Klimatická konference COP29: Čekají nás zelenější časy?

Od začátku minulého týdne probíhá v Baku každoroční klimatická konference COP29, která si klade za cíl zbrzdit klimatickou změnu a její dopady na naši planetu. Jedním z jejích hlavních letošních témat je zvýšení roční částky na pomoc zemím třetího světa. Zástupci států z celého světa už stihli také probrat nová pravidla pro trh s uhlíkovými kredity.

Trh s uhlíkovými kredity podporovaný OSN má hrát zásadní roli v plnění klimatických povinností členských států. Podle jednoho z vyjednavačů zároveň existuje šance, že by mohl vejít v platnost už příští rok. Tento trh by měl fungovat na principu státní finanční podpory organizací, které se snaží snížit emise oxidu uhličitého. Příkladem takových činností je vysázení nových stromů nebo hledání udržitelných cest v energetice. Státy za to získají kredity, které slouží jako „odpustky“ emisí, které státy musí vyprodukovat, aby jejich infrastruktury fungovaly.

Zvýšení ročního příspěvku rozvojovým zemím je u mnoha z nich zásadní pro zvládnutí dopadů klimatických změn, které je mohou potkat. Peníze mají sloužit také k tomu, aby se státy mohly alespoň částečně vyhnout používání fosilních paliv s negativním ekologickým dopadem. Rozvojové země žádají o příspěvky ve formě grantů – darů, nikoliv půjček. Dosažení dohody na toto téma se považuje za velmi důležité pro zachování důvěry mezi světovými velmocemi a rozvojovými státy.

Země jako USA, Japonsko nebo státy EU se už před lety shodly, že dokáží shromáždit sto miliard dolarů do roku 2020. Této částky se ale poprvé podařilo dosáhnout až v roce 2022. Například státy Perského zálivu nebo Čína se této sbírky finanční podpory dosud účastnit nemuseli, protože jejich ekonomiky stále patřily mezi rozvojové. Podle zástupců států shromažďujících peníze na příspěvky je zásadní, aby výše zmiňované státy začaly také přispívat a mohlo dojít ke zvýšení objemu finančních darů na záchranu klimatické krize v zemích třetího světa.

(Ne)účast na letošním ročníku

Konference začala v pondělí 11. listopadu a potrvá dva týdny. Účastní se jí přes padesát tisíc zástupců z více než dvou set zemí. Proslovem na úvodní ceremonii nezahájil předseda letošního ročníku, Muchtar Babajev, konferenci úplně pozitivně. „Jsme na cestě do záhuby,“ prohlásil. Babajev je ázerbájdžánský ministr pro ekologii a přírodní zdroje, jeho činnost se ale v minulosti s ekologií příliš nesetkala. Pracoval 26 let pro Státní naftovou společnost Ázerbájdžánské republiky a mnoho diplomatů má proto pochybnosti, zda je Babajev vhodným kandidátem na předsedu tak zásadní události pro ochranu klimatu.

Do Baku letos navzdory tradici a očekávání nedorazily některé osobnosti, chybí dokonce tak velká jména jako americký prezident Joe Biden (kterého zastupuje vedoucí štábu Bílého domu John Podesta), francouzský prezident Emmanuel Macron, vůdce Číny Si Ťin-pching, německý kancléř Olaf Scholz nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.

Příležitost si naopak nenechali ujít prezidenti Turecka, Ázerbájdžánu ani britský premiér Keir Starmer, který by měl prezentovat nové cíle pro snížení emise skleníkových plynů. Prohlásil, že do roku 2035 chce snížit emise o 81 procent oproti úrovni z roku 1990. Českou republiku reprezentuje v Baku premiér Petr Fiala, který měl slovo ve středu a nabídl českou zkušenost s jadernou energetikou. „Evropa v tom naplňování klimatických cílů nesmí být sama,“ prohlásil premiér před odletem na konferenci.

Předešlé ročníky konference COP

Konference COP (Conference of Parties – Konference stran) probíhá pravidelně každý rok, úplně poprvé se konala v roce 1995 pod názvem COP1 v Berlíně. V roce 1997 v Kjótě vyšel v rámci třetího ročníku protokol o snížení emisních plynů, které způsobují skleníkový efekt. Roku 2015 pak na COP21 v Paříži sepsali zástupci zemí takzvanou Pařížskou dohodu. Tato dohoda představuje závazek k boji proti změně klimatu a snahu o udržení globálního oteplování pod 1,5°C.

Donald Trump během svého prvního funkčního období ve funkci prezidenta od Pařížské dohody odstoupil. Když ho poté nahradil ve funkci Joe Biden, USA se k dohodě vrátili. Po nedávném triumfu Trumpa v amerických prezidentských volbách začínají americká média ve velkém polemizovat o tom, jak se USA v příštích letech pod Trumpovým vedením ke klimatické krizi postaví a zda opět odstoupí od Pařížské dohody. John Podesta však na konferenci prohlásil, že USA budou stále bojovat za čistší Zemi i po znovuzvolení Donalda Trumpa.