Vlivem sucha a kůrovce se skladba hub změní, říká mykolog Balner

Letošní jaro je podle hydrologů i mykologů to nejsušší, jaké jsme kdy zažili. Nedostatek vláhy se negativně projevuje i na růstu hub. Jaká bude letošní sezóna a které druhy budou na ústupu? Redakci Houpacího Osla to před dvěma týdny prozradil mykolog Vítězslav Balner.

Nastává období, kdy se běžně začínají objevovat první hřiby. Jaké houby teď nejvíce rostou?

Bohužel v současné době skoro žádné houby nerostou, minimálně tam, kde chodím já. Jinak už jsou místa, kde začínají růst první hřiby kováře. Můžeme najít také houby chorošovité, třeba sírovce žlutooranžového nebo choroše šupinatého, ty však nejsou moc oblíbené. Smrže a kačenky rostly velmi sporadicky, a ani májovky teď nerostou. Podařilo se mi najít závojenku, ale ta je jedovatá. Je velké sucho. Uvidíme, co s tím udělají současné deště, situace se začíná pomalu zlepšovat.

Jak to vypadá v lese? Chodí někdo na houby?

Dnes jsem tam byl a nikoho jsem nepotkal. Možná se lidé stále bojí koronaviru, na druhou stranu jsem slyšel v médiích, že spousta lidí chodí do přírody. Podle mě je to spíše tím, že tady panuje představa, že nerostou houby.

Letošní sezóna se věštit nedá

Jak vidíte letošní sezónu? Někteří odborníci tvrdí, že je ještě větší sucho než před rokem, to houbám moc nepomůže…

Ano, je to přesně tak, každý rok nám sucho determinuje úrodu, a ta je v posledních několika letech dosti bídná. Ale nejsem věštec, takže třeba ještě zaprší a houby porostou.

Záleží i na množství a délce dešťových srážek?

Rozhodně ano. Přívalové deště nejsou zrovna ideální, protože při nich často naprší velké množství vody a ta může poškodit podhoubí. Nejlepší je zahradnický déšť, kdy prší mírně, ale klidně celý den. Pak je také důležité oteplení, aby se vytvořily dobré podmínky pro růst hub.

V posledních letech houby moc nerostly, ale třeba minulý rok na podzim se ještě v listopadu daly v teplých oblastech najít bedly a hřiby, což dříve nebylo zvykem. Co myslíte, čeká nás něco podobného i tento rok, nebo šlo o raritu?

Podle mě to zas až taková rarita není, i v minulých letech jsme mohli za dobrých podmínek nalézt hřibovité houby. Je to díky tomu, že zimy už nejsou tak tuhé, takže to bezpochyby souvisí i s globálním oteplováním a v budoucnu to bude zcela běžné. Tyto změny můžeme pozorovat i jinde – teploty jsou vyšší, stromy opadávají později, mění to i chování zvířat.

Některé houby se stanou vzácností

U kterých hub lze předpokládat zařazení na Červený seznam, tedy soupis ohrožených rostlin a živočichů?

Tak to je otázka, která se bude teprve řešit. Zhruba za dvacet let se zhodnotí, které houby je třeba chránit a které naopak ne. Ale už teď máme na Červeném seznamu i hřib borový, který sice roste vzácně, ale často ve velkém množství. Za jeho sběr ani nejsou žádné sankce, dokonce se objevují nová stanoviště, kde jej můžeme najít.

Jak pak postupovat proti lidem, co budou tyto chráněné houby sbírat v domnění, že se jedná o houby běžné?

Ne každá houba zařazená do Červeného seznamu se nesmí sbírat, to platí jenom o zvláště chráněných druzích, třeba o hřibu moravském. Je to velmi problematická oblast. Musíme hlavně lidem vysvětlovat, proč jsou ty houby chráněné. Mnozí houbaři to třeba neví a klidně je seberou. Nevadí, když je seberou jednou, ale když je chodí vybírat opakovaně. A nejhorší na tom je, že těm lidem to nemůžete dokázat, to byste je při tom musel vyfotit.

Jeden můj kolega kdysi potkal člověka, co právě sbíral chráněné hřiby, tak mu chtěl dát pokutu, ale on mu řekl, že ho při tom nevyfotil, takže proti němu neměl žádný důkaz a dotyčný zůstal bez potrestání. Kdyby ho vyfotil, tak by se ten člověk vymluvil, že ten hřib nepoznal. I zde však platí, že neznalost hub neomlouvá, takže by tu pokutu nakonec dostal.

Sucho pomohlo kůrovci zlikvidovat obrovské množství smrkových lesů. A pod smrky často rostou praváci a jiné hřiby, třeba hřib kovář. Hrozí jejich postupné vymýcení, nebo se začnou vyskytovat někde jinde?

Hřiby smrkové rostou i pod listnatými stromy, zejména pod buky a břízami, ale je pravdou, že s úbytkem smrkových lesů bude míst, kde můžeme tento hřib najít, postupně ubývat. Totéž platí i o hřibu kováři, i ten není vázán čistě na smrk. Na druhou stranu, zcela jistě se objeví místa nová, třeba v městských parcích, takže opravdu nehrozí, že by tyto chutné hřiby zcela vymizely.

Skladba hub se zásadně promění

Které houby se zde naopak začnou nově vyskytovat?

Zejména se k nám rozšíří teplomilné houby ze Středomoří, třeba nové druhy holubinek, ale i dosud nevídané druhy hřibů, třeba hřib Dupainův nebo také hřib proměnlivý. A tak to bude i u živočichů, rostlin, mechů – zkrátka u celé přírody.

Nedostatek hub v lese se již několik desetiletí snaží lidé kompenzovat umělou výsadbou. Mezi nejvíce pěstované houby patří hlíva ústřičná a žampiony. Jak to ale vypadá s pěstováním hřibovitých hub? Pokud vím, pokusy o výsadbu těchto hub byly neúspěšné.

To je pravda. Tomu neporučíme. Hřiby jsou totiž mykorhizní houby, to znamená, že vždy navážou symbiózu s určitým stromem. Pokud máte na zahradě třeba smrk, tak tam můžete dát výtrusy hřibu smrkového a během několika let se tam vytvoří mykorhiza (symbióza stromu a houby, pozn. red.). Není to ovšem pravidlem. Trhovci, prodávající výsadbu těchto hub, jsou tedy podvodníci, jelikož nemohou zaručit, že tam ty houby skutečně vyrostou.