Nejnovější

Těžba Monera. Cesta k anarchii, nebo pohádkový byznys?

flickr.com

Reportáž ze světa pražské líhně anarchie, zabývající se novodobou cestou ke zbohatnutí. Složité počítačové operace, které běžný smrtelník bez hodin studia nemá šanci pochopit. Co všechno je Paralelní Polis a kolik stojí vybudovat rig? A jak se těží Monero? 

Projekt Paralelní Polis v sobě spojuje umění, společenské vědy a moderní technologie. Je postaven na idejích svobody, nezávislosti a inovativního rozvoje společnosti. Jedním z hlavních konceptů je důsledná snaha zůstat state free,” píše se na webových stránkách Paralelní Polis. „Celá komunita funguje zcela bez účasti státu. Zároveň nečerpá žádné prostředky z veřejných financí, tedy z peněz, které získává státní monopol prostřednictvím nedobrovolných vynucovaných plateb – daní.“ Komunitu okolo Polis tak můžeme označit jako „decentralizovanou anarchokapitalistickou společnost“.

Skutečný dortík za virtuální měnu

Budovu Paralelní Polis není příliš těžké najít. „Mekka Bitcoinu“ stojí v pražských Holešovicích a její sytě černá fasáda nabourává jinak unylý vzhled celé čtvrti a samotná budova tak až symbolicky vybočuje z řady. Při vstupu do kavárny v přízemí Paralelní Polis si návštěvník všimne hloučků mladých lidí s nejrůznějšími verzemi Apple produktů.

budova Paralelní Polis

Vybírám si místo náhodně. Po chvilce je u mě servírka s objednávkou. Probírám se nabídkou a po krátkém rozhodování servírce oznamuji svou objednávku. Mou chuť na dortík rychle kazí její odpověď. „Bitcoin máte?“ zpražila mě realitou Paralelní Polis. „Nemám,“ opáčil jsem. „Tady lze platit pouze Bitcoinem.“

Přivádí mě k Bitcoinovému automatu, který stojí těsně vedle vchodu. Po přečtení oznámení na obrazovce se opět mírně orosím. „1 BTC = 150.000 Kč“. Naštěstí lze nakoupit i menší částky, konkrétně až jednu desetitisícinu Bitcoinu, které se říká 1 Satoshi. Své pojmenování si nese po svém tvůrci Satoshi Nakamotovi, jehož identita není veřejně známa a je předmětem spousty dohadů, třeba o tom, zda-li je Satoshi Nakamoto jednotlivec či celá skupina programátorů. Koupě dortíku za Bitcoin ovšem nebyla ten večer mým cílem, a tak jsem se krátce na to odebral do nejvyššího patra budovy, ve kterém se nachází Institut Kryptoanarchie. Mám se zúčastnit přednášky o těžbě jedné z rychle rostoucích kryptoměn – Monera. 

Ztohoven, anonymní účastníci a krácení daní

„Propojení umění, vědy a technologií chápeme jako účinný nástroj vzdoru proti autoritářským tendencím. Ty s vývojem moderních technologií plíživě vstoupily do našeho každodenního života. Zakládáme proto Institut kryptoanarchie – hackerspace, kterým se připojujeme k mezinárodní hackerské síti,” deklaruje Paralelní Polis na svém webu. Pojem kryptoanarchie značí v jejich pojetí světa rostoucí prostředí neregulovatelné oblasti internetu, který skrze anonymizační nástroje umožňuje neomezené sdílení dat. Zároveň díky decentralizovaným měnám typu Bitcoin podporuje rozvoj svobodného trhu a prostřednictvím šifrovacích nástrojů zajišťuje nešpehovatelnou komunikaci. Skutečně paralelní společnost. Asi by málo lidí překvapilo, kdyby se dozvěděli, že se jedná o projekt lidí ze skupiny Ztohoven.

Institut Kryptoanarchie

Byl jsem prvním příchozím. Zastihl jsem všechny pracovníky z oblasti IT v pomyslné „rush hour“, když pobíhali sem a tam a testovali aparaturu pro živý přenos z následující přednášky. Na zdi mne vítal velký svítící nápis „Institute of Cryptoanarchy“. Posadil jsem se na volné místo a v duchu si procházel všechny pojmy, které jsem si v souvislosti s přednáškou vyhledal. Decentralizovaná měna, Bitcoin, Monero, blockchain, hash, whitepaper, fork… Těsně před začátkem, kdy se místnost a židle začaly velmi rychle zaplňovat, jsem zašel za člověkem, který se zdál být organizátorem „meet-upu“.

Trefil jsem se. Požádal jsem ho o rozhovor s přednášejícími po skončení setkání a také o svolení fotografovat, jehož se mi dostalo pouze v omezené míře. Organizátor mne poprosil, nebo mi spíš určil podmínku, že nemám fotografovat účastníky zepředu. Šlo prý o zachování anonymity. Trochu jsem si začínal připadat jako na setkání členů Antify – decentralizovaná měna, zlý státní systém, tajná identita členů… I rezervace v předních řadách, které si mimochodem mohl vytvořit každý, kdo předem přispěl dobrovolnou částkou v Bitcoinu, byly často napsány v přezdívkách.

Těžba Monera pro začátečníky

Řečník, bývalý ajťák z Mladé fronty DNES a těžař kryptoměn Tonda Capoušek svým přímočarým humorem okamžitě v místnosti uvolnil atmosféru. Společnost tvořili lidé různých skupin – od studentů až po byznysmeny. Všichni přišli s jediným cílem, a to dozvědět se, jak se těží Monero.

Z většiny lidí v sále se vyklubali ještě větší začátečníci, než jakým jsem byl já. Po krátkém úvodu, ve kterém nám Tonda Capoušek představil Monero, jsme se dostali k problematice samotné těžby. Nejdůležitější byla pasáž, ve které Capoušek mluvil o „mining rigu“. Jednoduše řečeno jde o zařízení, na kterém probíhá celá práce. V případě těžby Monera se jedná se o seskupení velmi výkonných grafických karet, které jsou připojené k počítačovému zdroji. Skrze speciální program, který využívá výkonu grafických karet, poté těžaři soutěží spolu se svými druhy o to, který z nich složitými matematickými operacemi, které můžeme chápat jako „hashe“, vyřeší „blok“. Tomu, kterému se to povede, poté náleží předem daná odměna v kryptoměně, kterou těží. Celý proces se opakuje stále dokola v pravidelných intervalech.

Babiččiny karty za osmdesát tisíc

Těžaři se poté sdružují do “mining poolů”, kde spojují své rigy, čímž mají větší šanci na rychlejší nalezení většího množství bloků. Odměnu si následně dělí mezi sebou. A kolik že takový kvalitní rig stojí? Padesát až osmdesát tisíc korun. V současné době je ovšem návratnost investice asi 10 měsíců, což nezní zase tak špatné. „V celé operaci taky funguje spousta proměnných, z nichž je nejdůležitější cena elektřiny a chlazení,“ vysvětluje Capoušek. 

hliníkový rig

„To vše je zahrnuto v době návratnosti a velikosti konečného výdělku. Můžeme se setkat s rigy, které jsou umístěny v nádherných hliníkových stojanech, které stojí od tří tisíc za kus,“ popisuje Capoušek. Rig Tondy Capouška, který přinesl s sebou na přednášku, je kompletně uložen v plastové přepravce, ve které alespoň já většinou převážím jablka z babiččiny zahrady. Ale proč taky ne? Proč utrácet zbytečné peníze za estetiku? Pokud navíc vlastníte více rigů, dejme tomu sto, velmi dobře si rozmyslíte, na čem ušetřit. Nutno dodat, že takové číslo není mezi těžaři nic neobvyklého.

Capoušek zmiňuje výhody těžení oproti obchodování s kryptoměnami na všemožných burzách. Když pomineme fakt, že trhům se člověk musí naučit porozumět, a i tehdy to bude z určité části jen spekulace, existují tady další jasná pro. Vezměme případ, kdy se cena kryptoměn propadne tak hluboko, že již nebude mít smysl zaobírat se jejich těžbou. Tehdy budete mít tu výhodu, že nepřijdete o všechny své investice, které se vám, pokud jste měli štěstí, už s nějakým výdělkem vrátily, ale vždy budete disponovat hardwarem, který můžete prodat za zlomek jeho pořizovací ceny. A jelikož se jedná o hardware velmi výkonný, nemusíte se strachovat o to, že byste nenašli kupce. Sice by nejspíš nastalo nevyhnutelné, a to že by po pádu hodnoty digitálních měn začali své „nářadí“ prodávat všichni těžaři, čímž by devalvovali prodejní cenu, ale stále byste neskončili na nule.

Nevyřčená otázka zůstává viset ve vzduchu. A co daně? Anarchokapitalistické komunity stojí proti státu a daně jsou pro ně logicky nepřijatelné. Ostatně, Paralelní Polis již řadu měsíců odmítá zavést EET. Skutečně jde o paralelní komunitu. A ví se, že kryptoměny často slouží k nákupu zbraní na černém trhu a darkwebech. Nejde tedy jen o paralelní svět, ale spíše šedou zónu. “To je těžké. Mohli bychom pak taky říkat, že každý, kdo vyrábí zbraně, je terorista, protože zbraněmi se zabíjejí lidi, a že ten, kdo vyrábí auta, je vrah, protože auta přejíždějí lidi a spousta lidí v autech zemře. Musíte být pragmatičtí. To, že podporujete síť, ještě neznamená, že podporujete to, k čemu se ta síť používá. Nemůžete ovlivnit, k čemu se ve finále používají ty měny nebo zbraně nebo auta. Prostě to tak je,” říká k tomu v rozhovoru Capoušek. Prostě to tak je.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*


Rozhoupali jsme se k nové publikaci. Objevte s námi Svět 3.9 Koupit