Starého komunistu novým kouskům nenaučíš

KOMENTÁŘ. Členové KSČM se často kasají, že čo bolo, to bolo, a že teď je strana třešňových bouráků jiná než dříve. Rochnit se ve falešných udáních jim ale pořád jde. Tentokrát to schytal kandidát na ministra zahraničí Miroslav Poche.

Zdá se, že Poche k tomuhle všemu přišel jak Čapák k dotacím. Z původně neviditelného europoslance za ČSSD se stal prakticky ze dne na den třecí bod jednání o vládě a málem i nepřítel státu. Předseda strany Jan Hamáček ho navrhl na pozici ministra zahraničí, a zničehonic se ukázalo, že vadí Zemanovi, následně není po chuti Andrejovi a teď i komunistům. Samotný fakt, že na těchto třech nohách stojí vznik vlády demokratické země, je k poblití, ale o tom teď nemluvím.

Předseda třešní Vojtěch Filip totiž odmítá uznat Pocheho jako kandidáta. Ten měl totiž loni hlasovat pro vyzvání k uvalení sankcí na ČR kvůli odmítání kvót na azylanty. Dostal se tak na “seznam dvanácti vlastizrádců”, kteří měli takto hlasovat. Politické stanovisko, které by bylo třeba i pochopitelné, kdyby to ovšem nebyla snadno vyvratitelná hovadina.

Proč bych to neřekl?

Několik lidí poukázalo, že Poche pro hlasování o sankcích na ČR nehlasoval. Respektive se vyjádřil negativně. Pro hlasování o uvalení sankcí také byli jen dva čeští europoslanci, ne dvanáct, jak tvrdil Filip. Volná variace na fakta nebo historii je stálou kratochvílí komunistů, stačí si vzpomenout na kauzu o výrocích Marty Semelové na adresu procesu s Miladou Horákovou. Horší je ta stupňující se drzost, se kterou se KSČM dere vpřed. A pro ně rozhodně neplatí, že chcete-li vpřed, ohněte hřbet.

Ta drzost se konkrétně projevila při rozhovoru, kde padla otázka, proč by Filip říkal něco takového. Odpověď? Byl to příklad, šíří se to na internetu, tak proč bych to neuvedl? Volně řečeno. Volně přeloženo to pak zní: Řekl jsem to, protože můžu, už se mě na nic neptejte. Být o trochu víc na východ, možná by zazněl i gulag, ale tam zatím ještě nejsme.

Přestože za sebou mají úděsné volební výsledky, tandem Babiš-Zeman komunisty více než toleruje, u Babiše je to ovšem spíše projevem nouze, když selhala jednání se všemi ostatními stranami. Pardoxně to KSČM roztáhlo křídla více než pár dalších procent na preferencích. Získali minimálně pocit pevné půdy pod nohama a začali klást nároky a tlačit svou agendu do vládního programu. O hlasovací koalici ANO-SPD-KSČM ani nemluvme, nedávno spolu s ČSSD dali k ledu rozhodnutí, že Vráťa Mynářů má mít prověrku.

Tahle země je pořád pro starý

Kolem KSČM létá mnoho polehčujících komentářů. Oni sami tvrdí, že nejsou jako ti staří aparátčici, co čistili moskevským ouřadům boty jazykem, přestože názory jejich poslanců se jen minimálně mění. Václav Podtrhám-vám-řádky-v-knížkách Klaus starší dokonce označil KSČM za neškodné stařečky a za větší zlo označil Piráty nebo Zelené. Těch příkladů by se dalo najít více, ale metání hnoje na Pocheho naznačuje, že opak je pravdou.

Jakkoli se KSČM horuje, že nejsou jako dřív, jsou pořád stejní. Jen místo toho, aby si originálně vymysleli vlastní obvinění jako za mlada, raději přebírají křivá obvinění z internetu. Modernizace ještě neznamená krok vpřed.