Jak je na tom Pobaltí? „Jsme ve střehu, Rusko chce určovat sféry vlivu,“ zní z Lotyšska

Podle očekávání se k ruské invazi vyjádřilo mnoho politiků. Valná většina z nich je za jedno – potrestat Rusko a postavit se za Ukrajinu. Lotyšsko, které s Ruskem přímo sousedí, zatím žádné vojenské hrozby nezažívá. Přesto je ale spolu s ostatními Pobaltskými státy ve střehu. „Naše bezpečnost a obrana jsou na tak vysoké úrovni, na jaké ještě nikdy v historii nebyly,“ uvedlo lotyšské Ministerstvo zahraničí pro Houpacího Osla.

Jen necelý týden před ruskou invazí vyjádřila předsedkyně litevské vlády Ingrid Šimonytéová znepokojení nad koncentrací ruských vojsk u hranic s Ukrajinou a v Bělorusku.

„Rozmístění ruských jednotek v Bělorusku, kde se mají zúčastnit takzvaného cvičení, nás velmi znepokojuje. Musíme být připraveni reagovat na úrovni Evropské unie,“ uvedla Šimonytéová.

Slova litevské předsedkyně vlády potvrdilo pro redakci HO i lotyšské Ministerstvo zahraničích věcí. „S Litvou, Estonskem a Polskem jsme připraveni podpořit ukrajinskou obranyschopnost. Reprezentujeme společný postoj Evropské unie. Pobaltské státy mají vůči Rusku stejnou pozici, a na sankcích se shodujeme. Pokud je to možné, koordinujeme mezivládní setkání na nejvyšší úrovni, a stejně tak na úrovni ministerstev zahraničí,“ popsalo Ministerstvo.

Trvalo totiž jen pár dní a ruský prezident Putin vydal pokyn k „demilitarizaci Ukrajiny“. Slovy laika – pokyn k neoprávněnému vojenskému vpádu. Tím se dopustil narušení veškerého mezinárodního pořádku, a potlačil snahy o mír. Politici po celém světě hromadně odsuzují Putinovy činy. Jedním z nich je také český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.

„Se vším důrazem odsuzuji ruskou invazi na Ukrajinu. Rozhodnutí Kremlu k naprosto nevyprovokovanému útoku je nepřijatelné a zcela v rozporu s mezinárodním právem. Spolu se spojenci odpovíme na tento barbarský akt agrese,“ varoval Lipavský.

„Putin chce určovat sféry vlivu“

Lotyši se mezitím snaží zachovat klid stejně tak jako zbytek Evropy. I tak jsou ale ve střehu. „V Lotyšsku momentálně nezažíváme přímé vojenské hrozby ze strany Ruska. Naše bezpečnost a obrana jsou na tak vysoké úrovni, na jaké ještě nikdy v historii nebyly. V tuto chvíli musíme pokračovat ve snaze o diplomatické řešení konfliktu a také posílit naši schopnost ochrany. Vážnost situace musí být vnímána společností jako celkem,“ doplnilo dále Ministerstvo.

Právě v Lotyšsku panují obavy, že ruský prezident Putin chce obnovit starý řád, který existoval po celou studenou válku.

„Vytvořením bezpečnostního napětí v širším regionu Ruská federace také hledá cestu k revizi pravidel mezinárodního řádu. Chce se vrátit k určování sfér vlivu, které jsou pro Lotyšsko a naše západní spojence kategoricky nepřípustné,“ uzavřel lotyšský resort zahraničí.

Ruský útok odsoudil také Andrej Babiš. „Dneškem definitivně končí romantické představy o Rusku. Nedělejme si iluze. Rusko, které 24. února 2022 zaútočilo na Ukrajinu, není to Rusko, které nás pomáhalo osvobozovat za 2. světové války,“ prohlásil bývalý předseda české vlády.

Podporu Ukrajině vyjádřil i ministr vnitra Vít Rakušan. „Stojíme za Ukrajinou. Doslova. Válka je blíž, než si sami dokážeme připustit. Podporou Ukrajiny bráníme i naši zemi. Hranice svobody České republiky i naší společné Evropy,“ napsal Rakušan na Twitteru.

Co když Putin otočí kohoutkem?

Mnoho Čechů jistě teď zvažuje, kde přijdeme k plynu. Rusko má pod kontrolou dle dostupných informací zhruba 40-50 % dodávek do Evropské unie.

Předseda vlády Petr Fiala při tiskové konferenci po jednání Bezpečnostní rady státu klidnil veřejnost.  „V případě ropy má stát reálně zásoby na 94 dnů. U zemního plynu nejsou zásobníky státní. Máme představu o zásobách. Obchodníci mají povinnost mít zásoby na 30 dní,“ shrnul Fiala. Odvolával se na informace od státních podniků, jako je například ČEPRO.

K možnému scénáři, kdy by Rusko zcela zastavilo dodávky plynu do Evropy, se pro Houpacího Osla už dříve vyjádřil politolog David Broul z Univerzity Palackého v Olomouci. Podle něj by to spíše poškodilo ruskou ekonomiku. „Ruská ekonomika stojí z podstatné části na vývozu energetických surovin. Pokud by ukončila dodávky plynu do Evropy, západní státy nemusí více rozšiřovat sankce. Dopad na ruskou ekonomiku by byl velmi pravděpodobně rychlý a výrazný,“ popsal Broul.