Co zatím Trump Spojeným státům dal a vzal

Donald Trump se v pondělí 20. ledna oficiálně stal 47. prezidentem Spojených států. Ve svém inauguračním projevu slíbil své zemi zlatý věk. Ameriku chce učinit znovu velkou a to nejspíš hlavně co se týče rozlohy a jejího HDP. Začal na tom pracovat hned po svém projevu tím, že nejdříve zrušil 78 exekutivních příkazů vydaných Joem Bidenem a posléze podepsal desítky vlastních. Část přímo v budově Kongresu, kde složil svůj prezidentský slib, část v Oválné pracovně kde také proběhl brífink s novináři.
Sotva, co Donald Trump usedl do prezidentského křesla, začal s rušením exekutivních příkazů. Některé zrušené příkazy nahradil vlastními, jiné svým podpisem prostě jen zrušil. Například příkaz z roku 2023, který reguluje umělou inteligenci (AI). Ten přikazoval vývojářům AI, aby se státem sdíleli informace z bezpečnostního testování. Trump tuto regulaci označil za přehnanou a řekl, že potlačuje kreativitu vývojářů a ekonomický růst. Tento krok nejspíš potěšil prominentní technické magnáty, kteří byli na inauguraci dokonce pozváni jako hosté, a sice vlastníka Mety Marka Zuckerberga, výkonného ředitel Amazonu Jeffa Bezose a Sundara Pichaie, výkonného ředitele společnosti Google.
Příliš potěšení to naopak nepřineslo odborníkům v oboru, a to hlavně proto, že tento exekutivní příkaz nebyl nijak nahrazen. „Politicky motivované zrušení, bez promyšlené náhrady, je sebezničující pro naši zemi a nebezpečné pro lidstvo a svět. Toto teatrální zrušení není ničím jiným než odměnou pro miliardáře ze Silicon Valley. Důsledkem bude, že americká veřejnost zůstane nechráněná před riziky ohroženími ze strany AI a nebude tak moct čerpat benefity, které by jí mohla přinést,“ vyjádřila se Alondra Nelson, seniorní zaměstnankyně Center for American Progress.
„We will drill, baby drill“
Kromě rušení příkazů nový prezident také odstoupil od některých dohod a partnerství. Mimo jiné Spojené státy vystoupily ze Světové zdravotnické organizace a odstoupily od Pařížské klimatické dohody. S čímž souvisí i zrušení dalšího příkazu, respektive zákazu těžby ropy a zemního plynu na území Spojených států. A podepsání několika příkazů, které zruší restrikce týkající se fosilních paliv a emisí CO2.
„Znovu se staneme bohatou zemí. A to tekuté zlato, které je pod našima nohama nám s tím pomůže,“ ”pronesl ve svém projevu Trump. Podle něj je Amerika kvůli krokům předešlé prezidentské administrativy v energetické krizi. „We will drill, baby drill,“ (Budeme vrtat, zlato vrtat) zakončil část projevu věnovanou energiím.
Zmražení zahraniční pomoci. Dotkne se i českých organizací
Pro zlatý věk, ale nejspíše nestačí pouze zvýšení těžby nerostných surovin. Donald Trump také pozastavil veškerou zahraniční pomoc. To se dotkne i českých organizací. Člověk v tísni pro iROZHLAS.cz uvedl, že finance z těchto programů představují asi čtvrtinu rozpočtu organizace. „V naprosté většině se jedná o formy pomoci, které zajišťují základní výživu obyvatel nebo dostupnost zdravotní péče,“ popisuje organizace. E-mail o zastavení finanční podpory v průběhu prvního týdne Trumpova funkčního období přišel kromě Člověka v tísni také Ženskému vzdělávacímu spolku Brno, který byl financovaný přes Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM) a spolku Ženy v médiích.
„A co Ukrajina? O té se Trump ve svém inauguračním projevu vůbec nezmínil. Při následném brífinku v Bílém domě však novinářům z The Wall Street Journal řekl, že uvalení dalších snakcí na Rusko „zní pravděpodobně“. Také připustil, že jeho původní slib o ukončení války do 24 hodin je nesplnitelný. Svému zmocněnci pro Ukrajinu a Rusko, generálovi Keithu Kellogovi sdělil, že nová lhůta pro ukončení ruské agrese je 100 dní. „Se Zelenským mluvíme. Velmi brzy jsme připraveni mluvit s Putinem a pak uvidíme jak to celé bude,“ prohlásil americký lídr na brífinku.
Vojenská a humanitární pomoc ze Spojených států směřovala také do Izraele. Ani tímto směrem však americké finance momentálně neproudí. Na druhou stranu se zdá, že Trump stojí silně na straně židovského státu. Ve středu 29. ledna totiž podepsal nařízení o boji proti antisemitismu a zavázal se deportovat osoby bez amerického občanství, které se účastnily pro-palestinských protestů. „Všem cizincům, kteří se účastnili prodžihádistických protestů, dáváme na vědomí, že v roce 2025 vás najdeme a deportujeme,“ oznámil Trump v informačním přehledu, který vydal Bílý dům. Také pozval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua do Bílého domu, setkají se v úterý 4. února.
Udělejme Ameriku velkou…rozlohou
Kromě toho, aby byla Amerika opět bohatá si její 47. prezident dal také za cíl, aby byla větší. Už ve svém inauguračním projevu řekl, že si Spojené státy „vezmou Panamský průplav zpět“. Spojené státy ovládaly tzv. Panamské průplavové pásmo mezi lety 1903-1979, pak se o jeho správu 20 let dělily s Panamou a od té doby je toto území pod výhradní správou Panamy. V roce 1989 do ní USA podnikly invazi, aby sesadily diktátora Manuela Noriegu a od té doby se jedná o demokratickou zemi. Má sice v některých oblastech nedostatky, ale v míře demokracie jí organizace Freedom House udělila skóre 83/100 , stejně jako Spojeným státům. A v demokratickém světě není místo pro získávání území nátlakem nebo válkou, ani jedno však Trump při dotazech novinářů nevyloučil.
Ještě před svým uvedením do úřadu si Trump také dělal nárok na Grónsko, díky jeho strategické pozici v blízkosti Ruska je údajně nutné, aby nad ním USA měly kontrolu. Při své inauguraci se o tom sice nezmínil, ale po ní se ke svému záměru vrátil. Dokonce proběhl telefonát s premiérkou Dánska, které území spravuje. Jeho detaily přinesl list Financial Times, který kontaktoval pět současných i bývalých evropských představitelů, kteří jsou obeznámení s detaily. Všichni se shodli na tom, že průběh zhruba 45 minutového rozhovoru byl špatný.
Dánský ministr obrany Troels Lund Polsen proto vyslal na obranu samosprávného ostrova navíc 1,5 miliardy dolarů (v přepočtu 35 miliard korun, pozn. red.), Grónsko také obdrží dvě hlídkové lodě, dva drony a dvě spřežení. Na možnou hrozbu reagoval i vojenský výbor Evropské unie. „Z mého pohledu by dávalo perfektní smysl, kdyby v Grónsku nebyly jen americké jednotky, ale zvážil bych poslání evropských vojáků,“ cituje server Politico předsedu vojenského výboru Roberta Briegera.
Ohrožený může být i přímý soused USA, Kanada. Ta by na tom údajně byla lépe jako 51 první stát. Trump tvrdí, že mu to potvrdil i její premiér Justin Trudeau. „Zeptal jsem se ho, co by se stalo, kdybychom to nedělali. Kdybychom nedotovali Kanadu. Řekl, že by byla zkrachovalou zemí. A já jsem mu řekl, pak byste měli být náš stát,“ řekl Tump při návštěvě Severní Karolíny 25. ledna. „Kdyby se to stalo, obyvatelé Kanady by získali velmi velké snížení daní, obrovské snížení, protože mají opravdu velké daně. Nemuseli by se zabývat armádou. Měli by lepší zdravotní péči. Takže si myslím, že by se to lidem v Kanadě líbilo,“ dodal.
Hra se jmény
Přičlenit k území Spojených států Grónsko nebo Kanadu nebude ani zdaleka tak lehké jako měnit jména přírodních krás, které už se na jeho území nachází. Trump chce přejmenovat nejvyšší horu USA z Denali zpět na Mount McKinley a Mexický záliv už dokonce přejmenoval na Americký. Tedy alespoň v očích Googlu a pro své občany.
Ti od 28. ledna vidí v aplikaci Google Maps změněné jméno zmíněného zálivu. V aplikaci by se časem mělo změnit i jméno nejvyšší hory USA. Měla by dostat zpět své původní jméno, které v roce 2015 změnil prezident Barack Obama jako gesto pro původní Američany na Aljašce. Tyto úpravy se nebudou týkat české verze Google Maps.
Hranice musí být pevné
Trump se výhružkami zavedením 25 procentního cla na vývoz z Kanady do USA snaží dosáhnout minimálně toho, aby Kanada lépe hlídala svou hranici s USA. Nejde o jedinou hranici, kterou chce více střežit, ministerstvo obrany informoval o tom, že uzavření této hranice spolu s detencí a transportací migrantů je nyní prioritou. Bílý dům oznámil, že se k hranici přesune dalších 1 500 vojenských jednotek.
Mimo to prezident také nastartoval proces pro označení mexických kartelů jako zahraničních teroristických organizací. To znamená, že se na ně bude vztahovat zákon z roku 1798 známý jako „Alien Enemies Act“ proti členům zahraničních gangů. A díky toho budou moct být proti nim využity americké vojenské síly.
Masové a drahé vyhošťování
Tento týden také začalo masové vyhošťování nelegálních migrantů, údajně by mělo jít až o 1 500 lidí denně. Ze Spojených států míří letadla například do Guatemaly nebo Kolumbie. Užívána jsou vojenská letadla. Podle Guatemalských úřadů je cena takovýchto deportací minimálně 4 657 dolarů (přes 113 tis. korun, pozn. red.) na migranta. To je pětkrát více než jednosměrná letenka první třídou American Airlines, ta stojí 853 dolarů (necelých 21 tis. korun, pozn, red.)
Zadržení migranti, kteří čekají na deportaci mají být podle Trumpova prohlášení z 30. ledna umístěni do věznice v kubánském Guantanámu. Zařízení podle něj pojme až 30 tisíc lidí, kteří jsou v USA nelegálně. „Někteří z nich jsou tak špatní, že ani nevěříme zemím, aby je samy zadržovaly, protože nechceme, aby se vrátili (do USA). Takže je pošleme na Guantánamo,“ oznámil americký prezident. Kubánský prezident Miguel Diaz-Canel považuje umisťování migrantů poblíž „známých věznic využívaných k mučení“ za „akt brutality“.
Afghánce taky nechceme
Krátce po pronesení prezidentského slibu byla také zrušen program Joea Bidena, který umožňoval migrantům sjednat si přes online aplikaci schůzku pro vstup do Spojených států přes legální hraniční přechody. A zrušeny byly i schůzky, které už byly domluvené.
To se ve velkém týká Afghánců, kterým byla slíbena víza například proto, aby byli chráněni před Tálibánem. Trump také svým nařízením zastavil financování skupin, které pomáhaly Afgháncům s vízy a také hledáním bydlení, práce a škol ve Spojených státech. Toto nařízení je součástí zamrazení zahraniční pomoci.
Pohlaví jsou jen dvě a nemají se měnit
Oficiální politikou USA se také stalo, že existují jen dvě pohlaví, a sice ženské a mužské. Zároveň Trump vydal nařízení, podle kterého mohou americké úřady používat pouze označení pohlaví, nikoli gender.
A restrikce dopadnou i na Američany, kteří už své pohlaví změnili a nebo se na to chystají. Trump podepsal nařízení, které má ukončit federální financování změny pohlaví u osob mladších 19 let. „Zásadou Spojených států je, že nebudou financovat, sponzorovat, propagovat, asistovat nebo podporovat takzvanou tranzici dětí z jednoho pohlaví na druhé, a budou důsledně prosazovat všechny zákony, které zakazují, resp. omezují, tyto život měnící postupy,“ uvádí nařízení. Podle CBS News se má jednat o všechny části tranzice včetně užívání blokátorů puberty a hormonální terapie.
Ještě kontroverznější je exekutivní příkaz, který nařizuje věznicím ubytovávat transgender ženy v mužských věznicích. List The New York Times také uvedl, že těmto vězenkyním bude v souvislosti s nařízením pozastavena lékařská péče související se změnou pohlaví.
A tento boj proti transgender jedincům se nejspíš dotkne i armády. V jenom z příkazů, které prezident podepsal je uvedeno, že vyjadřování genderové identity, která se neshoduje s pohlavím stanoveným při narození, porušuje armádní standardy. Nikde však není specifikované jestli současní transgender vojáci mohou v armádě zůstat, ani jak by měla armáda tento příkaz vymáhat.
Napište komentář