Proč nikdy nikoho nesbalíte na sociálních sítích

V redakci Houpacího Osla známe pouze jeden způsob, jak někoho sbalit. Je to vědecky podložená metoda, kterou využíváme, kdykoli máme možnost. Bohužel nefunguje na sociálních sítích.

Podle známého výzkumu Duttona a Arona, provedeného už v sedmdesátých letech, máte největší pravděpodobnost někoho sbalit, když se seznamujete na vratké závěsné lávce s nízkým zábradlím, která visí nejlépe v kaňonu, několik stovek metrů nad skalami. Podle Schachter-Singerovy dvoufaktorové teorie emocí vám v tu chvíli zřejmě bije do očí smrt i láska zároveň.

Autoři v experimentu srovnali dvě různé situace. Využili mladou a atraktivní experimentátorku, kterou postavili zaprvé na vratkou lávku ve velké výšce, zadruhé na pevnější most, který nevzbuzoval větší emoce. Experimentátorka oslovovala kolemjdoucí muže a pokládala jim sérii otázek. Ti nad propastí byli více sexuálně otevření a také se častěji ozývali na telefonní číslo, které jim, jistě rtěnkou, napsala na kus papíru.

Fyziologická excitace, v tomto případě vyvolaná nebezpečím, může vést ke zvýšení atraktivity druhých osob. Lidé nám přijdou více sexy, protože máme tendenci vysvětlovat naše nabuzení jejich přítomností. Něco podobného potkáte na velkých akcích, festivalech, na párty a to zejména s hudbou a v opilosti. V lepším případě se proberete druhý den ráno, v tom horším za pár let. Dojde vám, že…

Zároveň nikdy nikoho nesbalíte na sociálních sítích, protože se zrovna oba válíte a nejste dost vzrušení, což není příběh ani poezie. Tedy: Pokud chcete sbalit někoho normálního, kdo má dvě ruce, dvě nohy a zároveň nemá dvě brady, musíte to udělat na mostě. Čím vratší bude a nad čím hlubší propastí, tím větší to bude láska.