Nejnovější

“Nepište nic hloupého.” Jak komunikují čeští veřejnoprávní novináři na sociálních sítích?

Řada českých veřejnoprávních novinářů je aktivní na sociálních sítích. Zveřejňují na nich svou práci, osobní zážitky i politické názory. Právě aktivity veřejnoprávních novinářů na sociálních sítích se týká diskuze, kterou před letními prázdninami otevřela moderátorka České televize Nora Fridrichová svým kontroverzním příspěvkem na Twitteru. Redakce serveru Houpací Osel se proto rozhodla zjistit, jak někteří veřejnoprávní novináři na sociálních sítích vystupují. Na tento text v nejbližších dnech naváže průzkum veřejnosti agentury STEM na téma Komunikace novinářů na sociálních sítích.

Sociální sítě se staly každodenním nástrojem, který novináři využívají ke své práci. Pomáhají jim zjišťovat aktuální informace a získávat vyjádření od politiků nebo odborníků. Umožňují jim komunikovat se svými čtenáři a prezentovat svou práci. Řada novinářů však sociální sítě využívá i nad rámec své profese, ke sdílení svých osobních názorů, sebepropagaci nebo k tomu, k čemu je využívá většina lidí – ke sdílení zážitků ze svého osobního života a věcí, které je nějakým způsobem zaujaly.

Novináři českých veřejnoprávních médií v tomto nijak nevybočují. I oni mají na sociálních sítích osobní profily, na kterých jsou aktivní. To však vzbuzuje pozornost některých politiků, kteří volají po jejich regulaci.

Příkladem je poslanec hnutí ANO Aleš Juchelka, který by v tomto směru rád viděl nějakou úpravu etických kodexů veřejnoprávních médií. Jak zjistil server Médiář, Juchelka si již nechal vypracovat studii nazvanou Vnitřní regulace aktivity zaměstnanců veřejnoprávních televizí na sociálních sítí a regulace činnosti zaměstnanců.

S tímto postupem však zásadně nesouhlasí novinář České televize Marek Wollner. “Novinář je tu od toho, aby nám ukazoval, v čem se dopouštějí důležití lidé ve veřejném životě problematických kroků. A to já dělám. Takže kdyby přijali takový zákon, tak by se pokoušeli cenzurovat novináře na sociálních sítích,” říká pro Houpacího Osla Wollner.

Volání po regulacích novinářů na sociálních sítích vnímá negativně v tuto chvíli i novinářka Českého rozhlasu Marie Valášková Bastlová. “V současné debatě to vnímám spíše jako snahu umlčet, možná spíše vyděsit veřejnoprávní novináře. Myslím, že toto by si svou redakční politikou, kodexy a principy měla regulovat samotná média, a nikoli politici,” vysvětluje svůj postoj pro Houpacího Osla.

Diskuze o tom, zda veřejnoprávní novináři mají mít na svých osobních profilech zcela volnou ruku, se otevřela i před letními prázdninami, kdy moderátorka ČT Nora Fridrichová na svém twitterovém účtu zveřejnila příspěvek: „Podle mě by celonárodní situaci zklidnila nějaká úleva voličům a dovoluji si navrhnou letenky zdarma pro 40+, do zemí mimo EU samozřejmě.“

Na příspěvek tehdy kriticky reagovali například poslanci Jaroslav Foldyna (ČSSD) a Václav Klaus ml. (Trikolóra) nebo mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Zabývala se jím i Rada ČT, která však příspěvek nevyhodnotila jako problémový. Fridrichová v rozhovoru pro DVTV svou aktivitu na sociálních sítích obhajovala tím, že nechce žít v zemi, kde názory na ostatní lidi budou říkat jen politici.

Zahraniční inspirace

Studie, kterou si nechal vypracovat poslanec Juchelka, shrnuje regulace a jejich rozdíly napříč zeměmi. Jak zjistil server Médiař, obsah, účinnost a rozsah regulí se výrazně liší. „V Británii a na Slovensku se týkají pouze lidí ve zpravodajství, ve Francii všech zaměstnanců, v Rakousku všech lidí podílejících se na programu a vedoucích pracovníků,” shrnuje server.

Houpací Osel nahlédl například do manuálu pro zaměstnance BBC News. „Sociální sítě v současnosti hrají důležitou roli pro naši práci, díky nim máme možnost se jednoduše spojit s lidmi, najít informace a obsah, který stojí za publikaci, a pomáhá nám dostat naši novinářskou práci k novému publiku. Sociální sítě však také snad rozmazávají hranice mezi tím, co je osobní a profesní, a i ten nejmenší chybný krok může vést k tomu, abyste podkopali důvěryhodnost vás, vašich kolegů a BBC News jako celku,“ stojí v něm. V případě osobní aktivity na sociálních sítích se pak BBC řídí jednoduchým pravidlem: „Nedělej nic hloupého.“

Novináři britského média veřejné služby BBC (nejde o veřejnoprávní médium, jak ho známe my) by neměli sdílet politické preference nebo zveřejňovat něco, co může kompromitovat jejich nestrannost. „Nenechte se svést neformálností sociálních sítí, která může BBC poškodit pověst,“ píše se dále v dokumentu.

Podobný návod má pro své novináře také rakouská veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice ORF. Dvanácti stránkový dokument Pravidla užívání sociálních sítí pro novináře ORF obsahuje deset pravidel, kterými upozorňuje na rizika, která jsou s osobní aktivitou novináře na sociálních sítích spjatá. „Na internetu nejsi jen jako soukromá osoba, ale budeš vždy vnímaný i jako novinář ORF. Mysli na reputaci svou i reputaci stanice. Nedělej nic, co by mohlo vyvolat pochybnosti o tvé důvěryhodnosti a objektivitě,“ píše se mimo jiné v manuálu. 

Veřejně dostupné normy mají i další evropská veřejnoprávní média, mezi nimi i slovenská RTVS. Většina z nich je ke stažení zde.

Nejstriktnější je ČTK

Etické kodexy, které jsou veřejně dostupné, novinářům České televize a Českého rozhlasu neříkají, jak se mají konkrétně na sociálních sítích chovat. Přímo do etického kodexu má větu o sociálních sítích zanesenou pouze Česká tisková kancelář (ČTK): „Zaměstnanci ČTK nevyvíjejí politickou činnost a další aktivity, které by mohly ohrozit pověst nestrannosti agentury. To se týká i zveřejňování názorů a postojů na internetu, včetně sociálních sítí.“

U České televize a Českého rozhlasu však existují interní pravidla, kterými jednotlivá veřejnoprávní média tuto problematiku pokrývají.

Houpací Osel má k dispozici dokument Českého rozhlasu Zásady chování na sociálních sítích a pro osobní profily. Ten upozorňuje, že vše, co je publikováno na sociálních sítích, je veřejné a čtenář nemusí být schopen rozlišit aktivitu osobní a pracovní. „Váš osobní názor nesmí působit jako názor ČRo,“ stojí v dokumentu.

Mluvčí České televize Karolina Blinková připomíná, že jakékoli veřejné výstupy musí být v souladu se zákonem, Kodexem České televize a interními pravidly. „Nesmějí ohrožovat nestrannost a důvěryhodnost České televize,“ řekla Blinková pro server Médiář. Na druhou stranu však zdůraznila, že vyjadřování zaměstnanců na osobních profilech není oficiální komunikací České televize.

Nicméně ve většině zmíněných dokumentů lze narazit na formulaci, že ačkoli je vyjádření novináře na sociálních sítích jeho osobním názorem, může být i přesto čtenáři pochopeno jako pracovní a spojeno s daným médiem.

Ačkoli Česká televize nemá ve svých veřejných dokumentech problematiku vyjadřování na sociálních sítích nijak zanesenou, lze najít příklad z minulosti, který může sloužit jako precedens. V roce 2009 tehdejší vedoucí domácí redakce České televize Jindřich Šídlo na Facebooku označil čínskou velvyslankyni za „arogantní bábu“.

Po tom, co příspěvek vzbudil mediální pozornost, napsal tehdejší ředitel sekce zpravodajství Milan Fridrich svým kolegům email, ve kterém po nich požadoval na sociálních sítích nadhled a odstup. “Facebook už dávno není pouze sociální síť, kde si dopisujete s kamarády, nýbrž médium, v němž si musíte zachovat nadhled a odstup od různých aktivistických akcí, peticí, stávání se fanouškem určitých stran a politiků a vyhýbat se politickým názorovým střetům,” napsal.

Věnují se těm nejmocnějším

Deset let od Šídlovy „arogantní báby“ je diskuze o vyjadřování veřejnoprávních novinářů opět na stole.

Jak ale vypadá aktivita českých veřejnoprávních novinářů na sociálních sítích dnes? Houpací Osel prošel sto náhodně vybraných příspěvků na facebookových a twitterových profilech šesti veřejnoprávních novinářů, kteří jsou na těchto sociálních sítích aktivní. Cílem analýzy bylo zodpovědět následující otázky:

– Kolik z analyzovaných příspěvků se věnuje politice nebo politikům?
– Jakých politiků a politických stran se tyto příspěvky týkají?
– Jde o informativní nebo komentativní příspěvky?

Z analýzy vyplývá, že příspěvky, které se věnují politice, politikům, politickému dění a kauzám, se ve většině případů týkají prezidenta Miloše Zemana a jeho okolí nebo premiéra Andreje Babiše a hnutí ANO. Zde je nutno dodat, že obě osoby zastávají nejvyšší pozice v zemi a zájem novinářů o ně je tedy logický.

Václav Moravec (TW: 135 000 sledujících, FB: 40 000 sledujících)

Jednoznačně nejsledovanějším veřejnoprávním novinářem na sociálních sítích je moderátor pořadu Otázky Václava Moravce, a to i přesto, že v posledních letech svou aktivitu značně omezil. Václav Moravec na Twitteru působí od roku 2011. Ze sta analýzovaných příspěvků se Moravec zhruba ve třetině věnuje aktuálnímu politickému dění v Česku a zahraničí, a to ve většině případů komentativní formou. V informacích o svém profilu uvádí, že v příspěvcích nevyjadřuje názory České televize.

Mezi nejčastější česká politická témata u Moravce patří Hrad a prezident Miloš Zeman. „Hradní divadelní slavnosti. Program dne: absurdní drama Odcházení. V hlavních rolích: M.Z. (Miloš Zeman) a B.S. (Bohuslav Sobotka). Nepřístupné mládeži do 18-ti let,“ glosoval například dění okolo vládní krize v roce 2017. Za poslední rok na svůj profil přidal pouze pět příspěvků.

Ačkoli na Facebooku má okolo 40 tisíc sledujících, jeho aktivita na této sítí je v posledních letech podstatně nižší. Nejaktivnější byl do roku 2013. Od té doby přidává příspěvky v řádu jednotek ročně. Tyto příspěvky jsou většinou informativní a týkaly se voleb do poslanecké sněmovny a prezidentských voleb.

Na dotazy redakce Moravec neodpověděl.

Marek Wollner (TW: 8 500 sledujících, FB 15 000 sledujících)

Marek Wollner je šéfredaktorem reportážní publicistiky České televize a na sociálních sítích je aktivní každý den. Na první pohled je viditelný rozdíl v jeho přístupu k Twitteru a k Facebooku. Na twitterovém účtu Wollnera převažují informativní příspěvky týkající se pořadu Reportéři ČT, ze 100 analyzovaných tweetů se politice věnuje pouze v 15. Naopak na jeho facebookovém profilu se politiky týká téměř polovina příspěvků (47 ze 100 analyzovaných).

Wollnerův Twitter lze považovat spíše za pracovní než osobní, jelikož drtivá většina jeho příspěvků slouží jako „upoutávka“ na nadcházející díl publicistického pořadu Reportéři ČT. Přesto Wollner nijak v informacích o profilu neuvádí, že by byl zaměstnancem České televize, ani to, že jeho názory nevyjadřují názory redakce.

Přesto se v pětině analyzovaných příspěvků věnuje politice, a to převážné prezidentovi Miloši Zemanovi a premiérovi Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO. „Zabouchl dveře americkému velvyslanci na Hrad, norskou velvyslankyni chtěl bezdůvodně vypovídat ze země. Před Čínou a čínským velvyslancem padá na kolena. Kdo to je? A/ Správce čínské provincie. B/ Český prezident,“ komentuje v jednom z letošních příspěvků.

Na Facebooku se Wollner politice věnuje téměř v polovině analyzovaných příspěvků, z toho se 22 týká hnutí ANO nebo Babiše. Na této sociální sítí je však Wollner oproti Twitteru nejen aktivnější, ale i sdílnější. Jen za poslední rok přidal přes 300 příspěvků, které jsou často mnohem rozsáhlejší (což se odvíjí od nastavení jednotlivých sociálních sítí). Navíc zde Wollner uvádí své angažmá v České televizi.

„Pokud jste obviněný, většinou si vždycky myslíte, že to na vás někdo ušil, nebo to aspoň říkáte. Když jste k tomu premiér, můžete se postarat o to, aby policie začala brát vaše slova sakra vážně. Například můžete vyměnit šéfa policie a taky šéfa GIBS, který začne vašeho policajta vyšetřovat. Všechny tyhle věci, které mnozí předpokládáme od samého začátku, se krok za krokem naplňují. Bez studu, bez skrupulí, jedna po druhé, jako podle přesného jízdního řádu. Můžete na to jen koukat. A říkat, že takhle to v demokracii nechodí. Ale to je v zemi bez úcty k demokracii buřt,“ píše k dění okolo Babiše Wollner.

Redakce Houpací Osel Wollnera oslovila s dotazem, zda jeho vyjadřování nemůže mít dopad na vnímání jeho novinářské práce, případně zda to v očích části společnosti nemůže snižovat důvěryhodnost veřejnoprávního média. Wollner toto odmítá a věří, že jeho aktivita na sociálních sítích naopak důvěryhodnost České televize zvyšuje. „To médium má totiž novináře, který se nebojí dokonce kritizovat nejmocnější muže v zemi, a to je práce novináře,“ vysvětluje. „Tu otázku si musíte položit naopak. Kdyby mě tolik lidí nesledovalo, tak by to skutečně znamenalo, že jsem nedůvěryhodný. Na Facebooku mě sleduje 20 tisíc lidí a mé posty lajkují a komentují stovky, ba tisíce lidí, což autorům zamýšlené regulace nepochybně vadí. Samozřejmě se držím kodexu, faktické správnosti i principu padni, komu padni,“ dodává.

„Novinařina je komentování právě toho, co se teď děje a právě toho, co podnikají, dělají a zamýšlejí ti nejmocnější v zemi, zvlášť v případě, kdy hrají jistý tandem. To je pro novináře, který je kritický, spousta zdrojů, příležitostí a inspirace,“ říká Wollner.

Wollner také upozorňuje, že pokud by redakce Houpací Osel analýzu profilu vyhotovila před nástupem Babiše, zjistila by, že nejvíce zpráv se týká zneužití moci vládních představitelů, případně vládních stran a jejich kmotrů.

Nora Fridrichová (TW: 17 000 sledujících, FB: 12 000 sledujících)

Moderátorka pořadu České televize 168 hodin Nora Fridrichová obě analyzované sítě využívá pro komentování politiky a ke sdílení svých osobních zážitků. Výjimkou nejsou ani příspěvky, kterými odkazuje na svou pracovní činnost. Facebook navíc využívá k aktivitám, kterými podporuje matky samoživitelky.

Fridrichová již před prázdninami vzbudila pozornost svou glosou tuzemské politické situace, kdy napsala, že by politickou situaci mohly pomoct zlepšit letenky pro lidi 40+ mimo Evropu . Politickému dění se na Twitteru věnuje ve čtyřiceti ze sta analyzovaných příspěvků. Z toho nejvíce sdílí příspěvky o okolí Hradu a Zemana, případně hnutí ANO a Andreje Babiše. Na svém profilu neuvádí, že pracuje pro Českou televizi, ani že její názory nejsou názory redakce.

Fridrichová na svém Twitteru (i na Facebooku) sdílela například koláž sedícího Zemana na summitu NATO s před ním ležícím novinářem Milanem Rokytkou (viz foto níže). Nebo krátce glosovala situaci, kdy předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) hrál na kytaru na pultu v Poslanecké sněmovně. „Papaláš papaláš s kytarou si to rozdáš hell yeah!“ napsala.

Na Facebooku se věnuje politice zhruba ve třetině příspěvků. I zde se nejvíce věnuje Babišovi, hnutí ANO, Zemanovi nebo Hradu. „Hele, já byla jednou na besedě na State Departmentu a dokonce i v Pentagonu, takže vlastně můžu říkat, že mám za sebou praxi na dvou amerických ministerstvech,“ napsala si na Facebook po tom, co Babiš o tehdejším kandidátovi na primátora Prahy Petrovi Stuchlíkovi řekl, že má za sebou Harvard. Ten tam přitom jen absolvoval kurz pro majitele firem.

Také po incidentu, kdy v Polsku obvinili ze špionáže bývalého důstojníka polské kontrarozvědky a Číňana pracujícího pro firmu Huawei, komentovala Fridrichová siuaci: „Poláci, jste čučkaři, náš pan prezident říká, že Huawei je v pohodě.“

rozhovoru pro DVTV pak Fridrichová řekla, že se sama sebe vždy před zveřejněním příspěvku na sociální sítě ptá, zda to, co napsala, by mohla zveřejnit i v televizi. „A de facto ano. My totiž v tom pořadu 168 hodin nějakým způsobem k těm věcem zaujímáme postoj, komentujeme ten stav a dopouštím se tam i nadsázky, některé rubriky opravdu nadsázkou jsou,“ řekla a dodala, že její pořad není zpravodajský, ale publicistický.

V kodexu České televize se píše, že její „redaktoři si musí při vystupování ve zpravodajských a aktuálně publicistických pořadech počínat tak, aby divák nemohl rozpoznat, jaký mají na věc, o níž informují, názor.“ Tohoto bodu se týkala jedna z otázek rozhovoru na DVTV: „Může divák věřit v nestrannost moderátora, když si ze sítí přečte jeho ostrý názor na věc?“ Tento bod kodexu si však Fridrichová nestaví k hodnocení aktuálního stavu ve společnosti, ale k podpoře politických subjektů. „Trochu se domnívám, že ten kodex nereflektuje informační vývoj ve společnosti. Dnes těch možností, kde se novinář vyjadřuje a na nějaké věci upozorňuje, je více a krátké glosy, které já na sociálních sítích píšu, jsou jednou z nich,” řekla.

Méně komentářů, více informací

Ačkoli i další novináři, jejichž profily redakce Houpací Osel analyzovala, jsou na sociálních sítích aktivní, jde na první pohled vidět rozdíl v přístupu ke sdíleným příspěvkům. Přestože se často věnují politickým tématům nebo politikům, jejich příspěvky jsou spíše informativní než komentativní, případně jsou doplněny o otázky, které konkrétní novinář k tématu má.

Navíc na svých profilech na rozdíl od Moravce, Fridrichové a Wollnera nemají tolik sledujících. Nepřesahují hranici 10 tisíc.

Marie Valášková Bastlová (TW: 3 000 sledujících, 500 sledujících)

Analytička a redaktorka Českého rozhlasu Marie Bastlová ve svém profilu uvádí, že je „novinářka, moderátorka pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Kromě pádů vlád, voleb a politických skandálů ji baví lyže a víno. Její tweety jsou soukromé.”

I když píše, že její tweety jsou soukromé převažná většina jejích tweetů se týká pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. V příspěvcích často používá označení #20minut a označuje v nich také Radiožurnál pod twittrovým jménem @Radiozurnal1.

26 tweetů ze 100 je právě o pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Z nich jenom 3 jsou rozhovory o zahraničním dění nebo politice. To je nejspíš dané charakterem pořadu, který Český rozhlas na svých stránkách popisuje jako „aktuální rozhovory s aktéry nejdůležitějších kauz uplynulého dne.” 

Valášková Bastlová má na svém Twitteru převážně příspěvky o aktuálním dění v České republice, přesto se ve většině případů zdržuje osobních komentářů, spíš poukazuje na kontext, nebo pokládá k tématu otázky. Obdobně vypadá i její Facebooku. I tak můžeme na jejich profilech na komentativní příspěvky narazit, byť jsou v menšině. „Miloš Zeman večer oznámí rozhodnutí o milosti pro Kajínka. Jestli ale spíš neodvádí pozornost od toho, jak nezvládá vládní krizi a prohrává s Bohuslavem Sobotkou,” napsala v době vládní krize v roce 2017 na svůj Twitter.

Přesto si myslí, že komentování politiky na sociálních sítích může ohrozit důvěryhodnost práce novináře. „Vlastně mě mrzí, že jste nějaké komentativní příspěvky našli. Snažím se jim totiž zcela vyhýbat,” reaguje na analýzu.

Jde podle ní o rozhodnutí každého, jak na sociálních sítích vystupuje. Valášková Bastlová používá sociální sítě, zejména Twitter, jako “novinářský” kanál, kde zveřejňuje svou práci a práci svých kolegů. „Protože se mnoho let věnuji politice, dávám tam i jiné zajímavé zprávy z politiky. Twitter je pro mě také jedním z kanálů, kde čerpám zpětnou vazbu na svou práci,” vysvětluje s tím, že ji jde především o důvěryhodnost.

Michael Rozsypal (TW: 6 000 sledujících, FB: 700 sledujících)

Její kolega z Českého rozhlasu Plus Michael Rozsypal na svém Twitteru upozorňuje, že jeho „tweety nevyjadřují stanovisko ČRo. RT, citace či follow neznamená souhlas.”

Rozsypal na svých sociálních sítích nejčastěji sdílí informace o jeho pořadu a tématech, kterým se právě ten den věnuje. Často jsou tyto příspěvky doplněny o videa přímo z práce. K příspěvkům využívá citace ze svých pořadů nebo otázky, které bude klást svým hostům tak, aby vyvolaly u jeho sledujících zájem. Vyhýbá se osobním komentářům či sdílení svého názoru, v příspěvcích pouze informuje. Politikům se věnuje pouze v rámci svého pořadu. Stejně tak vystupuje jak na Twitteru, tak i na Facebooku.

“Osobně se držím zásady, kterou ctíme v Českém rozhlase, že na sociální sítě nenapíšu nic, co bych neřekl i v našem vysílání. Osobní komentáře a názory nesdílím, protože je ani nevyjadřuji v rádiu. Sociální sítě používám k propagaci práci své a naší stanice, ke sdílení zajímavých článků nebo zpráv mých kolegů,” shrnuje svůj přístup k sociálním sítím Rozsypal.

Tomáš Drahoňovský (TW: 6 000 sledujících, FB: -)

Poslední analyzovaný profil patří moderátorovi České televize Tomáši Drahoňovskému. „Politika, funk, e-mobilita, board, bike a někdy i humor v limitech Kodexu České televize,” uvádí na svém profilu.

Drahoňovský se zdržuje komplexnějšího komentování politického dění v České Republice. Například k bonmotu prezidenta Miloše Zemana, který pronesl při setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o tom, že by se novináři měli zlikvidovat, napsal: „Tohle ruské žertování…“ Na Facebooku se Drahoňovský politice věnuje jen minimálně, většina příspěvků se týká jeho působení v kapele, koníčků, případně práce.

Drahoňovský věří, že glosování, jízlivostí a ironické příspěvky ze strany veřejnoprávních novinářů mohou být jedním z faktorů, proč část společnosti nedůvěřuje veřejnoprávním médiím. Nevhodně napsané vyjádření podle něj představuje munici pro všechny, kteří by rádi viděli Českou televizi jako slabší a pokornější instituci. „Otázkou ovšem zůstává, zda by si v případě, že by postrádali tento typ munice, nenašli obratem jiný,” přiznává pro Houpacího Osla.

Problém sociálních sítí vnímá v tom, že se z nich stal prostor pro politickou diskuzi a propagandu. Z debat, které probíhají anonymně a v textové podobě, se podle něj po chvíli vytratí racionálnost, na čemž se dle svých slov nechce podílet. „Zveřejňovat svůj názor v takovém prostředí postrádá jakýkoli smysl. Novinář, který pracuje ve zpravodajství, má zveřejňovat toliko fakta,” říká Drahoňovský a dodává, že novináři – a je jedno jestli z veřejnoprávního nebo soukromého média – by v ideálním případě na sociálních sítích neměli vůbec publikovat. „Rád v tomto smyslu občas říkám, že pro mě jsou jedinými přijatelnými příspěvky fotky psů, koček, hor a moře,” doplňuje.

Drahoňovský možné regulace aktivit veřejnoprávních novinářů na sociálních sítích vnímá jako plné právo jakékoli firmy stanovit si etická pravidla, která přísluší k výkonu konkrétní profese. „Ta, která má ve štítu deklarovanou službu veřejnosti obzvlášť,” říká. Směrodatná je pro něj ale část kodexu, která říká, že „moderátoři diskusních pořadů České televize jsou povinni zachovávat nestrannost.” „Kodex tím sice rozumí průběh vysílání, moderátor ovšem nepřestává být pracovníkem České televize ani ve svém volném čase. Člověk, který zastává významnou funkci v médiu veřejné služby, by si měl minimálně umět spočítat, zda skupina, která si přečte jeho příspěvek, není náhodou srovnatelně velká jako ta, která sleduje jeho pořad,” zakončuje.

Nemít sociální sítě

Na sociálních sítích nejsou všichni veřejnoprávní novináři. Jednou z osobností, které Facebooku ani Twitteru nemají, je i moderátorky České televize Světlana Witowská.

„Účty na sociálních sítích nemám z mnoha důvodů a jedním z nich je i fakt, že pracuji ve veřejnoprávní televizi. Je to čistě moje osobní rozhodnutí,” vysvětluje pro Houpacího Osla s tím, že “nikomu nechce dávat prostor pro nemístné urážky a útoky, kterým je Česká televize v poslední době vystavena”.

Co se týče jejích kolegů, kteří se na sociálních sítích vyjadřují k aktuálnímu politickému dění, je pro Witowskou důležité, aby si svou objektivitu a nestrannost obhájili objektivní a nestrannou prací. A dodává: „Tito kolegové jsou často terčem hrubých a vulgárních urážek. A já si myslím, že nikdo, ani novinář veřejnoprávní televize, si nemusí nechat vše líbit, takže jejich reakce na útoky jsou jejich věc a mi to nepřísluší hodnotit.”

Snahu o regulaci pouze veřejnoprávních novinářů na sociálních sítích nepovažuje za zcela fér. Podle Witowské by měl mít v sobě každý novinář „jistou dávku autoregulace”.

Ačkoli nemá sociální sítě, přiznává, že i ona sama má názory a chodí volit, přesto věří, že v práci přistupuje ke všem stejně – bez předsudků a nezaujatě. „V každém okamžiku ovšem přistupuji k tématům kriticky, snažím se o rozvoj demokratických hodnot společnosti, vždy stojím na straně lidské důstojnosti a základních lidských práv a svobod, v duchu kodexu České televize,” říká.

Text vznikl ve spolupráci s Transitions Online a v nejbližších dnech jej doplní průzkum veřejnosti agentury STEM na téma Komunikace novinářů na sociálních sítích.

Autoři analýzy: Soňa Braunová, Anna Halamová, Jan Žabka

Jan Žabka
Jan Žabka (Články)
Zatím stále studuje žurnalistiku na FF UP. Tam také organizuje Studentskou žurnalistickou konferenci. Podle některých se jedná o aktivního blbečka. Prý nesnáší zbytečnosti. Na starosti má celého jednoho Osla.
  1. Petr Kaminsky | 30.9.2019 v 12:28 | Odpovědět

    Hruza! Kde to jsme? Novinari hodnoti praci novinaru! Porad nechapete? Stali jste uzitecnymi idioty v radach zemanovcu/okamurovcu/babisovcu a cele te verbeze, ktera nema rada, kdyz ji nekdo kouka pod pazoury. Tomu, co spustili svymi pozadavky na nestrannost/objektivitu novinaru, se odborne rika spin. Odvedete pozornost od problemu informacni mlhou. Babis ma ne tuhle cinnost celou “tovarnu”. Tak abyste nedopadli jako poturcenec horsi turka.

  2. Radim Němeček | 2.10.2019 v 14:59 | Odpovědět

    Gratuluji, Okamurovci už to spamují a žádají vyhazov Wollnera a Moravce. Dobrá práce.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*


Rozhoupali jsme se k nové publikaci. Objevte s námi Svět 3.9 Koupit