Co se stalo v USA: Jak mohli konzervativci prosadit zákaz interrupcí?

Nejvyšší soud Spojených států amerických vydal 24. června rozsudek, který vyvolává emoce na obou stranách politického spektra. Po 49 letech zrušil slavné rozhodnutí, které Američankám zaručovalo právo na interrupci. Dodatečně se tak splnil předvolební slib Donalda Trumpa, který poukázal na polarizaci americké společnosti.

Interrupce jsou ve spojených státech dlouhodobě předmětem kulturních válek. O to více společnost zbystřila, když server Politico zveřejnil 5. května 2022 únik draftu (Pozn. red. pracovní, nedokončená verze dokumentu) amerického Nejvyššího soudu. Ten byl vypracován soudcem Samuelem Alitem a týkal se případu Dobbs vs. Jackson Women’s Health Organisation. Jde o soudní spor, ve kterém napadla potratová klinika stát Mississippi, který zakázal interrupce po 6. týdnu těhotenství.

To mělo být v rozporu se slavným rozsudkem v případu Roe vs. Wade z roku 1973, který zaručoval federální právo na potrat do doby životaschopnosti plodu mimo dělohu. Toto rozhodnutí bylo od jeho prosazení terčem kritiky konzervativní částí společnosti. Nejvyšší soud ho však dlouhodobě spíše upevňoval.

Změna nastala ve chvíli, kdy soud v rámci případu Dobbs vs. Jacksons Women’s Health Organisation začal přezkoumávat i legitimitu Roe vs. Wade. Uniklý draft sice nebyl finálním rozsudkem, ale i tak byl pro zastánce práva na interrupci alarmující. Bylo z něj patrné, že pět z devíti soudců a soudkyň nejvyššího soudu bude pravděpodobně hlasovat pro zrušení rozsudku. To se také potvrdilo 24. června, kdy bylo federální právo na interrupci opravdu zrušeno.

Zrušení rozsudku však automaticky neznamená, že bude všem těhotným ženám ve Spojených státech odepřeno právo na potrat. Tvorba zákonů týkajících se umělého přerušení těhotenství přechází do moci jednotlivých států. To v praxi zabrání možnosti potratu nebo povede k jeho zásadní komplikaci ve zhruba polovině amerických států. V některých již vešly v platnost zákony, které často nezohledňují ani výjimky v případě znásilnění nebo incestu.

Úspěch pro Donalda Trumpa

Konzervativní voliči, kteří v roce 2016 vložili svou důvěru do rukou Donalda Trumpa, se dočkali triumfu. Ten totiž již ve své prezidentské kampani sliboval, že do Nejvyššího soudu jmenuje soudce, kteří přehlasují Roe vs. Wade. V předvolební debatě s Hillary Clinton uvedl, že budou stačit dva nebo tři soudci a k přehlasování rozsudku podle něj dojde automaticky.

A to se také stalo. V době, kdy Trump zastával prezidentský úřad, jmenoval celkem tři soudce Nejvyššího soudu – Neila Gorsucha v roce 2017, Bretta Kavanaugha v roce 2018 a Amy Conney Barrett v roce 2020. Poslední jmenovaná vystřídala na svém místě soudkyni Ruth Bader Ginsburg, jež i přes svou kritiku Roe vs. Wade byla významnou zastánkyní reprodukčních práv.

Bývalý prezident si neváhal tento úspěch po jeho ohlášení připsat. Uvedl, že rozhodnutí Nejvyššího soudu je velkou výhrou pro život a že mu bylo velkou ctí ji umožnit. Zřejmě si uvědomuje, že mu tento krok přinese
v nadcházející prezidentské volbě politické body i u konzervativních křesťanů, pro které nebyl v republikánské straně vždy první volbou.

Téma se pravděpodobně pokusí využít obě strany v podzimních volbách do Sněmovny reprezentantů a části Senátu. Demokraté by se ve svůj prospěch mohli pokusit federální právo uchránit, i když nejspíše neúspěšně.

Republikáni pálí do vlastních řad

Rozhodnutí budí emoce ve všech vrstvách společnosti. Radost kromě Donalda Trumpa vyjádřil například i vůdce republikánů v senátu Mitch McConnell nebo senátor Josh Hawley. Proti rozsudku naopak promluvila předsedkyně sněmovny representantů Nancy Pelosi nebo bývalý prezident USA Barack Obama.

„Nejen, že soud zvrátil historický precedens starý téměř 50 let, ale ponechal věc, která patří k nejosobnějším, na vůli politiků a ideologů,“ sdělil Obama.

Rozdělení společnosti lze vidět i v ulicích. Hned po rozhodnutí soudu se ve Washingtonu, stejně jako v dalších městech po celých Spojených státech, rozhořely protesty. Většinou se jednalo o demonstrace příznivců možnosti interrupce. Ti se ale občas setkávali s menšími skupinami oslavujícími rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Hned po úniku dokumentu jsme si ale mohli všimnout, že se američtí konzervativci zaměřili spíše na pohoršování se nad samotným únikem informací, než na oslavování faktu, že by rozsudek mohl být zrušen. I když jsou interrupce často probíraným tématem a jejich odpůrci jsou slyšet, je jich mezi americkými voliči menšina. K alespoň částečnému povolení interrupcí se přiklání 61% Američanů a Američanek.

To znamená, že rozhodnutí potěšilo část konzervativních křesťanů, která má boj proti interrupcím jako jedno ze svých zásadních témat. Na druhou stranu si republikáni nejspíše naštvali i část svých voličů, kteří spadají do výše zmíněných 61%. Z průzkumu vyplývá, že 48 % republikánských voličů a voliček je proti zrušení rozsudku Roe vs. Wade. Tato část společnosti ještě nedávno považovala přehlasování Roe vs. Wade za nemyslitelné.

Liberálové usnuli na vavřínech

Politoložka Zora Hesová na pražské demonstraci svolané 30. 6. jako reakce na toto rozhodnutí uvedla, že takový scénář si ještě před deseti lety nebyli schopni představit ani lidé zabývající se protipotratovým hnutím. Spor o interrupce se podle ní stal zástupným tématem politického boje uvnitř republikánské strany i mimo ni. V polarizovaném prostředí kulturních válek to dobře organizované konzervativní skupině umožnilo věnovat se prosazování svých cílů. Podle Hesové můžeme nyní sledovat výsledek několik desítek let trvajícího procesu, během kterého ve většině americké společnosti převládla hegemonie konzervativního myšlení. Již před přehlasováním Roe vs. Wade tak byl přístup k interrupcím na základě bojů o jeho etiku omezován. Stejný proces můžeme sledovat i blíže k nám. Pro ženy v řadě středoevropských států se přístup k interrupci komplikuje podobně jako ženám v USA v uplynulých letech.

O výrazné polarizaci americké společnosti píše v souvislosti s bojem o interrupce i americký novinář Fareed Zakaria. Ve svém článku pro Washington Post popisuje polarizované Spojené státy jako dvě odlišné země. Odkazuje na průzkum z roku 2018, který se zabývá důležitostí náboženství pro obyvatele 27 bohatých zemí.  V USA tato studie ukázala na zdaleka největší rozdíl mezi osobami identifikujícími se jako liberálové a jako konzervativci. Na otázku, zda by mělo náboženství hrát větší roli ve společnosti odpovědělo kladně 71% konzervativců. To tvoří rozdíl 42 procentních bodů s 29 % kladnými odpověďmi dotázaných liberálů. Je to o 17 bodů více než v Polsku a téměř čtyřnásobně více než v Německu nebo Švýcarsku.

Zakaria dále upozorňuje na značnou sekularizaci USA během posledních dvou desetiletí. Spojené státy se měly, stejně jako řada dalších států, od roku 2007 stát méně náboženskými. Nejsou tedy výjimkou, tento proces zde však nabral mnohem vyšší rychlost než v jiných zemích. Ronald Inglehart, kterého Zakaria cituje, přichází s vysvětlením, že reakce na tento proces je právě zvýšená polarizace.

Když se tyto výpovědi spojí, nabízí se obraz americké společnosti, ve které se obě strany čím dál více uzavírají do své názorové bubliny. Na jedné straně jsou liberálové, kteří do jisté míry usnuli na vavřínech, na druhé straně je organizovaná skupina konzervativních křesťanů, která si v atmosféře sekularizace zvolila jako jedno ze svých témat právě potratovou politiku.

Zákaz bezpečných potratů

I když má být právo na potrat zrušeno v polovině států, podle odhadu klesne počet legálních interrupcí pouze o 14 %. V tom mimo jiné bude hrát roli tzv. potratová turistika. Ženy ve státech se zákony zakazujícími interrupce budou moct vycestovat do států, ve kterých takové zákony neplatí, a zákrok podstoupit tam. To s sebou ale ponese řadu problémů jako například přehlcení klinik.

Tato možnost navíc nebude dostupná pro všechny. Proti své vůli budou tak donuceny donosit dítě ženy, které na takový výjezd nebudou mít prostředky. To v zemi, kde se cena porodu bez komplikací pohybuje pro pojištěné osoby kolem deseti tisíc dolarů, může mít velké sociální následky. V roce 2014 navíc bylo zhruba 75 % osob podstupujících interrupci ohroženo chudobou. Zákaz tak disproporčně dopadne na již tak znevýhodněné skupiny a minority.

To, že se 14 % žen nedostane k interrupci nutně neznamená, že se těhotenství nepokusí nějakým způsobem ukončit. Naroste pravděpodobně počet případů, ve kterých bude docházet k nebezpečným pokusům o umělý potrat bez dohledu lékaře. Odhaduje se, že v případě celonárodního zákazu interrupcí by došlo k nárůstu úmrtí spojených s těhotenstvím o 21 %, v afroamerické komunitě dokonce o 30 %.

Podezření ale může vzbudit i samovolný potrat nebo narození mrtvého dítěte, které mohou působit jako výsledek ilegální interrupce. To staví do zranitelné pozice všechny, kteří procházejí těhotenstvím, ať si ho přejí ukončit, či ne.