a dovozu hovězího, který je podle grafiky v příloze v poměru 25/75 procent, přičemž si nezapomene rýpnout, že Česko ve skutečnosti není samostatné jen z pětasedmdesáti procent, ale protože se většina masa vyveze, jsme opět ve ztrátě.

Zlý vývozce tedy posílá kravičky do zahraničí, aby poté koupil jejich maso zpět. V tom to totiž celé vězí. Skot se vyváží živý, ale předmětem dovozu je právě jen maso, často z Polska nebo z Německa, které je mnohem levnější. Agrofert se pyšní tím, že je jeden z mála českých výrobců potravin, kteří používají vlastní suroviny pro výrobu potravin. To se dělá velmi snadno, když vlastníte kravíny, jatka i řeznictví, ale ne všichni jeho konkurenti tuto možnost mají. Žádný div, že se tedy přidají na stranu onoho zlého vývozce.

Ze silnice paběrky předěláme na párky

Velké společnosti mají často pověst likvidátorů menších podniků a Agrofert v tomhle ohledu není výjimkou. Možná i proto se snaží si v tomhle ohledu zlepšit image a vystavovat se ne jako nelítostného titána, který rozmačká svoji konkurenci, ale naopak jako přátelského obra, který laskavě přijme chřadnoucí české podniky pod svá křídla.

Na třech příkladech Pravda o Agrofertu porovnává stavy společností v době koupě a v současnosti. Už jen fakt, že o stavu v době koupě přináší pouze negativa jako ztráty a dluhy, zatímco současnou pozici si nemohou vynachválit, působí přinejmenším manipulativně. Pokud se však podíváme například na Kostelecké uzeniny, které společnost podle data, jenž sama uvádí, koupila v roce 2005, objeví se zde pár nejasností.

Zdroj: Wikimedia Commons

Podle Agrofertu se Kostelecké uzeniny ocitly v roce 2005 v katastrofálním stavu, z něj je vysvobodil až jejich záchranný kruh. Ztráty v hodnotách desítek milionů, zadlužení dokonce přesahující miliardu korun. Je tedy nadmíru zajímavé, že podle výroční zprávy Kosteleckých uzenin z uvedeného roku se naopak masokombinátu dařilo. Nárůst prodejů masa, zvýšení exportu o více než čtvrtinu, plně splacený kapitál… Vedení uzenin si stěžovalo snad jen na nárůst nákladů oproti konkurenci, ke kterým došlo kvůli modernizaci výroby. To není špatné na kolabující podnik.

Ach ta řepka

Před třiceti lety by asi nikdo neřekl, že se tahle žlutá rostlina stane v Česku tak výbušným tématem. Agrofert si toho je dobře vědom a proto řepce věnoval hned celou dvoustránku, zaměřenou na rozbourávání mýtů. Nebojí si přitom šťouchnout do „novinářů, politiků nebo lidí s averzí k poctivým hodnotám,“ kteří šíří fámy, pomluvy a vůbec nebohému Agrofertu škodí.

Uprostřed stránky sedí nádherný koláčový graf znázorňující podíl orné plochy, na které se pěstuje řepka. Vydavatel si na něm skromně nárokuje jen 0,8% půdy, kterou obhospodařuje a na které roste řepka. Což jsou skvělé noviny, protože podle serveru Seznam Zprávy a jejich reportáže z května letošního roku pěstuje Agrofert řepku na 21 tisících hektarech, což je zhruba pět procent české orné půdy s řepkou. A to může znamenat jediné, totiž že se za posledních šest měsíců Česká republika rapidně zvětšila!

Řepka je v tuto chvíli na třetím místě pěstovaných plodin v ČR, co do plochy ji překonávají pouze travnaté plochy a pšenice. Dohromady zabírá 16% orné půdy, což je skutečnost, kterou Agrofert ve své tiskovině uznává. To staví Česko s dalekým předstihem na první místo v celé Evropské Unii, s druhým Slovenskem na jedenácti procentech.

Velké množství energie vydává Pravda o Agrofertu na vyvrácení mýtů o řepce. Činí tak nesmírně vychytrale. Většina obvinění, které vyvrací, je totiž už od začátku vachrlatá, jsou zde však i taková, které mají mnohem pevnější základy. Vyvrátit tvrzení jako že Babiš vymyslel přimíchávání řepky do paliv nebo že řepka je jen přísada do biopaliv není příliš těžké. Nicméně jsou hodnoceny stejně jako tvrzení, že řepka špatně drží vodu v půdě a tím způsobuje vysoušení krajiny, což už je problém, okolo kterého Agrofert tančí mnohem opatrněji a přímě odpovědi se vyhýbá. Protože jej však zařadil do stejné kompanie s hloupými obviněními, snižuje jim tak nenápadně jejich vážnost, aniž by na ně doopravdy odpověděl.

Zdroj: Wikimedia Commons

Je tu však ještě jedno téma, na které je Agrofert ještě citlivější než na řepku.

Tak beru dotace, no a co?

Slovo dotace za poslední roky mnoha lidem zhořklo v ústech. Tak moc, že se Agrofert hned na dvou místech brání slovy „Z dotací nežijeme.“ Defenzivnost tohoto tvrzení jen umocňuje úvod části věnované dotacím. „(peníze) neodkláníme na anonymní účty v daňových rájích, ale vracíme je zpět do rozvoje firmy.“ Skoro se až zdá, jako by brali přijímaní dotací jako něco negativního. Opak je přitom pravdou.

Velké množství podniků v současné době pobírá dotace, ať už od vlády či od Evropské Unie. Na tom, že Agrofert pobírá dotace, není nic špatného, i když se za to očividně stydí. Špatné to ovšem začne být, když začne pobírat dotace, na které nemá právo, jako například dotace pro malé a střední podniky. To je totiž náramný rozdíl. To už je něco, o čem se zde vůbec nemluví. Což nás přivádí k finálnímu problému.

Média? Jaká média? Já žádná média neznám

Při pohledu na přílohu Pravda o Agrofertu by nikdo ani neřekl, že jde o něco jiného než o pěstitelský konglomerát. Rozhodně se tak totiž prezentuje a zcela zapomíná zmínit jednu poměrně důležitou a vlivnou část celého holdingu – malou firmu s názvem Mafra. Což je pěkně nevděčné vzhledem k tomu, že tahle příloha vyšla mimo jiné i právě v Mladé Frontě.

Rozhodně to však není tím, že by na Mafru při tvorbě tohoto malého propagačního díla zapomněli. Naopak Agrofert vytvořil tenhle materiál a chytře jej vydal ve čtvrtek, kdy jsou prodeje Mladé Fronty DNES díky víkendové příloze nejvyšší.

Jakub Loukota
Jakub Loukota (Články)
(Stále ještě nevyhozený) student žurnalistiky na UP v Olomouci. Má rád kočky a britský humor.
  1. Petr Kaminsky | 24.11.2019 v 10:25 | Odpovědět

    1) Proc se tim vubec zabyvat? Je to jen reklamni priloha. Je to jako hodnotit letak z Kauflandu. 2) Cele je to zamerene na lidi, kteri si nedokazou/nechteji ziskat objektivni informace jinde sami. ANO – zas ta neustala masaz. 3) Je zajimave, jak se to kolem prolhaneho Babise a jeho nenazrane STB-acke Hydry, hemzi “pravdou”. Koupil jsem Mafru, aby o me psala pravdu. Prectete si pravdu na Facebooku. Ted tedy – Pravda o AgroFertu. 4) Asi neni nahoda, ze nedavno probehla v TV reklamni kampan AgroFertu. Slogan: jeste, ze vas mame. A hlavne vase dane. Porad je treba vylepsovat medialni obraz a sledovat preference. Jakoby uz probihala reklamni kampan. 5) Kolik davate AgroFertu jeste let? Zadny strom neroste do nebes. Hovorit by o tom mohli treba byvali manazeri americkeho Enron-u. 6) Kdyby to nebylo k placi, bylo by to vlastne k smichu. Cely pribeh AgroFertu je nazornou ukazkou prorustani organizovaneho zlocinu do statu – soudy, policie, parlament, ministerstva/urady.

  2. Sluníčkářským vylízancům Agrofert zbořil bábovičku. Jejich propagandu rozmetal jak močku po poli. Kvůli 0,8% řepky jsme museli roky poslouchat ten jejich propagandistický kvikot, protože si potřebovali na něčem schladit žáhu. Havloidům bych doporučil koupit si gilotinu, aby si mohli usekat ty zbytečný a tupá palice, co nosí na krku. A hned po palici by si měli useknout ruce, který maj obě levý a k ničemu.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*


Rozhoupali jsme se k nové publikaci. Objevte s námi Svět 3.9 Koupit