Nejsou jako my. Narativy extremistů a dezinformátorů jsou dnes velmi podobné migrační krizi

Extremismus v České republice těží ze šíření ruského i čínského vlivu. Často za tím stojí velmi vlivné osobnosti a dezinformační média s velkým dosahem. Vystrašená a nespokojená společnost je pak lépe ovlivnitelná a končí to situacemi podobnými té u Národního muzea z minulého víkendu.

Zpráva o extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky v roce 2021 od české policie upozornila na problém, který tvoří spojení dezinformačních médií s xenofobními politiky a aktivisty. Podle zprávy tato média „obohacovala“ českou veřejnost o myšlenky generované prokremelskou propagandou. Kromě štvaní veřejnosti proti rozhodnutím vlády o proticovidových opatřeních docházelo ke snaze o narušení prozápadních vazeb České republiky.

Policie dále přiblížila, že zejména v roce 2021 byly projevy nenávisti, či přímo zločiny spíše záležitostí osamělých vlků nebo výjimkou. Neonacistická hnutí se příliš do problémů nedostávala, totéž platilo o levicovém extremismu a různých domobraneckých skupinách.

Extremismus podporují vlivní lidé

Dalšími, kdo přilévá olej do ohně, jsou vlivní politici. Vliv těchto osob na šíření ruského a čínského vlivu v ČR analyzuje například Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty ve svém projektu Atlas vlivu.

Pokud jde například o členy dnešní české vlády, každý z nich se nějak zapojil nebo zapojuje do boje proti těmto vlivům. Proti čínskému i ruskému vlivu nejsilněji brojí ministr zahraničí Jan Lipavský, šéf resortu financí Zbyněk Stanjura, místopředsedové vlády Ivan Bartoš, Vít Rakušan a Marian Jurečka a v neposlední řadě také předsedkyně Polanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Při pohledu na celou Poslaneckou sněmovnu však už tak pozitivní pohled neexistuje. Kupříkladu se jedná o poslance a neúspěšného kandidáta na prezidenta Andreje Babiše. V analýze mu nepomohlo třeba to, že se v dolní komoře prakticky neúčastnil hlasování. Zejména v dobách svého vedení resortu financí mezi lety 2013–2017  už aktivně šířil ruský vliv. Odmítl prosazovat sankce proti Rusku na summitech EU, odmítl podpořit Sněmovnu v rozhodnutí o neuznání ruské anexe Krymu a odmítl navýšení výdajů na obranu ČR pro rok 2015 na 1,3 % a postupovat až na 2 % do roku 2017. Zamítavě hlasoval i v případě umístění vojsk NATO na českém území.

Agrofert i přes invazi pokračoval ve své činnosti v Rusku. Jeho dceřiné společnosti dodávaly do země například glycerin a titanovou bělobu. Podnikaly tam firmy Olma a Kostelecké uzeniny, stejně tak chemický závod Fatra.

Babiš aktivně bojoval proti ruskému útoku na muniční sklad ve Vrběticích, v rámci politického boje v parlamentu se postupně prakticky obrátil na druhou stranu. „Nešlo o akt státního terorismu, to znamená, že Rusko neútočilo na Českou republiku. Agenti útočili na zboží obchodníka se zbraněmi. Ta munice měla vybuchnout na cestě, takže já jen vysvětluji, že to nebyl útok Ruska na Českou republiku,“ řekl. Za svůj výrok se následně omluvil s tím, že samozřejmě šlo o akt odporného terorismu. K dobru mu je, že jeho vláda nakonec vyřadila Rosatom z tendru na dostavbu Dukovan.

Další šiřitele ruského i čínského vlivu najdeme také v řadách ANO, nejčastěji jsou to ale členové poslaneckého klubu SPD. S nejhoršími výsledky z analýzy Evropských hodnot vycházejí Radim Fiala, Radek Ondráček, Jaroslav Foldyna a samotný předseda SPD Tomio Okamura.

Národní muzeum jako zdvižený prst

Nejde jen o rozhodování v rámci Poslanecké sněmovny. Někteří z těchto poslanců – zejména Andrej Babiš a Tomio Okamura – mají velké množství fanoušků na sociálních sítích a mnozí jejich slova hltají. Záleží tedy na tom, co říkají a zveřejňují. Nejen Česká republika je v krizi; lidé slyší na silná slova a nechávají se ovlivnit ukazováním na domnělé viníky.

Posledním incidentem, který vykazoval opravdové známky extremismu, je situace před Národním muzeem z minulé soboty. Demonstranty z Václavského náměstí rozčílila ukrajinská vlajka vyvěšená na této historické budově.

Expert na extremismus Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy popsal, co za střetem mezi demonstranty a policií stálo. Podle něj lidé mají vztek a vlajka je pak jediné, co vidí. Ukrajinský problém je pro lidi spouštěcím mechanismem, jak hodnotí svou osobní situaci. „V podpoře Ukrajinců vidí nespravedlnost v tom smyslu, že vláda nepodporuje je samotné,“ uvedl.

Charvát dále varoval před tím, že takovéto chování podporuje proruský přístup. „Jestli Rusko útočí na Ukrajinu a vy útočíte na ukrajinskou vlajku, pomáháte Rusku, ať se vám to líbí, nebo ne.“

Stoupá míra frustrace i ochota sáhnout k agresivitě. „Čím déle budou podobné demonstrace trvat, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že k podobným útokům bude docházet,“ doplnil expert. Upozornil, že jsme dvacet let přehlíželi některé vnitropolitické momenty vývoje a soustředili se jenom na některé segmenty společnosti. „Bylo nám jedno, že jiné segmenty vnímají polistopadový vývoj úplně jinak. Z těchto lidí pak vyrostla řada nespokojených, kteří po sérii krizí, které od roku 2008 zasáhly Evropu, respektive celý svět, postupně ztratili důvěru v celý systém.“

Komunikace vlády podle Charváta není dostatečně dobrá a vláda úspěšně ignoruje spoustu věcí. „Obávám se, že nám tady vyrůstá skupina lidí, kteří nejsou ochotni přijmout nic, co od vlády přichází. S těmi, co chodí na demonstrace, jako byla ta v sobotu, se vláda už nedomluví,“ vysvětlil s tím, že je dobré udělat takové kroky, aby na demonstrace chodilo lidí méně.

Prezident Zeman podporoval autoritáře

Podle policie je velkým problémem štěpení společnosti. Vznikají variace nejrůznějších skupin. „Její (tj. společnosti – pozn. red.) oslabování těmito skupinami nahrává nepřátelským aktivitám cizí moci. Ruská invaze na Ukrajinu představuje pro českou společnost výrazné varování,“ vylíčila policie ve zprávě za rok 2021.

V boji proti extremismu výrazně nepomohl ani bývalý prezident Miloš Zeman, který před invazí proti Ukrajině podporoval dobré vztahy s Ruskem a Čínou. Srbský prezident Alexandr Vučić odmítl nahlas odsoudit politiku Kremlu a zároveň Srbsko odmítá podpořit protiruské sankce. Zeman během svého působení coby hlava státu Vučićovi sdělil, že nemá rád Kosovo a má rád Srbsko, přivítal by oduznání kosovské samostatnosti a Srbům se omluvil za bombardování Jugoslávie jednotkami NATO z roku 1999. Přitom tento krok schválila sama Zemanova vláda. Na úplném konci svého působení začátkem letošního února společně oba prezidenti slavnostně otevřeli Český dům v Bělehradě.

Nenávist k Židům pomalu roste

Rostoucím problémem je i antisemitismus. Každoročně připravuje výroční zprávu o jeho projevech Federace židovských obcí v České republice. „Zatím ta poslední je z roku 2021. Tam šlo o více než tisíc antisemitských útoků, zaznamenaných antisemitských projevů. To neznamená, že musí být všechny, ale jsou to ty, které byly nahlášené,“ řekla reportérka Českého rozhlasu Lucie Korcová, která se zaměřuje na reportáže o českých dějinách.

Na rostoucí projevy antisemitismu upozornil také předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. „Bohužel antisemitismus v dnešní době nebo v posledních letech je na vzestupu. Pořád my tady v ČR žijeme ve výborném prostředí, a to je dobře. Ale je třeba si uvědomovat, že ta situace se může kdykoliv změnit. A ona se mění k horšímu samozřejmě. My to vnímáme z hlediska těch dat, které máme, a je třeba proti tomu bojovat,“ nastínil. Jedním ze spojníků extrémní levice a pravice je antisemitismus a na spojování těchto dvou orientací experti v poslední době poukazují.

Nejsou jako my…

Krajní pravice v Česku po roce 2013 postupně ztratila původní vazby na hnutí skinheads z 90. let. Společně s krajní levicí je nejsilnějším podporovatelem ruské invaze proti Ukrajině. „Celá řada lidí, kteří se podíleli na budování dezinformační scény, byli buďto voliči anebo jinak navázáni na komunistickou stranu. Shodují se s krajní pravicí na sociálním konzervatismu, nenávisti k vládě, Evropské unii a liberalismu. A akceptací autoritářství, zejména toho, které je spojováno s Ruskem,“ vyjmenoval politolog Charvát.

Další expert na extremismus Miroslav Mareš potvrdil, že dnes je spojovníkem mezi krajní levicí a pravicí zejména kritika současného evropského politického a myšlenkového systému. Podle něj to souvisí s kritikou liberálního pojetí demokracie jako takové. „Chtěli by zkrátka jiný typ režimu.“

Mareš upozornil, že lze pozorovat stejné skupiny lidí a aktivistů, které za poslední léta prošly stádiem tvrdého boje proti migraci. „Pak se zapojily do hnutí proti vládním opatřením proti covidu-19, kde se navíc vyprofilovali i noví aktivisté. A už v únoru 2022 přešly na téma podpory ruské invaze,“ vylíčil.

„Lidé jsou zmatení, do toho se přidává strach z rostoucích cen prakticky všeho, strach z budoucnosti. Rozhodně to je důvod, proč lidé stále více důvěřují alternativním médiím,“ uvedla Kristína Šefčíková z Prague Security Studies Institute. Podle ní byla protiepidemická opatření spojována s fašistickým režimem, očkování zase s genocidou. „A teď se tato slova volně přenášejí na téma Ukrajiny, která je opět vykreslována jako fašistický stát.“

Souhlasil s ní také expert na extremismus Charvát. Míní, že velkou roli zezačátku hrálo ukázkové zvládnutí krize v souvislosti s válkou na Ukrajině a extrémistická strana tím pádem mlčela. „To prvotní nadšení částečně vyprchalo a teď se ten narativ znovu vrací. Když si ho navíc srovnáte s migračním narativem z roku 2015, tak vidíte, že je to úplně stejné. Zjišťujete, že tady vůbec nejde o islám nebo uprchlíky, protože tentokrát jde většinově o ženy s dětmi z nám kulturně blízké oblasti, ale přesto se i tady aplikuje stará rétorika,“ vysvětlil s tím, že toho lze politicky využít a dá se poukázat na to, že tady jsou i ti druzí, kteří nejsou jako my. Posléze je jednoduché ukázat na možné problémy, které kvůli těmto lidem můžeme mít my.