Extremisticky orientovaná budoucnost Izraele může ohrozit spojenectví s USA

Nadcházející volby v Izraeli nabírají rychlý spád. Po vítězství strany Likud expremiéra Benjamina Netanjahua v parlamentních volbách se očekává, že Netanjahu nabídne spoluúčast ve vládě ultranacionalistovi Benu Gvirovi. Tomu nasvědčují i statistiky.

V Izraeli narůstá celkový počet ortodoxních Židů. Odhaduje se, že se k nim řadí až 65 % populace. S tím se pojí i větší příležitost pro extremistické strany k prosazení nacionalistických ideologií. Pakliže by došlo k utvoření koalice mezi stranou Netanjahua a extremistickou stranou Bena Gvira, mohlo by dojít k vyostření vztahů mezi Židy a Araby. To by mohlo mít za následek vznik nového konfliktu.

Pravice byla pro Izraelce jasnou volbou

Zmiňovaný vítěz parlamentních voleb a bývalý premiér Benjamin Netanjahu je ale trestně stíhán za korupci. Obvinění odmítá a tvrdí, že jde jen o manipulaci z levicové strany. Po vypršení mandátu premiéra se tak může před žalobami ochránit imunitou.

Netanjahu a Gvir pravděpodobně využívají situace palestinského teroru. Během něho byly konány protižidovské násilnosti právě arabskými obyvateli. Vztek a strach tak donutil obyvatele Izraele uchýlit se k volbě ultrapravicové strany.

To vše se děje během sjednocování Izraelců a „izraelských Arabů“. V momentální společnosti se totiž rapidně zvyšuje počet arabských lékařů nebo také učitelů. Je tedy otázkou, jaký budou mít tyto protipóly dopad.

Nastupující extremista Ben Gvir

Předešle zmíněný Ben Gvir má za sebou účast v teroristické organizaci „Kach“, která zabila 29 Palestinců. Jeho nenávistné názory se projevují i v současné době. Negativně se vyjadřoval vůči Arabům, kdy prosazoval zákaz arabsko-židovských sňatků. Gvir je také otevřeně homofobní a vymezuje se vůči lidem s jinou sexuální orientací.

Politici z těchto ultrapravicových stran skrývají jejich homofobii za argumentem “udržení tradiční rodiny”. Jedním z zmíněných politiků je například Bezalel Smotrič, který je členem jak Gvirovy strany, tak dříve politicky působil pod Netanjahuovým kabinetem. Gay parade tak označil za “přehlídku zvěře”.

I přes mnohá podaná obvinění na Gvirovu osobu se vyhnul sankcím i odsouzení. Povedlo se mu obejít nesrovnalosti v zákonech a úspěšně kandidovat do parlamentu, jehož je od roku 2021 členem.

Tvoření nové vlády

Po výhře Benjamina Netanjahua se tak Benu Gvirovi naskytla šance na post ministra vnitřní bezpečnosti. Netanjahu totiž Gvira a jeho stranu Náboženský sionismus veřejně podporuje v kandidatuře.

Izraelská vláda by se tak nástupem Gvira radikálně změnila na ultrapravicovou. Mezi jeho plány patří například anexe západního pobřeží Jordánu nebo vyhošťování nepohodlných politiků ze země.

Ben Gvir navíc otevřeně podporuje takzvaný „kahanismus“, což je ideologie založená na kompletním vyhoštění Arabů a tím pádem utvoření militantní židovské teokracie. Kahanismus také podporuje násilí a rasismus. Sám Ben Gvir fyzicky napadl arabského poslance či hrozil střelnou zbraní členovi ochranky arabského původu.

Expremiérovi Netanjahuovi a Gvirovi se tak podařilo získat náklonnost ortodoxních voličů. Avšak jejich ultrapravicová vláda by mohla mít i poněkud extrémnější dopady.

Spojenectví s USA je v ohrožení

Dlouhotrvající partnerství Izraele a USA by mohlo být kvůli změně vlády ohroženo. Pakliže by Ben Gvir získal post ministr vnitřní bezpečnosti, hrozí, že by se s ním Bidenova administrativa mohla odmítnout se s ním setkat. Organizace Kach, ve které Gvir působil, je totiž na americkém seznamu teroristických skupin.

Izraelský prezident Herzog v ultrapravicové politice nevidí zásadní problém. Podle něj má každá země má ve svém politickém systému problémy.

Americký velvyslanec v Izraeli Thomas Nides řekl, že jeho země má v plánu zjistit, co izraelští krajně pravicoví politici říkají „a jak jednají“, než zaujme stanovisko k jeho nastupující vládě.

„Toto je země, která si své vedení zvolila demokraticky a já s nimi hodlám spolupracovat,“ dodal Nides ve čtvrtečním rozhovoru pro izraelskou veřejnoprávní televizi Kan.

Americké straně ale vadí i radikální postoj Izraele k palestinské otázce. Netanjahuova vláda například představila plán o expanzní výstavbě bytových jednotek ve východním Jeruzalémě, která by zasahovala do palestinského území. Proti tomu se už výrazně ohradila Obamova vláda.

USA je i proti zmiňované anexi Západního pobřeží. Je totiž v rozporu s jejich politickými zásadami, které přes spolupráci s Izraelem podporují i nezávislé fungování Palestiny. Netanjahu by tudíž měl pozměnit, svůj budoucí plán, v zájmu zachování dobrých vztahů s Bílým domem.

Rozvázáním americko-izraelských vztahů, by tak USA přišlo o strategické postavení na Blízkém východě. Také Izrael by měl značné újmy a to hlavně finanční nebo v případě konfliktu i vojenské.