Pracoval pro Facebook, teď pěstuje tropické ovoce. Rostliny ve mně probudily skryté části dětského já, říká programátor

Zatímco pro někoho může práce v americkém Silicon Valley znamenat splněný sen, pro jiného jde „jen“ o položku v životopise. Jedním z takových je i programátor Joe Hewitt, který v roce 2011 vyměnil práci pro společnost Facebook za zahradničení na Havaji. Tam dnes pěstuje stovky druhů tropických rostlin a na sociální síti svého bývalého zaměstnavatele sdružuje třicetitisícovou komunitu pěstitelů. Jeho příběh přináší exkluzivně Houpací Osel.

Joe Hewitt měl k zahradničení blízko už jako malé dítě. Prázdniny trávil u prarodičů, kde sbíral rajčata a zelené fazole. Se svou matkou každý rok sadil tulipány. Přesto se vydal na dráhu programátora.

Po střední škole pracoval na přelomu tisíciletí na vývoji internetového prohlížeče Firefox nebo pro amerického poskytovatele internetových služeb AOL. Následně se ale přestěhoval do Silicon Valley, centra počítačového a technologického průmyslu.

Tam na něj čekal vrchol kariéry – vlastní podnikání v oblasti počítačových softwarů. Aby si na něj vydělal, nastoupil v roce 2007 do tehdy rozrůstající se společnosti Facebook, kde pod jeho vedením vznikla první verze nejznámější světové sociální sítě pro smartphony iPhone.

„Ta práce byla velmi energická, iPhone byl zbrusu nový a rozhraní dotykové obrazovky bylo územím neomezených možností,“ popisuje pro Houpacího Osla Hewitt, který se však našetřené peníze za čtyři roky práce pro technologického giganta nakonec rozhodl využít jinak, než zamýšlel. Vybral si cestu zpět „ke kořenům“.

Muž, který sázel stromy

„Obrovskou část dětství jsem strávil venku, dokud jsem neobjevil programování. Jenže po 20 letech sezení na židli jsem cítil, že je nutné se opět vrátit k životu strávenému většinu času venku,“ říká.

Aby se mohl opět věnovat pěstování rostlin, pořídil si po dvaceti letech bydlení v podnájmech svůj první dům se zahradou. Tam hned po nastěhování vysadil několika desítek ovocných stromů. „Kalifornie má vynikající podnebí pro pěstování ovoce. Každou zimu jsem trávil hledáním nových druhů, které bych mohl pěstovat, a právě to mě přivedlo k tropickým odrůdám,“ vypráví Hewitt.

Jeho hledání ho zavedlo až na Havaj, kde se poprvé setkal s ‚podivnými‘ druhy ovoce, o kterých nikdy neslyšel: „Zjistil jsem tam, že i když je nějaké ovoce vzácné, neznamená to, že nemůže být chuťově dobré.“

Problém byl v tom, že velkou část těchto „podivných“ rostlin se Hewittovi v Kalifornii nepodařilo vypěstovat. Subtropická Kalifornie totiž není tak teplotně stálá jako Havaj, která je jediným americkým státem s tropickým klimatem.

Proto se před dvěma lety přesunul na Havaj a začal s pěstováním od nuly. Pořídil si tam pozemek, který mu vystačí na dlouhá desetiletí pro rozšiřování jeho sbírky tropických rostlin. Dnes jeho sbírka čítá zhruba 450 různých druhů. Mezi nimi i Hewittův oblíbený pulasan, rostlina s plody podobnými liči, nebo jaboticaba s černo-fialovými šťavnatými bobulemi.

„Plodů pulasanu bych se mohl ujíst. Jsou sladké a šťavnaté, s dobře vyváženou kyselostí, snadno se otevírají a nedělají nepořádek,” popisuje s tím, že ho rozmanitost jednotlivých druhů nepřestává fascinovat. Dodává přitom, že se svou sbírkou není stále spokojený a přesun do tak odlišného prostředí pro něj stále znamená mnoho výzev.

Avokádové ‚kartely‘

Podnikat v oblasti prodeje tropického ovoce ale nechce, jde pro něj především o smysluplně strávený čas. „Rostliny ve mně probudily skryté části mého dětského já,“ říká.

Trh s ovocem je podle něj navíc směšný a export většiny havajského ovoce téměř nemožný. Za to může chybějící infrastruktura, paranoia z domnělých škůdců a na to navazující přísné restrikce.

Hewitt ale připomíná i politické překážky. Například avokáda z Havaje podle něj nelze prodávat v Kalifornii, protože tamní ‚avokádový kartel‘, jak Hewitt nazývá kalifornský trh s avokády, nemá rád konkurenci a utlačuje své konkurenty legislativou.

Samostatnou kapitolou pak je přístup velké části spotřebitelů. Ti buď nemají o nové druhy ovoce zájem, nebo zastávají názor, že potraviny obecně by měly být levné.

Hewitt se proto o byznys s tropickým ovocem nepokouší. Místo toho má v plánu vytvořit místo, kde může s lidmi se stejným zájmem ochutnat ovoce, za kterým by jinak musel cestovat přes půl světa.

Symbióza IT a přírody

Ačkoli teď tedy Hewitt tráví velkou část svého času s rukama v hlíněné zemi, minulosti v IT se nevzdal. Zahradničení a programování se podle něj vzájemně doplňují, práce na počítači však pro něj teď představuje především jistou formu relaxace. Momentálně pracuje na aplikaci pro správu rostlinných sbírek.

Hewitt také založil facebookovou skupinu ‚Grow All The Fruits‘, kde si více než 30 tisíc pěstitelů tropického ovoce z celého světa vyměňuje zkušenosti nebo obchoduje s neznámými rostlinami, plody a semeny. Právě tato komunita je pro bývalého programátora důležitým prvkem, díky kterému je pěstování ještě zajímavější.

Internet podle něj zároveň usnadňuje více globalizovat zahradničení. „Získat vzácné druhy rostlin dnes již není náročné díky internetu. Lidem v rozvojových zemích to usnadnilo prodávat semena napříč celým světem. Spojené státy navíc mají program, který pod podmínkou celní kontroly semen umožní jejich legální dovoz,“ vysvětluje.