Jednotné přijímací zkoušky: neefektivní, drahé a složité

Foto: F1 Digitals |Pixabay

Již šestým rokem žáci devátých tříd píšou jednotné testy z českého jazyka a matematiky, pokud se hlásí na maturitní obor. A každým rokem se více ukazuje, že jednotné přijímací zkoušky nejsou zas tak úplně nutné. Jejich zavedení se minulo účinkem, přesto tady stále jsou.

Přijímací zkoušky jsou kritizovány už od doby, co byly zavedeny. Výtky padají například na to, že zadání bývají nad rámec učiva základní školy a prohlubují nerovnosti mezi žáky. Občas se i stane, že odpovědi jsou sporné a například sami lingvisté se nemohou shodnout na řešení. Co pak žáci devátých tříd?

Klíč k úspěchu je intenzivní příprava a rodiče jsou tím pádem například nuceni dětem platit doučování či přípravné kurzy, bez nichž jsou šance na úspěšné zvládnutí testů CERMATu takřka nulové. Společnost EDUin upozorňuje na to, že spíše by se mělo přihlížet ke známkám ze základní školy a jiným aktivitám, které dítě v rámci svého vzdělávání dělalo jako jsou různé olympiády.

To školy sice dělají, ale jen ze 40 %, kdy si mohou stanovit podmínky pro přijetí. Udělují se tedy body za známky z vysvědčení a za různé aktivity navíc. EDUin taktéž poukazuje na to, že střední školy udělují žákům rozdílné body za klasifikaci z osmé a deváté třídy. Což může konečné výsledky značně zhoršit nebo zlepšit.

Některé školy mají dokonce nastaven záporný systém bodování, kdy za známky body strhává. Čím lepší známka, tím méně bodů strhne z konečného výsledku.

Ze žáků, které Houpací osel oslovil tento případ zažil Jaroslav, který se hlásil na Obchodní akademii, obor IT a na Střední školu ‒ Centrum odborné přípravy technické v Kroměříži, obor mechanik seřizovač.

V některých případech jsou udělovány i body za pohovor. O tuto zkušenost se podělila s Houpacím oslem Zuzka, která se hlásila na Obchodní akademii a Ekonomické lyceum v Ústí nad Labem.

Z 60 % se přihlíží k výsledkům z jednotných přijímacích zkoušek. Ale i to někdy nestačí a letos nastali případy, kdy se nedostali ani na jednu střední školu premianti třídy. Nároky sice splnili, ale kvůli převisu poptávky se nedostali.

Letos se totiž na maturitní obory hlásilo 89.729 dětí, mezi nimi i ty ukrajinské, které skládaly zkoušku v upravené podobě. Děti z Ukrajiny mohly speciálně zažádat o zrušení povinné přijímací zkoušky z češtiny, ovšem jejich znalost češtiny byla prověřována ústním pohovorem, jak informovala ČTK.

Nastal tak přetlak na střední školy hlavně v zájmu o maturitní obory. Příprava na přijímací zkoušky a zkoušky samotné už jsou tak dost pro děti psychicky náročné a velmi stresující. Letošní vysoká konkurence tomu vůbec nepomáhala.

„Kdyby s demografickou křivkou kraje pracovaly a včas začaly otevírat nové školy, nebyli by deváťáci v takovém stresu,“ vyjádřil se Miroslav Hřebecký z EDUin.

Složit přijímačky neznamená nutně úspěch

Aby děti u přijímaček uspěly, připravovaly se různou formou. Časté byly přípravné kurzy, které využily hlavně ti, co se hlásili na gymnázia. Kurzy nejsou levná záležitost a jejich ceny se pohybují v rozmezí mezi jedním a šesti tisíci. Vybrané kurzy probíhají i online. Světlou výjimkou je například Gymnázium Chotěboř, které poskytovalo kurzy zdarma. Na některých základních školách byl k přípravě využit i prostor ve vyučování.

Cermat, který připravuje testy k přijímacímu řízení, sám žádné přípravné kurzy nedělá. Nabízí jedině zadání a řešení testů z minulých ročníků. I to letošní deváťáci využívali k přípravě. Někteří si kupovali i speciální učebnice a vydání k přípravě na přijímačky. Ty cenově vycházejí okolo tří set.

Testy z minulých let a učebnice ke své přípravě využila i Vanda, která se navíc připravovala i na odpoledním vyučování společně se spolužáky. „Ze začátku někteří spolužáci chodili na přípravné kurzy, ale jakmile jsme měli odpolední vyučování, tak přestali,“ řekla Houpacímu oslu Vanda.

Učení a příprava na přijímačky tak leze do peněz, ale i tak nelze zaručit úspěch. Hlavně letos, kdy při vysokém zájmu uchazečů se ani na jednu střední školu nedostaly premianti třídy. Sice splnili všechny nutné požadavky a složili přijímací zkoušky na dostatečný počet bodů, ale i tak se ocitli pod čarou.

K tomu všemu ještě došlo k rezignaci ministra školství Vladimíra Balaše (STAN), který odstoupil ze zdravotních důvodů. Ve funkci ho má nahradit Mikuláš Bek (STAN), který byl doposud ministrem pro evropské záležitosti.

Přijímací zkoušky jsou sice jednotné v termínu skládání zkoušek, ale školy posléze nejsou jednotné ve zveřejňování výsledků. Nastává tedy další konkurenční boj. Žáci, kteří se hlásili na školu, která má výsledky venku dříve, mají možnost si případně podat přihlášku na druhý termín. To je nevýhodné pro ty, co se dozví výsledky později, protože již pro ně v druhém termínu nemusí být místo. Navíc ani neexistuje ucelený seznam škol, které druhý termín vypisují.

To samé platí i pro podávání přihlášek. Systém je nemoderní. I v dnešní elektronické době se musí přihláška vyplňovat ručně a fyzicky do školy donést nebo poslat poštou. Jediná změna, která od roku 2017 nastala je, že pár políček předvyplní už základní škola.

Sjednotit nebo rozdělit?

Další nemilou věcí, která přijímací řízení na střední školy provází je počet přihlášek, které můžou uchazeči podat. Jedná se o pouhé dvě. Vzniká tak dilema, kdy se řeší, jestli dítě má šance úspěšně složit JPZ a dostat se tak na maturitní obor. Na odborných učilištích se JPZ neskládají, a proto se někteří k přiklánějí k tandemu, že jednu přihlášku podají na maturitní obor a druhou na odborné učiliště jako pojistku. EDUin možnost zkoušky nekonat přiřazuje k problémům, které JPZ přinášejí.

Možnost podat více přihlášek by měla v budoucnu nastat, jelikož ministerstvo školství plánuje zavést registr žáků, jak naznačil šéf CERMAT Miroslav Krejčí. Díky tomuto registru by nastala možnost si přihlášku podat i online.

„Informační systému eEdu, jehož součástí bude i registr žáků by měl kromě jiného usnadnit zápisy do mateřských a základních škol a digitalizaci přihlášek na střední školy. Podle odhadů mohl být k dispozici nejdříve v roce 2025,“ sdělila Houpacímu oslu ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace MŠMT Lubomíra Černá.

Jednotné přijímací zkoušky by měly sjednocovat školy – a to je právě ten problém. Byly zavedeny za účelem, aby se například na gymnázia nedostávaly žáci, kteří nemají předpoklady studium na této škole dodělat. Školy různé úrovně tak byly postaveny na tu stejnou a praxe, že by se na střední školy těžšího rázu nedostávali žáci, kteří na ně nemají předpoklady, se nenaplnila.

Je nasnadě začít přemýšlet o změně. Samotné ministerstvo je nakloněno případným změnám přijímacího řízení, jak řekl v Pro a proti Petr Bannert z ministerstva školství.

Na MŠMT rovněž vnikla pracovní skupina, která participuje na zvažovaných změnách v přijímacím řízení. Jenže například případné navýšení počtu přihlášek s sebou přinese množství procesních a legislativních překážek.

„Pokud bude rozhodnuto o změně v procesu přijímacího řízení, bude konkrétní model důsledkem mnoha dalších jednání ve spolupráci se stanovenou pracovní skupinou,“ řekla Černá.

Projekt eEdu podle dřívějšího vyjádření mluvčí MŠMT Anety Lednové nahradil původně plánovaný Resortní informační systém (RIS). Ten se chystal několik let a nakonec byl zrušen.