Nejnovější

Peníze nebo život. Hrozba pádu z vlaku trvá, staré vagóny ještě nevymizely

Vyšetřování pádu dvouleté dívky v červenci 2016 Vyšetřování pádu dvouleté dívky v červenci 2016

Úmrtí šestiletého Matěje před patnácti lety vyvolalo veřejný tlak na vyřazení všech osobních vlakových souprav s nezajištěnými dveřmi. Jak však ukázal případ dvouleté holčičky z roku 2016, hrozivým pádům z jedoucích vozů nemusí být konec. České dráhy (ČD) stále provozují staré vagóny, kde se mohou dveře snadno otevřít a způsobit tragédii.

Většina dnešních souprav je vybavena centrálním zavíráním dveří. V minulosti bylo zabezpečení často velmi primitivní. I v době komunistické nadvlády tak samozřejmě docházelo k vypadnutí pasažérů, akorát tomu tehdejší média z pochopitelných důvodů nevěnovala zvýšenou pozornost.

První varovný signál

Zlomový moment v pohledu na bezpečnost vlakových souprav v Česku předznamenala tragická událost z 12. června 2006, kdy šestiletý Matěj cestoval se svou matkou ze Zábřeha do Olomouce. Krátce před cílovou stanicí se bez doprovodu vydal na toaletu, avšak za nejasných okolností spadl do kolejiště, přičemž podlehl mnohačetným zraněním. Jeho tělo našla policie až po týdnu intenzivního pátrání nedaleko obce Střeň.

Většina vyšetřovatelů se shodla na tom, že si Matěj musel dveře otevřít sám. S tím nesouhlasil tehdejší mluvčí ČD Aleš Ondrůj, který pro Mladou frontu DNES uvedl, že je to na pětileté dítě nadlidský výkon.

Zcela opačný názor zastával ve vyjádření pro stejný deník železniční expert Jindřich Berounský. „I dítě, když zatáhne za kliku a škubne, dveře otevře,” reagoval na tehdejší situaci.

Nehoda vyvolala veřejnou diskusi o vyřazení nežádoucích vozů. Drážní inspekce doporučila, aby ČD dveře vybavily zabezpečením proti otevření za jízdy. Ani po 13 letech se tak ale nestalo. Nechráněné vozy se nadále využívají na trati ze Zábřeha do Olomouce nebo z Ostravy do Frenštátu pod Radhoštěm.

Setkání starých osobních vozů ve Štěpánově

Pád dvouleté dívky urychlil stažení starých rychlíkových vagónů

O deset let později došlo k další tragédii. Krátce po odjezdu rychlíku Galán z olomouckého hlavního nádraží se náhle otevřely nástupní dveře, u kterých stála dvouletá holčička. Také ona utrpěla zranění neslučitelná se životem.

Vyšetřování ukázalo, že příčinou otevření jinak blokovaných dveří bylo jejich nedovření. Ve vyšetřovacím spisu Drážní inspekce se lze dočíst, že krátce před odjezdem vlaku do něj nastoupil muž v zeleném triku, který po sobě sice zavřel, ale nedostatečně. Když rychlík přesáhl hranici 100 kilometrů v hodině, silou proudění vzduchu došlo k otevření dveří.

„Vyšetřovací pokus probíhal za různých okolností. Vlak jel vždy jinou rychlostí, zkoušeli jsme ty dveře otevřít jak s dobouchnutím, tak s odbouchnutím a vždy se otevřely, jelikož nedošlo k jejich zajištění, ke kterému obvykle dochází při rychlosti kolem deseti kilometrů v hodině,“ uvedl olomoucký vrchní komisař Jiří Kubák na tiskové konferenci v červenci 2016.

Policie v tomto případě obvinila dvě průvodčí za usmrcení z nedbalosti. Po zdlouhavém řízení soud nakonec obě obžalované zprostil trestu, jelikož z jejich postavení nebylo možné vizuálně zkontrolovat, jestli jsou dveře zavřené.

Dráhy nicméně opět čelily kritice široké veřejnosti, kterou zajímal důvod setrvávání těchto vysloužilých vozů v provozu. Podle mluvčího drah Petra Štáhlavského by zabezpečení vyšlo až na 50 milionů korun za jeden vůz a taková investice byla pro ČD nerentabilní. Na nové soupravy pochopitelně neměly peníze. Nakonec se tyto vozy z hlavního tahu stáhly a jsou k vidění hlavně na vedlejších výkonech, třeba na rychlících z Brna přes Jihlavu do Českých Budějovic.

Seniora zachránila duchapřítomnost mladých lidí

Podobně dramatický případ z dubna 2019 ukázal, že ani dosazení signalizace zavření dveří u starších vozů nemusí stačit. Vystupování z rozjíždějícího vlaku v Mohelnici málem stálo život postaršího turistu. Zachránili ho mladí studenti Martin Gajdoš a Nikola Hlavíková.

„Projely kolem nás dva vagóny a já si všimla vystupujícího staršího pána s velkou krosnou a kolem. Okamžitě jsem na něj začala křičet, ať to nedělá. Vyhodil kolo a v ten samý moment ho krosna stáhla přímo pod vlak,” popsala redakci hrůzný okamžik Nikola Hlavíková.

„Přítel řval na strojvedoucího, zatímco já musela odvrátit zrak, protože jsem viděla to nejhorší. Vlak po chvilce zastavil a přítel bez váhání pro pána skočil. Křičel na mě, abych mu pomohla. Poskytla jsem tedy první pomoc a zavolala záchranku. Všude bylo strašně moc krve,“ vzpomíná na děsivé chvíle. Muž nakonec přežil, oba mladí lidé za svůj odvážný čin získali několik ocenění, například Stříbrný jehlan města Mohelnice.

Problémové vagóny se také vlivem těchto událostí postupně začaly nahrazovat novými a lépe vybavenými kusy, případně motorovými či elektrickými jednotkami. I přes nesporný pokrok v zabezpečení dveří vlakových souprav je však stále nutné počítat s jistým nebezpečím.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*