Nejnovější

Průzkum: Chceme znát názory veřejnoprávních novinářů

Autoři: Jan Žabka, Anna Halamová

Většině uživatelů sociálních sítí nevadí vyjadřování veřejnoprávních novinářů na sociálních sítích k aktuálnímu politickému dění, pokud je jejich novinářská práce nezaujatá a objektivní. Přesto řada z nich vnímá i rizika takového vystupování – například, že to může ohrozit vnímání České televize a Českého rozhlasu v očích veřejnosti. Houpací  Osel má k dispozici výsledky unikátního průzkumu veřejnosti STEM na téma novináři na sociálních sítích.

Na začátku měsíce zveřejnila redakce Houpací Osel analýzu toho, jak veřejnoprávní novináři vystupují na sociálních sítích. To se liší novinář od novináře, stejně tak jako názory na to, zda by aktivity novinářů na sítích měly být nějak regulovány. Jak ale k tomuto tématu přistupuje veřejnost?

Organizace Transitions si nechala nezávislým ústavem STEM zpracovat průzkum veřejnosti, který na tuto otázku odpovídá.

Průzkumu STEM vyhotovil na reprezentativním vzorku populace České republiky. Osobního dotazování se zůčastnilo celkem tisíc tazatelů STEM. Avšak na otázky týkající se aktivity novinářů na sociálních sítích odpovídalo pouze 857 z nich. Ti totiž v rozřazovací otázce odpověděli, že jsou pravidelnými uživateli sociálních sítích.

Průzkum – aby mohl doplnit zmíněnou analýzu – se zaměřil převážně na veřejnoprávní novináře.

Diskuze o regulacích novinářů začaly před 10 lety

Řada novinářů českých veřejnoprávních médií má na sociálních sítích své osobní profily, které využívají mimo jiné ke sdílení svých názorů. To však vzbuzuje pozornost některých politiků, kteří volají po regulaci aktivity veřejnoprávních novinářů na sociálních sítích.

Příkladem je poslanec hnutí ANO Aleš Juchelka, který by v tomto směru rád viděl nějakou úpravu etických kodexů, a proto si nechal vypracovat studii Vnitřní regulace aktivity zaměstnanců veřejnoprávních televizí na sociálních sítí a regulace činnosti zaměstnanců.

K tématu vznikají i odborné práce, příkladem může být diplomová práce absolventky oboru Studia nových médií Lenky Krsové Čeští novináři na Twitteru: Analýza sociálních interakcí českého mediálního prostoru.

Navíc je to deset let od prvního případu, který diskuzi o regulacích novinářů na sítích otevřel – tehdejší šéf domácí redakce České televize Jindřich Šídlo nazval čínskou velvyslankyni „arogantní bábou”.

Je tedy zřejmé, že téma mezi politiky, novináři a odborníky vzbuzuje pozornost. Ale co mezi běžnými uživateli sociálních sítí?

Novináře sleduje pouze 7 % uživatelů sociálních sítí

Zde je nejdříve nutné poukázat na to, kolik z nich vůbec novináře na Twitteru a Facebooku novináře sleduje. Jde pouze o 7 %. Dalších 32 % si občas, v průměru několikrát do roka, něco od novinářů na sítích přečte. Zbytek je nesleduje vůbec, nebo četlo jen nějaká vyjádření v minulosti. Je tedy otázka, jaký dosah a vliv jednotliví novináři na sociálních sítích ve skutečnosti mají.

Zájem o novinářská vyjádření v internetovém prostoru se navíc neliší od toho, zda uživatelé sítí důvěřují či nedůvěřují premiérovi Andreji Babišovi a prezidentovi Miloši Zemanovi.

Na důvěru k těmto dvěma ústavním činitelům se výzkumníci ptali z důvodu, že jde o nejvlivnější politiky v Česku mezi těmi politiky, kteří kritizují veřejnoprávní novináře. “Měli jsme hypotézu, že se lidé, kteří důvěřují Zemanovi nebo Babišovi, mohou v názorech na veřejnoprávní novináře řídit názory těchto dvou politiků,” vysvětluje výzkumník ústavu STEM Nikola Hořejš.

Ať si píší, co chtějí…

Ačkoli však novináře sleduje pouze minimum lidí ze sociálních sítích, na otázky týkající se jejich aktivity na sítích odpovídali všichni.

Podle tří čtvrtin aktivních uživatelů sociálních sítí je v pořádku, když novináři Českého rozhlasu a České televize uveřejňují své osobní názory na politické dění na sociálních sítích, v případě, že jejich novinářská práce je nezaujatá a objektivní. Přičemž takový postoj mají více ti uživatelé, kteří nedůvěřují Babišovi nebo Zemanovi, a také ti, kteří vyjádření novinářů sledují pravidelně.

65 % respondentů zastává názor, že veřejnoprávní novináři na sociálních sítích vyjadřují soukromé názory a ne názory média, ve kterém působí. Toto většina veřejnoprávních novinářů zdůrazňuje i na svých profilech tím, že k informacím o profilu napíší, že jejich názory nejsou názory redakce.

Veřejnoprávní novináři, kteří tak například na svých profilech zveřejňují své názory na aktuální politické dění, dávají ostatním uživatelům příležitost zjistit jejich osobní názory, a zároveň si udržují odstup od toho, aby byly tyto názory spojovány s konkrétním médiem. A právě možnost dozvědět se tyto názory vnímá 70 % dotázaných jako výhodu.

… ale má to své následky

I když tedy uživatelům sociálních sítí většinou nevadí, že novináři na sociálních sítích vyjadřují své názory, pokud se to nedotkne jejich práce, a dokonce to lze z pohledu čitelnosti novináře považovat za výhodu, tak to má podle nich i svá rizika. Polovina respondentů totiž vnímá to, že vyjadřování novinářů na sociálních sítích k politice může ohrozit vnímání média, ve kterém pracují, ačkoli jejich práce je vyvážená a nezaujatá. Toto riziko pociťují spíše respondenti, kteří důvěřují Babišovi a Zemanovi.

Pokud navíc novináři veřejnoprávních médií uveřejňují na svých profilech politické komentáře, sníží to důvěryhodnost jejich práce – tedy reportáží a zpráv – u 40 % lidí. Stejně tak tomu je, pokud jde o novináře ze soukromých médií. Lze tedy konstatovat, že vyjadřování novinářů na sociálních sítích k politice hraje roli v důvěryhodnosti novinářského obsahu.

Uživatelé sociálních sítí tedy obecně jsou pro to, aby novináři měli možnost na sociálních sítích vystupovat dle svého uvážení. Takové vystupování však může mít vliv na vnímání daného novináře a jeho novinářské práce.

U konkrétních případů jsou lidé kritičtější

A tato rizika se projevují ve chvíli, kdy uživatelé sociálních sítí narazí na konkrétní příspěvek, nebo jde o příspěvek, který do mediálního prostoru dostanou novináři nebo politici. Lidé jsou ke konkrétním příspěvkům kritičtější než k problematice obecně.

“Ačkoliv relativně málo lidí novináře sleduje, pokud se jednotlivé příklady dostanou do médií, tak mohou narušit důvěru v médium,” říká Hořejš.

Z nejbližší doby může jít například o příspěvek moderátorky České televize Nory Fridrichové, který vzbudil pozornost politiků Václava Klause ml. (Trikolóra) a Jaroslava Foldyny (ČSSD). Následně se tak příspěvek dostal do mediálního prostoru a dozvěděli se o něm více než těch 7 % uživatelů sociálních sítí, kteří novináře sledují pravidelně.

Toto potvrzuje druhá část průzkumu, která se týkala právě konkrétních příspěvku. Respondenti měli u tří příspěvků určit, zda jde podle nich o příspěvek veřejnoprávního novináře, nebo soukromého. Následně měli odpovědět na otázku, jestli je vhodné, aby konkrétní příspěvek byl zveřejněn na osobním profilu novináře z veřejnoprávního média.

Jako modelové příspěvky byly využity dva obrázky a jede textový příspěvek. Obrázky jsou zaměřené na dvě kontroverzní politické osobnosti. Ten první humorně reaguje na prezidenta Miloše Zemana, který – jak již bylo výše zmíněno – je veřejnoprávními novináři v příspěvcích na sociálních sítích zmiňován nejvícekrát, zároveň jde o politickou postavu, kterou společnost vnímá velmi rozporuplně. Druhou tak kontroverzní osobností, která však obrazně stojí na opačné straně barikády, je Miroslav Kalousek. Proto byl pro průzkum využit i humorný obrázek reagující na něj. Oba příspěvky narážely na vztah daného politika k alkoholu.

Co se týče textového příspěvku, šlo o souhlasnou reakci na zprávu Bezpečnostní informační služby (BiS), která informovala o vysoké míře intenzity čínských zpravodajců v České republice.

Miloš Zeman a Miroslav Kalousek

Obrázek se Zemanem 80 % respondentů označilo jako příspěvek soukromého novináře. Podle dvou třetin respondentů není vhodné, aby takový příspěvek na svém profilu zveřejnil veřejnoprávní novinář.

Jde o obrázek, který je očividně antizemanovský. To se projevuje i ve výsledcích. Pouze 17 % respondentů, kteří důvěřují Zemanovi, považuje za (spíše) vhodné, aby tento příspěvek na svůj profil umístil veřejnoprávní novinář. U těch, kteří Zemanovi nedůvěřují, jde zhruba o dvojnásobek.

“Zde je zajímavé, že přijde nevhodný i většině lidem, kteří nedůvěřují Zemanovi. Tedy není to tak, že tato část společnosti vítá každý protizemanovský vtip,” říká Hořejš.

Obrázek s Kalouskem pak jako publikovaný soukromým novinářem označilo 85 % dotázaných. Ačkoli by tedy většina přisoudila příspěvek soukromému novináři, je zde větší část dotázaných, kterým by takový příspěvek na profilu veřejnoprávního novináře nevadil. Za vhodné to považuje 34 % respondentů, což je o 7 p.b. (Procentních bodů) více než v případě Zemana.

Znatelnější rozdíl však jde vidět v tom, kdo tento příspěvek schvaluje. 33 % lidí, kteří mají důvěru v Zemana, považuje za vhodné, aby takový příspěvek měl novinář veřejnoprávního média na svém profilu. V případě těch, kteří Zemanovi nedůvěřují, jde o stejné procento.

Z toho vyplývá, že obě skupiny dotázaných (ti, kteří důvěřují Zemanovi, i ti, kteří mu nedůvěřují) jsou kritičtější, pokud jde o příspěvek s prezidentem a v podstatě nezáleží na tom, zda mu důvěřují.

Názor podložen informacemi

„Čelíme útoku. Bezesporu. Jen si to odmítáme připustit – přitom naše vlastní bezpečnostní služba to potvrzuje. Například cituji ze zprávy BIS:Výrazně však vzrostla intenzita zpravodajské činnosti čínských zpravodajců působících v ČR pod diplomatickým krytím a zpravodajská činnost proti českým cílům vedená. S ohledem na vysokou intenzitu čínské zpravodajské činnosti v ČR pokládá BIS riziko vystavení českých občanů čínskému špionážnímu zájmu v Číně za extrémně vysoké.“

Uvedený příspěvek vyjadřuje postoj novináře, který ho doplňuje informacemi BiS. Tento příspěvek by téměř 70 % dotázaných přisoudilo veřejnoprávnímu novináři. Za nevhodný pro veřejnoprávního novináře ho považuje 41 %.

Konkrétní příspěvky mohou změnit přístup k tématu

Z průzkumu a uvedených příkladů tedy vyplývá, že ačkoli lidé většinou nemají problém se zvěřejňováním názorů veřejnoprávními novináři obecně, tak v případě konkrétních příspěvků jsou značně kritičtější.

“Obecně lidé novinářům dávají svobodu k soukromým vyjádřením, ale může se to změnit, čím více se jich seznámí s jejich příspěvky ne napřímo, ale skrze kritiku ojedinělých příspěvků, memů či vtipů,” vysvětluje Hořejš.



Redakce
Redakce (Články)
Káva a publicistika, humor a mládí. Před spaním místo Andersena pročítáme Aristotela nebo alespoň studie o mikroekonomii. Jsme hipsteři, kavárenští intelektuálové a především outsideři. Reagujeme na zpupnosti a neautenticity světa, které vidíme tam, kde končí naše brýle.
  1. Petr Kaminsky | 17.10.2019 v 16:54 | Odpovědět

    1) To, co predvadite, se da shrnout do jednoho slova – posedlost. Jen s tim je mozne neustale mlatit prazdnou slamu kolem toho, ze je normalni smirovat soukromi novinaru. 2) Z vysledku pruzkum pro me vyplyva 50/50. Takze zavery neni mozne delat zadne. 3) Proc zrovna STEM? Neni to ta agentura, ktera se zkompromitovala spolupraci s Babisovskym ministerstvem finaci? Tem bych neveril ani “dobry den”. 4) Proc tady furt vytahujete nejakou diplomku? Valna vetsina diplomek je naprosto k nicemu. Proc se z toho snazite udelat “tema”? 5) Pane Zabko, zkuste se presunout myslenkami v case dopredu. Zpravy o hospodareni CT za rok 2016 a 2017 nejsou v parlamenu o 1 hlas schvaleny. Nasledne je odvolana Rada CT, odvolan reditel Dvorak. Misto nich je najmenovana mafiansko/bolsevicko/fasisticka uderka. Reditelem je jmenovan nekdo jako Zavoral z CRo. Aby se zalibil hned ze startu, zrusi porady 168 hodin a Reporteri CT. Pani Fridrichova a pan Wollner jsou vyhozeni. Jeden z uvadenych duvodu je to, ze se prilis vyjadrovali k aktualnimu politickemu deni. Bude se poukazovat na analyzu, ktera vysla na serveru Houpaci osel. Jaky z toho mate pocit? Skacete radosti, ze jste mel pravdu? Abyste se neprastil hlavou do stropu. Celkove mam dojem, ze mate prehnany smysl pro “absolutni objektivitu” (jako radni CTK Foltan) a zakrnely smysl pro solidaritu.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*


Rozhoupali jsme se k nové publikaci. Objevte s námi Svět 3.9 Koupit