Kde končí humor a začíná bagatelizace problémů? Dopravní podnik města Brna spustil novou kampaň

Dopravní podnik města Brna má novou kampaň. A stejně jako předchozí náborová kampaň se ani tato s názvem Jsme víc než MHD neobejde bez kontroverzí. Jeden z plakátů byl totiž opět obviněn ze sexistického podtextu.

Oproti předchozí náborové kampani má tato za úkol ukázat dopravní vozy jako místa vhodná pro nejrůznější činnosti a vytvořit pocit, že nejsou jen místem přepravy, kde lidé plýtvají časem. Vzniklo tak celkem sedmnáct různých sloganů tvořící spolu s doplňujícími fotografiemi plakáty, které současně zpestřují vozy městské hromadné dopravy v Brně. Jeden ze sloganů však čelí kritice.

Problémový je plakát s fotografií ženy a muže doplněný nápisem Jsme vaše seznamka. Dle takového popisu by si kdekdo řekl, že přece o nic nejde a protočil oči nad potřebou ostatních něco takového řešit. A skutečně, kdyby fotografie zobrazovala muže a ženu, kteří se sobě navzájem představují nebo mezi nimi probíhá v podstatě jakákoliv oboustranná interakce, plakát by se pravděpodobně nestal terčem kritiky cestujících, feministického kolektivu Sdruženy i dalších organizací.

Na zvolené fotografii ale můžeme vidět muže stojícího za ženou, přičemž žena o něm patrně neví, zatímco muž si ji prohlíží, dalo by se říci, s úlisným úsměvem.

Členka feministického kolektivu Sdruženy Anežka Michnová uvedla, že v kontrastu s pražskou osvětovou kampaní Konsentu o sexuálním obtěžování, je kampaň Dopravního podniku města Brna krok zpátky.

DPMB argumentuje tím, že slogany kampaní jsou tvořené s nadsázkou a veřejnost nikdy neměla problém s jejich pochopením a přijetím. Vzpomeneme-li si ale na minulou náborovou kampaň se slogany Chceš si legálně zacinkat na holky/kluky, je těžké najít hranice mezi humorem, náborovou strategií a bagatelizací problémů jako sexuální obtěžování.

Je velice pravděpodobné, že brněnský dopravní podnik šel do kampaně s dobrým úmyslem, ty ovšem občas nedopadají podle představ. A je to právě nevědomost či nedostatek empatie lidí tvořících kampaně, které mohou v ostatních lidech vyvolat pocit, že jsou důležitá témata jako například právě sexuální obtěžování, bagatelizována.

Vyvstává tedy otázka, zda je problémem opravdu jen kampaň dopravního podniku nebo jestli je problém bagatelizování sexuálního obtěžování zakořeněn hluboko v naší společnosti. V průběhu let to bylo velmi tabuizované téma, které se lidé báli otevírat, ačkoliv se týkalo a bohužel stále týká obrovského množství lidí. Ne, není to lehké konverzační téma, ale když jej budeme všelijak zlehčovat či bagatelizovat, rozhodně tím ničemu nepomůžeme. Ba naopak takové chování může podpořit predátory v myšlence, že to, co dělají, je v pořádku a vlastně svým způsobem dokonce i legrace. A když bude na první pohled společnost s takovým úhlem pohledu souznít, pro oběti sexuálního obtěžování bude ještě těžší se ozvat a bojovat za spravedlnost, kterou si zaslouží.

Sexuální obtěžování je citlivé téma, to ale neznamená, že je lepší se mu vyhýbat. Je to totiž téma stále aktuální a za předpokladu, že celá společnost nepodstoupí v blízké době nějaké osvícení a nenaučí se, že na rozdíl od vzájemného respektu a úcty, násilí a obtěžování opravdu není cesta, stále aktuálním tématem bohužel bude. Je smutné, že i v 21. století je stále potřeba vysvětlovat, že sexuální obtěžování se děje dnes a denně, a že oběti sexuálního násilí netvoří menšinu společnosti. Že dlouhé zírání či troubení a pokřikování na lidi není v pořádku a není bráno jako lichotka. Že pouhá slova mohou hluboce ranit a vzbudit pochybnosti. Že není samozřejmostí, že se na ulici, v obchodě či v dopravním prostředku cítíte bezpečně. Sexuální obtěžování má mnoho podob, ani jedna z nich ale není v pořádku. A tím, že na něj bude nahlíženo s nadsázkou nebo bude dokonce předmětem vtipů, se nejen neposouváme kupředu, ale vracíme se jako lidstvo zpátky.