Konec ruštiny na základních školách?

Základní školy projdou v dohledné době výraznou proměnou výuky jazyků. Ministr školství Mikuláš Bek chce povinnou angličtinu od první třídy a zrušení výuky ruštiny, jakožto druhého cizího jazyka. Plánované změny již nyní vyvolávají pochybnosti odborníků i veřejnosti.

Na konci minulého roku představil ministr školství Mikuláš Bek novou verzi rámcových vzdělávacích programů (RVP). Její součástí jsou kromě plánovaného přechodu od frontální výuky ke kompetenčnímu vzdělávání také větší důraz na matematiku a především výuku cizích jazyků. Také by se měly více zohledňovat individuální potřeby dětí a inkluzivita. Největší změny se budou týkat angličtiny a druhých cizích jazyků.

Bek vnímá nové RVP jako nástroj ke snížení nerovnosti mezi žáky. V současné době mohou totiž základní školy učit angličtinu podle vlastního uvážení. Některé školy tak vyučují anglický jazyk od první třídy, kdežto jiné až od třetí. Sjednocení učebních plánů si klade za cíl sjednotit startovní čáru všem žákům. Další ze změn ve výuce angličtiny bude zvýšení výstupní úrovně ovládání jazyka, a to ze současné A1 na B1. „Pro naše školáky je znalost cizích jazyků obrovskou výhodou v dalším profesním i osobním životě. V mnoha evropských zemích začínají děti s jazyky dříve a požadovaná úroveň jazykové kompetence je vyšší,“ uvedl Bek.

Konec výuky ruštiny?

Ministerstvo školství plánuje zároveň revizi výuky druhých cizích jazyků. Z učebních plánů by měla zmizet ruština a ponechány by měly zůstat pouze francouzština, němčina a španělština. Podle Beka není rozhodnutí přestat vyučovat ruštinu na základních školách politicky motivované, ale má zajistit lepší návaznost výuky cizího jazyka na střední škole. „Na základních školách dnes učíme 11 cizích jazyků. Zcela běžně se stává, že se dítě začne učit nějaký cizí jazyk, po třech letech přejde na střední školu a nemůže v něm pokračovat. Mrháme tím energií dětí, učitelů i penězi,“ zdůvodňuje ministr rozhodnutí ruštinu vyškrtnout.

Omezení výběru cizích jazyků na pouhé tři varianty, a to francouzštinu, němčinu a španělštinu, si Bek hájí. Podle něj to jsou jazyky, které mají „globální využití a jsou klíčové z hlediska Evropské unie“. Výuka druhého cizího jazyka zůstane povinná od 7. třídy a jeho výstupní úroveň bude A1.

Nesouhlasné názory

Návrh nových RVP už ovšem čelí kritice. Obavy vzbuzuje především náhlý přechod ke kompetenčnímu typu výuky se zaměřením na individuální potřeby žáků. Chybí odborníci, kteří by byli schopni školit pedagogy v nových způsobech vyučování. Školám také chybí kvalifikovaní angličtináři pro první třídy.

Dalším problémem se ukazuje být názor veřejnosti na zrušení možnosti studia ruštiny. Průzkumy agentury Ipsos ukazují, že 54 % Čechů chce výuku ruštiny zachovat. V Česku je ruština třetím nejčastěji vyučovaným cizím jazykem a dle dat Ministerstva školství se ji momentálně učí okolo 48 000 žáků.

Proti plánované změně RVP se ohrazují jak akademici, tak podnikatelé s obchodními vazbami na rusky mluvící země. „Ruština je jazykem, kterým hovoří nejen obyvatelé Ruské federace, ale také velká část zemí bývalého Sovětského svazu, mezi které patří například Kazachstán, Bělorusko, Uzbekistán, Kyrgyzstán či další státy Střední Asie a Kavkazu, běžná je i v pobaltských státech,“ říká Jiří Hansl, ředitel zahraničního odboru Hospodářské komory ČR. Hansl dále vysvětluje, že v těchto zemích se angličtina běžně nepoužívá a znalost ruštiny je tedy pro obchodní vztahy klíčová.

Změny ve výuce by se měly začít týkat základních škol od roku 2031, ale pro první až šesté třídy by měly začít platit už v roce 2027. Od září letošního roku je dodržování nových rámcových vzdělávacích programů dobrovolné.