Bennie van Zyl: O farmách v JAR, vraždách, rasismu, Číně a Rusku

Bennie van Zyl je ředitelem organizace Transvaalská zemědělská společnost (Transvaalse Landbou Unie van Suid Afrika). Zastupuje velký podíl komerčních farmářů z Jižní Afriky za účelem ochrany jejich majetkových práv a jejich bezpečnosti. Organizace vznikla roku 1897 v bývalé provincii Transvaal, tedy ve východní části Jižní Afriky. V souvislosti s peticí za zákonné potrestání rasistické organizace Black First Land First  a násilných výroků jejich předsedy Andile Mngxitamy poskytl Van Zyl rozhovor serveru Houpací Osel.

Organizace Black First Land First, spojující prvky komunismu a černošské podoby toho, co v případě Evropanů nazýváme white supremacy, neboli nadřazenost bílé rasy, se odštěpila od ultralevicového hnutí Bojovníci za ekonomickou svobodu Julia Malemy.

Ve vaší výzvě požadujete, aby byl rasista Andile Mngxitama potrestán za výrok “Zabijeme jejich děti (afrikánských farmářů pozn. red). Zabijeme jejich ženy. Zabijeme kohokoliv, kdo se nám postaví do cesty.” Mluvíte o precedentech v případech Penny Sparrowové a Vicky Mombergové. Můžete nám o těchto dvou ženách něco říct?

Nemám teď bohužel u sebe všechny detaily, ale pokud se dobře pamatuji, Penny Sparrowová řekla skupince lidí černé barvy pleti , kteří hrozně znečistili plážovou zónu, že se chovají jako paviáni. Žalovali ji proto za rasismus a byla shledána vinnou. Vicky Mombergová se zase dostala do situace, kdy použila ve styku s policií urážlivé slovo na k (kaffir, v JAR bráno podobně jako v USA slovo na N, pozn. red.) V Jižní Africe se toto bere jako extrémně rasistické, a proto byla taky obžalována a odsouzena.

A co Mngxitama? Jak on je pro vás velkou hrozbou? 

Je radikálně rasistický a nesnáší bělochy. Snaží se zmanipulovat černé obyvatelstvo, aby si brali násilím území, které patří bílým. Tvrdí, že běloši jsou kolonizátoři,kteří tady veškerou půdu ukradli. Realitou však je,že černoši ze střední Afriky (Bantuové, viz náš první článek o JAR, pozn. red.) se sem dostali o mnoho později než bílí. KhoiSanské populace tu byly úplně první, ale nečinily si nárok na půdu. Jsou to kočovní lovci a sběrači. Bantuové a bílí přišli proto až v druhém sledu, a tudíž by měli být rovnoprávní. Byly tady i nějaké jiné skupiny černých obyvatel, které žily na svém. S těmi ale bílí uzavřeli kupní nebo výměnné smlouvy.

„V roce 2005 jsme vyšli vládě, kterou vede socialistická strana Africký národní kongres (ANC), vstříc, a navrhli řešení, které by zachovalo produkci a do osmi let splnilo i jejich cíl o tom, kolik procent by měli vlastnit černí Afričané.“

Situaci s farmáři ve vaší zemi sledujeme již déle. Podle nejnovější statistiky organizace AfriForum se počet útoků na farmy za poslední rok zvýšil, ale ztráty na životech se naopak snížily. Jak tedy chráníte svou půdu a lidi?

Naším problémem je, že policie je někdy sama účastná na útocích na farmáře. Založili jsme si farmářské hlídky (Plaaswagte), takže se chráníme svépomocí. Navzájem se podporujeme. Máme elektrické ohradníky, střežíme si své pozemky psy a máme mezi sebou dobré radiové spojení. Vláda o útocích na farmy mlčí. Měli by se starat o bezpečí všech, ale to nedělají. Takže si pomáháme sami. Je samozřejmě i mnoho dobrých policistů, kteří s námi spolupracují. Je ale obtížné včas rozeznat dobré od špatných.

Také u nás čím dál více regulují zbraně. Je proto čím dál tím těžší u nás nějakou legálně získat. Vláda nařizuje, i kolik nábojů můžete mít.

Mohl byste nás informovat o nejnovějším dění okolo půdní reformy?

Hodnotové rozdíly mezi jednotlivými etnickými skupinami se zdají být příliš velké, než abychom byli jeden národ. V roce 2005 jsme vyšli vládě, kterou vede ANC, vstříc a navrhli řešení , které by zachovalo produkci a do osmi let splnilo i jejich cíl o tom, kolik procent by měli vlastnit černí Afričané. Oni si ale šli svou cestou, a to by mohlo způsobit, že 95 % půdy bude neproduktivní.

„Spousta zemědělců s farmařením přestala a hodně jich odešlo do ciziny. A to i do Ruska, ale určitě  jich není 15 tisíc.“

Co pro vás v zemědělství znamenají nové investice Číny?

Číňané se v zemědělství ještě moc neobjevují. Tohle se děje spíše v oblasti nerostných zdrojů. Problém je, že sem berou své vlastní lidi, a ti tady už zůstávají. Ale ano, jsme neklidní, když vidíme, jak Číňané v podstatě Afriku kolonizují.

Bohužel z Afriky spousta vašich krajanů odchází. U nás se objevila zpráva (nejspíš z afrického The Citizenu, pak ji šířil Lubomír Volný z SPD nebo Miroslav Jahoda ze Svobodných, pozn. red.), že 15 tisíc jihoafrických farmářů půjde do Ruska. Je to pravda? 

Spousta zemědělců s farmařením přestala a hodně jich odešlo do ciziny. Část jich šla do jiných afrických zemí. Část do Kanady, Gruzie, východní Evropy a někteří to zkoušeli i v Rusku. Problém je, že neříkají nikdy, kolik jich je. Patnáct tisíc jich ale určitě není. To číslo není tak velké.

Co si myslíte o Oranii –  takzvaně nezávislém afrikánském městě? 

Moc Afrikánců tam zatím nežije. Je tam ale velmi bezpečno a eventuálně by to mohla být jediná možnost, jak udržet naše lidi v bezpečí. I když jsou možnosti limitované, stále se rozrůstají.