Nejnovější

Prix Bohemia Radio: Na východ! – veřejné natáčení Českého rozhlasu Plus

debata žurnalistů Ondřeje Soukupa, Josefa Pazderky a hosta Jana Fingerlanda; foto: Kristýna Novotná

Úterní odpoledne 40. ročníku rozhlasového mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio zahájili rozhlasoví novináři Ondřej Soukup a Josef Pazderka. Do olomouckého Muzea umění nalákali návštěvníky na jejich další podcastovou epizodu Na východ!. K diskuzi na téma vztahy Ukrajiny a Izraele během současných válečných konfliktů přispěl i host Jan Fingerland, který se jako komentátor Českého rozhlasu zaměřuje na Blízký východ. Během diskuze se novináři zaměřili na složité vztahy zemí s dalšími aktéry války ale i na problematiku mediálního pokrytí v zasažených zemích.

Správný rozhlasák, začíná na časák,“ zaznělo na úvod od novináře Pazderky. Následně představil své kolegy, kteří se v diskuzi podílí na vymezení vztahů Ukrajiny a Izraele v postsovětském prostoru a podotkl, že se diváci stanou součástí jejich nové podcastové epizody. Vysvětlil, že první půlhodinu bude probíhat více formální diskuze mezi novináři kvůli natáčení dílu a druhou půlhodinu věnují prostor pro dotazy publika.

Po úvodnímu slovu v sále zazněla velice emotivní nahrávka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, která vyjadřovala jeho frustraci z nedostatečné pomoci během války na Ukrajině. Fingerland na nahrávku reagoval slovy: ,,Zelenský dělal při komunikaci na Ukrajině chyby, které ho stály spoustu nedodaných zbraní a válečného materiálu.“ Do diskuze se zapojil i Soukup, který zdůrazňoval to, že se Izrael ve své situaci nemůže stát hlavním dárcem z toho důvodu, že se neustále dostává z jedné války do druhé a střelecké palivo potřebuje.

Během diskuze došlo i na aktéra z válečného konfliktu a to Rusko, kde Fingerland popisoval nulovou pomoc Izraeli proti agresivnímu Íránu a naznačoval vznik úzké vazby mezi těmito dvěma agresory. Zároveň se ale snažil vykreslit historicky úzký vztah mezi Ruskem a Izraelem, kde docházelo k takzvanému umělému rusifikování, díky kterému se dá v Izraeli mluvit rusky. Do diskuze se zapojil jak Pazderka, tak i Soukup, kteří přidali pro kontext z postsovětských časů i informace o tom, že velkou příčinou bylo právě nedostatečné izraelské vzdělávání. V současnosti ruskému jazyku v Izraeli podle novinářů nahrávají mnohem kvalitnější Youtube videa, které sleduje několik tisíc Izraelců.

Jaké otázky pokládalo publikum?

Po ukončení nahrávaného bloku pro stanici Českého rozhlasu Plus došlo na otázky diváků. Jedna z pravidelných posluchaček podcastu Na východ!, jak sama při svém představení přiznala, poprosila novináře o to, aby mohli přiblížit životní příběh ukrajinského rabína Azmana, který veřejně odsoudil útok Ruska na Ukrajinu. O slovo se přihlásil Fingerland, který popsal, jak Azmanův silný veřejný projev na podporu Ukrajiny, tak i zázračně negativní dopad tohoto projevu na ruskou propagandu. V dotazech na novináře se objevil i názor na proukrajinský projev amerického historika se zaměřením na Východní Evropu Timothyho Snydera. ,,Místy jsem si připadal jako na kázání,“ popisoval Soukup. Výsledně tento projev hodnotil jako velmi zdařilý, protože měl velký dosah.

,,Je dostatečné pokrytí médií ve východním prostoru?,“ zněla jedna z posledních otázek. Odpovědi se ujal Pazderka, který řekl, že právě podcast na Východ! je jasnou ukázkou toho, že není. ,,Velkým problém je, že se prostor mění strašně rychle a my on něm víme strašně málo,“ reagoval na otázku. Souvisí to podle jeho slov s tím, že je přístup na území východního prostoru čím dál víc omezenější a ve zpravodajství se problematika vysvětluje pouze povrchově. ,,Naplňuje mě ale trošku optimismem to, že je po tom poptávka,“ usmál se Soukup při pohledu do publika. Diskuzi ukončil Pazdera slovy, že se s kolegou Soukupem snaží pořád říct, že nic v postsovětském prostoru není černobílé a budou v něm neustále bádat po nových spojitostech a úhlech pohledu.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*