Děláte taky všechno za pět minut dvanáct? Nejste v tom sami
Snímek ze záznamu tiskové konference vlády
Datum 11. května, čas 11:55 – událost, kterou jste si měli poznačit do kalendářů. Zní to jako propagace nějaké unikátní světové premiéry filmu. Unikátní byla dost. Jen se nejednalo žádný film, ale hodinu matematiky a deprese.
Jeden by řekl, že čas vláda zvolila vzhledem k datumu. Přece jenom 11.5. 11:55 je poměrně poetické, že? Ve skutečnosti se ale jednalo jen o elegantní zamaskování a možná trochu cynické pomrknutí na voliče, kdy uznala vláda svojí chybu, že dělá věci „za pět minut dvanáct “. Zástupci koaličních stran dojednali shodu teprve včera. Název není ani tak symbolický jak spíš doslovný. Klidně se tak vládní prezentace mohla jmenovat „Teče nám do bot“ nebo „Lepší pozdě než nikdy.“
Co se ale za tajuplným oznámení skrývalo? Leckoho mohlo zmást, že se prezentace celého vládního prohlášení spíše než standartními státními postupy inspirovala spíš teasováním na nejnovější marvelovku. Místo Avangers jsme ale dostali partu postarších nudných kravaťáků a na straně padouchů plán úspor a návrh úpravy důchodů.
Premiér Petr Fiala nás hned na začátku programu hned ujišťoval, že se jedná o mnohaměsíční práci expertů, která byla završena v posledních týdnech těžkého politického vyjednávání. Jediné, co tomu ale dosvědčovalo byly kruhy pod očima ministra vnitra Víta Rakušana. Ten totiž vypadal jako by na úřadu snad i stanoval.
Představený balíček se ve skutečnosti jmenuje „Česko ve formě“, což než jisté prohlášení zní jako velmi toužebné přání. Tomu napomáhá i to, že se ve skutečnosti spíše než do formy Česko dostává finanční tísně.
Fiala si samozřejmě ještě postěžoval, jak je zadlužování České republiky hrozivé. Bohužel to uvedl, jakoby to oznamoval, co bude dnes mít k obědu. Vzhledem k návrhu nejspíš hrneček od medu. Na závěr ještě nezapomněl zmínit, že se samozřejmě jedná o chybu předchozích vlád. Kdyby státní pokladna měla cent, pokaždé když zazní takhle věta, i Švýcarsko by nám závidělo.
Hrajeme si s čísly – pardon – cvičíme
Začínalo to samýma jedničkama a pětkama. V datu, v čase, pak dokonce i v opatřeních, kterých má být 55. Potom také zrušení 22 daňových výjimek. Další čísla nám létají v DPH, kde byly schváleny dvě sazby. Aha! Další dvojka! Tak to už nám chybí jen 3 a 4 a máme aspoň hodnotící stupnici. Z dosavadních nízkých sazeb, které byly 10 a 15 %, dostaneme jednu 12%. Sazba 21 % zůstane. Daň z příjmu právnických osob bude také 21 %, stejně tak daň z nemovitosti.
Zde se skrývá nepřeberné množství nejroztodivnějších konspirací. 22 je totiž dvakrát 11, což když jednou přičteme k 55, vyjde nám 66. Když spojíme Petra Fialu a Pavla Blažka, vznikne nám prezident Petr Pavel. Tím pádem máme dva Petry a dva Pavly, což je čtyři a to když odečteme od 66, máme 62. A hádejte komu je 62? Miroslavu Kalouskovy, kdo jiný by mohl být za takovým to balíčkem.
Jen on by totiž mohl ožebračit národ a zvýšit spotřební daň z tabáku, alkoholu a hazardu. Důvodem má prý být, že vyšší zdanění alkoholu pomůže státnímu rozpočtu i zdraví populace. Tomu prvnímu se dá věřit, u druhého bych to úplně netvrdila. Jestli se domníváte, že zvýšení daně u alkoholu omezí pití Čechů, tak to jste dobře na omylu. Dle mého odhadu se naopak ještě zvýší, protože co jiného v tomto marazmu dělat než pít.
Zvyšování věku odchodu do důchodu bylo třaskavým tématem. Nová reforma přišla opravdu se skvělým řešením. Ano – zvýšíme, ale pokaždé jinak! Každoroční aktualizování věku odchodu do důchodu dá penzijním kalkulačkám úplně nový rozměr. Vypočítejte si, kdy půjdete do důchodu, ale za rok si to spočítejte zase. Anebo si to raději nepočítejte vůbec.
V praxi to bude fungovat tak, že důchodový věk se bude nastavovat podle vývoje doby dožití každý rok lidem nad 50 let. Cílem je, aby lidem bylo dopřáno 21, 5 roku důchodu. To už to rovnou mohli zaokrouhlit na těch 22, to je takové pěkné číslo. Takhle to jen podporuje korporace od vládě a podivné obsesi číslem 21.
Tiskovka přes její natřískanou agendu a akční upoutávky nebyla o moc zábavnější než hodina filosofie. Přestože mají za pět minut dvanáct vše se táhlo jak kdyby ministři měli alespoň třicet minut. Alespoň jsem stihla spočítat, kolik ministrů si vzalo modrou kravatu.
Napište komentář