Macronova důchodová reforma pod palbou kritiky. Francouzi nechtějí zvýšení věku odchodu do důchodu

Ve Francii probíhají masivní stávky a demonstrace proti důchodovým reformám. Francouzi se vydávají do ulic a dávají najevo nesouhlas s Macronovým návrhem zvýšit věk na odchod do důchodu a zachránit tak už kolabující důchodový systém.

Na začátku ledna francouzská premiérka Elisabeth Borneová představila Macronův návrh na důchodovou reformu. Jedná se o zvýšení věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let. Už ze začátku, kdy byla reforma představena, odbory dávaly najevo svůj nesouhlas a svolaly stávky, které se nakonec uskutečnily.

Jedna taková se konala 19. ledna, kde se podle různých zdrojů sešlo přes milion lidí. Mezi protestujícími bylo vidět kromě pracujícího lidu i mládežnické organizace, ženy, které požadují mírnější důchodová pravidla pro matky a ženy obecně, členy komunistické strany Francie, konžskou menšinu a další politiky.

Stávkovalo se po celé Francii, hlavně ve městech. Nejezdila hromadná doprava – především vlaky, bylo zrušeno několik letů, zavřely se školy a omezená byla práce i v ropném průmyslu. Několik muzeí, včetně Louvru, uzavřeli některé výstavy. Odbory chtějí, aby se stávky rozrostly v celospolečenský protest, jak uvedl iDnes.cz.

Dle Macrona je reforma potřeba, aby se nezhroutil důchodový systém, který je z dlouhodobého hlediska neudržitelný. Odbory ropného průmyslu, které požadují stažení reformy, však navrhují i jiná řešení jako je zdanění superbohatých či zvýšení příspěvků zaměstnavatelů.

Ačkoliv byly protesty deklarovány jako klidné pochody, byly pod dohledem těžkooděnců. Před začátkem pochodu se dokonce polici povedlo zadržet tři zbraně. Několik protestujících dokonce házelo projektily po policii, která reagovala slzným plynem. Jeden muž dokonce přišel o varle, kvůli neadekvátnímu zákroku policisty.

Nepříliš oblíbená důchodová reforma

Důchodová reforma byla jedním ze stěžejních témat prezidentské kampaně Emmanuela Macrona. Její návrh musí ještě projít schválením parlamentu, kde v září Macron ztratil absolutní většinu. Důvodem byl záměr schválit reformu jako součást pozměňovacího návrhu zákona o financování sociálního zabezpečení. Nejenže toto schválení odmítala strana Mouvement democratique, ale došlo i k rozdělení v samotném Macronově hnutí La Renaissance.

V pondělí 23. ledna byl návrh důchodové reformy předložen Radě ministrů. Tam ho podpořili ministr práce Olivier Dussopt, který věří, že se díky němu v roce 2030 vrátí systém do rovnováhy a ministr transformace a veřejné služby Stanislas Guerini.

Spekuluje se o využití článku ústavy 49.3, který vládě umožňuje protlačit přes dolní sněmovnu jakýkoliv článek, aniž by o něm poslanci hlasovali. Tento přístup zvolil v roce 2020 premiér Édouard Phillipe pro prosazení důchodové reformy, jež má platit od roku 2025. Reforma sjednocuje důchodový systém do jednoho místo 42 penzijních plánů, které Francie má. Už při tomto kroku Macronova vláda sklidila kritiku. Již v této reformě Macron avizoval, že by chtěl sjednotit i důchodový věk na 64 let, ale bylo od toho upuštěno.

Francie oproti ostatním evropským zemím má důchodový věk nastaven stále nízko. U nás se hladina pohybuje u 65 let, v Itálii u 67 a například v Británii u 66.

Navíc ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, je francouzský důchod značně vysoký. Představuje polovinu a někdy až tři čtvrtiny mzdy z doby odchodu do penze, tedy poměr, který je například v Česku výrazně nižší, jak uvádí iDnes.cz.

Francouzské důchody jsou problematické dlouhodobě. Snižuje se totiž počet pracujících na jednoho důchodce. Kromě toho se jakékoliv možné změny v důchodové reformě nelíbí samotným Francouzům. Hlavně ty, které se týkají výše důchodu a věku odchodu do něj.

„Na konci padesátých let měla Francie čtyři pracující na jednoho důchodce. Na začátku tohohle století se to snížilo na dva pracující na jednoho důchodce a v současnosti je to 1,7,“ vyjádřil se pro The Wall Street Journal Jean-Marc Daniel, profesor ekonomie z pařížské pobočky podnikatelské školy ESCP Europe. V případě nečinnosti se podle Daniela číslo může snížit na 1.3.

Před rokem 2020 se o důchodech ve Francii jednalo ještě v roce 1995. Ani tehdy se to Francouzům nelíbilo a masivně protestovali. Tehdejšího prezidenta, kterým byl Jacques Chirac, donutili od jeho záměru ustoupit.