Nejnovější

Hodně spěte, nebudete dementní

Zdroj: threatqualitypress.com

Bohémský život je trnitý a nelehký – víme, o čem mluvíme. Naše redakce k němu mimoděk přidává svrchovanou eleganci a nehynoucí glanc. Nadobyčejné úspěchy dobýváme zejména díky pradávné technice kalokaghátiá, kterou jsme popsali zde. Nicméně, a nyní pozor, tajemství opravdu skutečného úspěchu se ukrývá v ještě tajemnější technice jménem somnus, neboli spánek.

Kvalitní spánek je nezbytným předpokladem psychického zdraví, v případě jeho absence nás může postihnout řada problémů. Poměrně dobře jsou zmapovány důsledky krátkodobé spánkové deprivace – většina lidí se s nimi setkala například po probdělé noci. Z psychologického pohledu dochází ke zhoršení kvality kognitivních funkcí, jako je pozornost nebo paměť, dotčena je také emocionalita a motivace. Druhý den se ale člověk vyspí a z nejhoršího je venku.

Méně zmapované jsou důsledky spánkové deprivace z dlouhodobého pohledu. Metodologicky je výzkum komplikovaný, není totiž dost dobře možné lidem spánek odpírat. V polovině tohoto roku otiskl americký časopis Neurology zásadní studii, ve které vědci zkoumali vzorek více než 2000 lidí, u kterých byla diagnostikována spánková porucha – konkrétně spánková apnoe (člověk přestává ve spánku dýchat), nebo nadměrné chrápání. U tohoto vzorku se v průměru o 10 let urychlil rozvoj Alzheimerovy nemoci nebo jiné lehčí kognitivní poruchy. „U Alzheimerovy nemoci se doba průměrného nástupu snížila z průměrných 88 let na 83 a u mírných kognitivních poruch dokonce z 90 na 77 let,“ uvádí Ricardo S. Osorio ze School of Medicine v New Yorku.

Apnotický syndrom znamená opakované přerušování pravidelného dýchání během spánku na dobu delší než deset sekund. Dochází ke změně hladiny kyslíku a oxidu uhličitého v krvi a k následnému probuzení. K něčemu podobnému dochází také u „chrápání“. Zmíněné poruchy mohou ohrožovat až 52 procent mužů a 26 procent žen v populaci starších lidí a podle uvedených informací tedy zásadně přispívají k dřívějšímu rozvoji duševních onemocnění, doplňuje Osorio. Jeho zjištění lze do jisté míry zobecnit – k onemocněním pravděpodobně přispívá dlouhodobější spánková deprivace obecně.

Alzheimerova nemoc je reálně jedním z největších civilizačních problémů současnosti, úzce souvisí se stárnutím populace. Již v roce 1982 pojmenovala Organizace spojených národů čtyři největší světové problémy pro příštích několik desetiletí. Jsou to války, hlad, nedostatek energie a také populační stárnutí, které přímo koresponduje s počtem případů Alzheimerovy nemoci. Například v roce 2013 se podle americké Alzheimer´s association toto onemocnění objevilo u 11 procent Američanů nad 65 let, to je v součtu 5,2 milionu lidí americké populace. Do roku  2050 by se měl jejich počet zvýšit na více než 13 milionů. Jedná se o skutečný socioekonomický problém, kterému vědci v současnosti věnují velkou pozornost.

No tak to vidíte, zkrátka si dejte bacha a spěte s námi.

Ondřej Krupčík
Ondřej Krupčík (Články)
Názory autora nevyjadřují názory autora.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*


Rozhoupali jsme se k nové publikaci. Objevte s námi Svět 3.9 Koupit