Kandidáti hnutí ANO byli Babišovi úplně ukradení. V Jihlavě chtěl vládu znervóznit, říká politolog

Opozice volby označovala za referendum o vládě. I přestože se v některých okrscích podařilo mobilizovat značné množství lidí, hnutí ANO a SPD utrpěly porážku. „Senátní volby byly velký políček pro hnutí ANO a i SPD,“ hodnotí druhé kolo senátních voleb politolog z Masarykovy univerzity Miloš Gregor. „Celá řada kandidátů za ANO měla velmi solidní výsledek kolem 25 až 30 % a postoupila do druhého kola. Sice mají podporu až 30 % voličů, ale zbytek elektorátu stojí proti němu,“ pokračuje Gregor.

Byly letošní volby referendum o vládě, jak tvrdí Andrej Babiš?

Spíše ne, ale nelze na to odpovědět tak jednoduše. Záleží, kterého voliče byste se ptal. Troufám si říct, že většina voličů vládních stran to jako referendum nebrala. Avšak dokáži si představit, že voliči ANO a SPD to tak mohli vnímat.

Spíše se ale projevilo, že ať už Tomio Okamura nebo Andrej Babiš často opakovali, že senát je zbytečný a nemá smysl do něj volit. Takže teď, když se z těchto voleb pokoušeli udělat referendum o vládě, převládl u jejich voličů tento dlouhodobý narativ a voleb se neúčastnili.

Nemohly ale řeči o referendu mobilizovat právě naopak voliče vládní koalice?

Obecně spíše ne. Podíváme-li se do jednotlivých volebních okrsků, uvidíme, že Andrej Babiš dělal něco jiného, než sám říkal. Všichni kandidáti hnutí ANO byli Andreji Babišovi úplně ukradení, se vší úctou k nim. Zajímal se pouze o jediný okrsek, a to ten v Jihlavě, kde kandidoval Miloš Vystrčil
a proti němu obviněná Jana Nagyová. V jiných volebních obvodech ANO na kampaň v druhém kole úplně rezignovalo. Zaměřili se tak jen na Nagyovou, protože to bylo v Babišově osobním zájmu.

Takže si nemyslíte, že Babišova karavanová tour po republice byla kampaň na komunální a senátní volby, jak on sám tvrdil?

V žádném případě. Dejme bokem, co říká Andrej Babiš. Ta kampaň byla vedena čistě osobně Andrejem Babišem. Byla komunikována jako jeho osobní kampaň. Můžeme se bavit o tom, zda to byla kampaň opozičního politika, nebo už předzvěst prezidentské kandidatury. Avšak v řadě měst, kde se Babiš objevil, nemělo ANO ani kandidátku. Když už ji tam měli, tak v drtivé většině případů nenechal Babiš tamního kandidáta ani promluvit. Byla to opravdu sólo jízda Andreje Babiše. Teprve až ve druhé fázi této kampaně k sobě ve větší míře přizval Alenu Schillerovou a Karla Havlíčka.

K čemu potom použije politický kapitál, který teď vybudoval?

Používá ho průběžně. Můžeme vidět, že celou tuto letní kampaň se profiloval nikoliv jako protivládní politik, ale jako téměř až antisystémový. Kritizoval dosavadní demokratický vývoj v České republice. Útočil na politickou reprezentaci, což je pochopitelné, protože je opoziční politik. Nicméně on kritizoval také policejní složky, média a soudní systém. Celou dobu podněcoval antisystémové nálady. S mírnou nadsázkou bych se odvážil i říct, že organizátoři protivládních a prokremelských demonstrací by měli poděkovat Andreji Babišovi, který tyto nálady celý čtvrt rok ve společnosti přiživoval.

V některých volebních okrscích se mu podařilo mobilizovat velkou masu lidí, například v Jihlavě na podporu Jany Nagyové. Přesto mu to nevyšlo. V čem udělal chybu? Proč neuspěl v senátních volbách?

K tomu mám dvě interpretace, které se mohou zdánlivě vyvracet. První je dlouhodobě viditelný trend, kdy hnutí ANO má podporu 25–30 % voličů, přičemž tato podpora je neměnná. Ať udělá hnutí ANO téměř cokoliv, neklesne podpora pod 25 %, ale ani nestoupne nad 30 %. To bylo možné vidět i v prvním kole senátních voleb, kde celá řada kandidátů za ANO měla velmi solidní výsledek kolem oněch 25 až 30 % a postoupila do druhého kola. V tom ale vězí ten hlavní problém hnutí ANO. Ono má sice podporu až 30 % voličů, ale zbytek elektorátu stojí proti němu, takže v drtivé většině případů se ostatní voliči sjednotili za protikandidátem. Tento fakt se nemění a očividně ani marketéři hnutí ANO s tím nejsou schopni nic moc dělat.

Druhá věc je, že když se budeme bavit specificky o volebním okrsku v Jihlavě, na který Andrej Babiš zaměřil veškerou svoji pozornost, nevíme, jaká byla výchozí pozice. Víme, že tam kandidoval Miloš Vystrčil, celospolečensky i regionálně velice známá osobnost, a proti němu velmi nevýrazná a neznámá Jana Nagyová. O ní lidé často věděli pouze to, že je bílým koněm Andreje Babiše. To, že v druhém kole prohrála, může být vnímáno samozřejmě jako neúspěch kampaně. Ale my nevíme, jaké bylo rozvržení sil před tím.

Interní průzkumy ANO mohly třeba ukázat, že Vystrčil zvítězí s 80 % hlasů a Nagyové zůstane jen 20 %. Pokud by to bylo takto, ukázalo by se, že kampaň hnutí ANO je velice účinná, neboť dokázala zdvojnásobit výslednou podporu pro Janu Nagyovou. Nemůžeme tedy hodnotit, zda kampaň v Jihlavě byla neúspěšná. Zaleží na tom, co zamýšlel Andrej Babiš. Pokud chtěl zvolení Jany Nagyové, tak neuspěl. Pokud si ale chtěl zkusit mobilizaci občanů, tak se mu to podařilo. To dokládá i volební účast, která byla dvojnásobná.

Proč v Jihlavě nechal Andrej Babiš kandidovat Janu Nagyovou? Sám jste říkal, že není příliš známá ani výrazná. Nebyl by lepší nějaký zkušenější kandidát?

Vnímal jsem to dost v rovině symbolů. Miloš Vystrčil, jakožto předseda senátu, se kterým není spojena žádná aféra, je velice těžký soupeř. Ať by tam hnutí ANO vyslalo kohokoliv, sázeli bychom všichni na Vystrčila, protože jeho výhody jsou neoddiskutovatelné.

Tím, že tam Babiš nastrčil Nagyovou, si mohli vyzkoušet, jaké to je postavit neznámou kandidátku, proti které papírově hrají všechny faktory,
a soupeřit o vítězství. Kampaň za ní také více méně vedl Andrej Babiš. Nagyová nechodila ani do debat, ani nedávala rozhovory. A zde vnímám
i tu symbolickou rovinu. Babiš chtěl hodně znervóznit koalici SPOLU, protože kdyby se mu podařilo protlačit Nagyovou do senátu, byl by to velký a potupný políček nejen pro ODS, ale celé SPOLU.

Myslíte, že se jim podařilo vládu znervóznit? Lze tyto volby chápat jako znamení, že lidé nejsou spokojeni?

To bych snad řekl i naopak. Senátní volby byly velký políček pro hnutí ANO i SPD. Samozřejmě se můžeme bavit o o tom, že kandidátka SPD postoupila do druhého kola, což je pro ně velký úspěch. Volební systém je však nastaven tak, aby eliminoval krajnosti a podporoval kandidáty, kteří jsou přijatelnější. Letos to byli kandidáti SPOLU. Velký políček to také určitě byl pro STAN a piráty, kteří nebyli tolik úspěšní. Při pohledu na složení senátu vidím, že koalice SPOLU posílila a nyní má sama o sobě většinu. Právě se ukázala ta konstanta, že hnutí ANO má sice silnou podporu části společnosti, ale pro zbytek je toxická.

Sám jste řekl, že STAN utrpěli. Myslíte, že to je stále vlivem kauzy Dozimetr?

Nemyslím si, že by to byla pouze kauza Dozimetr. Od sněmovních voleb se STAN potýkali s celou řadou kauz. Pro hnutí, které se profiluje jako hnutí bez kauz a afér a pak neustále řeší vnitřní krizi, je to velký problém. Navíc STAN byli atraktivní pro voliče, kteří jsou výrazně kritičtí vůči problémům politických stran a hodnotově nejsou nijak ukotveni. To znamená, že je často lidé volí, protože jim vadí nejméně.

I v senátních volbách zažili Starostové a nezávislí menší aféru. V Kroměříži kvůli přestupu člena TOP 09 na kandidátku STAN vyhrála extrémistka Zwyrtek Hamplová. Máme to vnímat jako znak nějakého nepřátelství mezi vládními stranami a STANem, nebo to je lokální personální problém?

Tady bych byl umírněný a vnímal to v mezích těch dvou variant, které jste řekl. Soudit na základě jednoho volebního obvodu, že panuje nesoulad ve vládní koalice, by bylo přehnané. Samozřejmě na sebe předsedové těchto politických stran svádí vinu. Pravdou ale je, že kvůli neschopnosti dohodnout se postoupila do druhého kola kontroverzní kandidátka Jana Zwyrtek Hamplová. Opět se ukázalo to, co jsem nastínil před chvílí.

Aniž bych chtěl paní Zwyrtek Hamplové ubírat její popularitu, troufnu si tvrdit, že největší zásluhu na jejím zvolení měla kandidátka ANO. U ní se hnutí ANO a Andrej Babiš také úplně vykašlali na podporu, protože se soustředili pouze na Jihlavsko. Proti této kandidátce hlasovala velká řada voličů, kteří v první kole volili třeba lidovce nebo STAN, a to jenom proto, že Janu Zwyrtek Hamplovou neznali. Byla to nezávislá kandidátka, a proto mohla působit věrohodněji.

Takže myslíte, že to vyhrála díky neznalosti voličů?

Troufám si říci, že ano. V druhém kole byl rozdíl jen 233 hlasů. Opravdu stačila jakákoliv drobnost, aby to dopadlo celé jinak. Stačilo by, aby do Kroměříže jedno odpoledne přijel Andrej Babiš nebo aby vládní koalice oznámila, že kandidátku ANO považují za menší zlo a podporuje ji. Stačilo by, aby si toho všimli novináři a napsali o obou kandidátkách profilový text.

Ještě hůř než STAN dopadli ale piráti. Ani jeden z jejich kandidátů nepostoupil do druhého kola. Proč piráti nemají úspěch v tomto typu voleb?

Ten problém se dá poměrně lehce určit u ANO a SPD, ale je pravdou, že ani piráti neslaví zrovna úspěch. Já ty důvody vidím v tom, že piráti mají od minulých sněmovních voleb vnitřní problém srovnat se se svým výsledkem, kdy je STAN drtivě překroužkoval. Toto je vidět i na vládním angažmá, kde ministři za piráty ztratili tah na branku a celkově nejsou moc vidět. V tomto ohledu pak mediálnímu prostoru dominuje koalice SPOLU a kauzy hnutí STAN.

Takže to není tím, že by s nimi voliči byli nespokojení, ale spíše si jich nevšimnou, protože nejsou vidět?

Podle mě toto hraje hlavní roli, protože si nedokážu představit, za co by měli být naštvaní. Piráti nemají žádné kauzy ani výraznější problém. Na druhou stranu neslaví ani žádné větší úspěchy vyjma prezentace ministra zahraničí Jana Lipavského.

Problém ale může být i v tom, že nemají výrazné kandidáty. Troufnu si tvrdit, že tady jsou na vině fungování a vnitřní procesy Pirátské strany. Každý jejich kandidát musí projít vnitřním hlasováním na fóru. Z něj ale často vzejdou sice lidé, kteří jsou věrní ideálům Pirátské strany, ale široká veřejnosti je nemusí znát. Kandidát, který by měl větší šance na úspěch, se
v té vnitrostranické politice nedokáže prosadit. Navíc piráti často kandidovali sami, a to i proti nominantům koalice SPOLU.

Piráti jsou v některých ohledech nejlevicovější vládní stranou
a v senátních volbách pohořeli. Nikde se ale neprosadila ani žádná jiná levicová strana…

Zde je podle mě problém, jak budeme definovat levicovou stranu. Sám občas žiju v tom, že levicové strany jsou jen ČSSD, komunisté, z nové levice pak Zelení a středoleví piráti. Stále do nich nepočítáme hnutí ANO, byť právě hnutí ANO přebralo většinu elektorátu po ČSSD.

Podíváme-li se pak hlouběji na rétoriku, kterou reprezentanti hnutí ANO razí, a ostrouháme ten všudypřítomný populismus, zbydou levicové hodnoty a levicový program. To znamená co nejvíce pomáhat, zabezpečit seniory a slabší lidi. Představuje to solidaritu a přerozdělování.

Vy byste tedy vnímal ANO jako levicové hnutí? Populistické, ale levicové?

V současné době ano. Jakmile ale bude mít Andrej Babiš pocit, že může ukořistit voliče i jinde, nedělá mu problém otočit o 180 stupňů. Což už jsme nakonec u hnutí ANO viděli. ANO je v tomto pragmatické a Babiš se vždy snaží jít tam, kde cítí největší potenciál volebního zisku.

Jedno z největších překvapení senátních voleb bylo, že na Plzeňsku vyhrála bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. Není to nějaký současný fenomén, že vyhrávají tak trochu bizarní kandidáti, kteří jsou antisystémoví a v mnoha názorech extrémní?

Pokud si mohu dovolit osobní názor, tak považuji opravdu za nešťastné, že vyhrála jak paní Hamplová, tak paní Kovářová. Právě pro jejich antisystémovost, radikálnost a nedemokratické přístupy. Na druhou stranu není to nic výjimečného. Když se podíváme na dlouhodobou perspektivu, měli jsme v senátě například pana Doubravu, který by vydal za jednoho z nejradikálnějších podpůrců diktátora Putina. Vždy se tam objeví někdo úplně mimo profil standardního politika.

Senát má 81 křesel. Zásadně ním nepohne, pokud tam budou jedna nebo dvě antisystémové osoby. Největší problém vidím v tom, že se těmto dvěma senátorkám a jejich názorům bude věnovat více mediální pozornosti než doposud. To je pochopitelně legitimní, protože byly férově zvoleny. Nedělal bych ale z dvou senátorek systémový problém.

Letošní volby byly mimo jiné specifické i tím, že vyhrál rekordní počet kandidátu už v prvním kole. Zároveň byla i druhá největší účast. Je toto náhoda, nebo to má nějaké důvody?

Byl bych opatrný v přeceňování těchto výkyvů. Ta rekordní účast může být vysvětlena náladami ve společnosti. Velká část obyvatel má strach z vývoje cen energií a inflace. Tím pádem mohou mít i větší důvod jít k volám a snažit se ovlivnit další směřování země. Pokud se ale podíváme na komunální volby, tam byla účast průměrná. Později v druhém kole senátních voleb byla nadprůměrná pouze v již zmiňovaném Jihlavském okresku, což samozřejmě vychýlí celkovou průměrnou účast, takže já bych jí nepřeceňoval.

To nejzajímavější je právě to, co nám ukázal obvod Jihlava. Když politici chtějí a věnují senátním volbám pozornost, jde to. Tím pádem nemusí být problém ve volebním systému nebo ve vnímání instituce. Spíše jde o to, že samotní politici se o senát nezajímají a dostatečně nemotivují voliče, aby šli volit.

A myslíte si, že by tímto mohl Andrej Babiš inspirovat ostatní politiky?

Mně by se to moc líbilo, protože jsem přesvědčen, že senát má nezanedbatelnou roli v demokratickém systému. Trošku se ale obávám, že na toto politici za dva roky zase zapomenou a budeme opět u normálu.

Předpokládáte, že se fungování senátu s obměněnou třetinou nějak změní? Jak jste sám říkal, koalice SPOLU tam má nyní většinu. Můžeme tedy očekávat větší podporu vůči vládě?

Ta provládní většina byla v senátu již dlouho. Senátoři však v dresu vládních stran nejsou automaticky generátorem souhlasu. Senát funguje poněkud svébytněji, protože senátoři cítí větší příslušnost k obvodu,
ze kterého pocházejí. Taktizují a plánují, co by mohli předvést svým voličům za úspěchy. Tomuto napomáhá, že se volby konají každé dva roky, takže tady je vždy třetina senátorů, kteří musejí takto strategizovat. Pak se samozřejmě nebojí vystoupit ani proti své straně, pokud mají pocit, že by to voliči ocenili.

Navíc senát asi nikdy nefungoval jako nějaký rozvraceč. Běžně jsou v něm zastoupeny spíše středopravicové proudy, i když jsme teď měli levicovou vládu s podporou komunistů a SPD. Ani ta neměla problém s kooperací se senátem.