Nejnovější

Tělo beru jako schránku, osahávání cosplayerů se na akcích děje normálně

Grafika: Adéla Marková

Christine Usi se cosplayi věnuje od jedenácti let. K tomuto „řemeslu“ ji dovedla komunita kolem anime, kdy ji nadchlo, že existuje možnost se do své oblíbené postavy „vtělit“. Dnes jednadvacetiletá cosplayerka dělá cosplay na profesionální úrovni a věnuje se také výrobě paruk.

Jak byste popsala svůj nynější styl cosplayování? A popřípadě, jak jste se k němu dostala?

Ono je to takový přirozený vývoj, který člověk nijak moc nevnímá, ani nijak neplánuje. Jde to s věkem. Když je člověk mladší nebo dítě, tak ho zajímají spíše dětské postavy. Aspoň v mém případě to tak bylo.

Když jsem byla starší, začaly se mi líbit jiné charaktery a jiné typy. Dalo by se říct, že i jiný typ oblečení, co ty postavy mají. Teď se například dívám po něčem lehce hororovém, něco s prvky fantasy. Hodně často třeba fotím v něčem latexovém, nebo si vezmu něco lesklého. Trošku kinky bych řekla.

Ano, všimla jsem si, když jsem projížděla Instagram, že Vaše cosplaye jsou dost odvážné až odhalující. Když jdete na setkání nebo festival, volíte tento typ cosplaye, nebo zvolíte něco jiného?

Na jediné setkání, co momentálně chodím, je Animefest, což je festival v Brně. A pak maximálně když nás s kamarádkou někam pozvou. To je tak jediné. Tam si vždycky beru víc zahalující kostýmy, které klidně můžou být stále sexy, ale v rámci dresscodu dané akce.

Na takových akcích jsou spíš herní postavy a větší cosplaye. Něco propracovanějšího, co lidi zaujme, a taky něco, co je zrovna nejznámější. Třeba anime, co vyjde ten rok. Když začíná hype na různé nové série, snažíme na dané akce takové cosplaye udělat, aby lidi měli možnost se s tou postavou potkat.

A odhalené věci dělám jenom na Instagram a na Onlyfans a do speciálních fotosetů.

Vy jste zmínila OnlyFans, u Vás je to VIP club, pokud chápu správně. Co za obsah jakého charakteru tam dáváte? Jestli je to víc odhalující než na Instagramu, nebo je to nějaká práce, u které cítíte, že byste měla být za ni finančně ohodnocená? Teď nemyslím odhalování, ale například nějakou uměleckou tvorbu.

Dost záleží, jak to člověk bere. Na OnlyFans spíš lidi vyhledávají přímý kontakt s tím daným tvůrcem a tu možnost, že si s ním můžou psát. Plus k tomu mají nějaké fotky, které jsou odhalenější a které nenajdou na Instagramu nebo na jiných podobných sítích. Protože Instagram to banuje – nemluvím o úplné nahotě, ale i o nějaké lehčí. Takže jako cosplayeři máme OFko, abychom takhle byli v bezpečí před Instagramem. Obsah schováme za paywall na stránku, kde s tím nebudou problémy.

Co tam přesně dáváte Vy?

Třeba když jdeme nafotit cosplay, kde fotíme nejdřív profesionální fotky, tak tři se dají na Instagram a zbytek z toho setu je možnost k zakoupení jako celej set. A pak ještě během focení fotím selfies, točím videa – něco takového. Protože lidi na OFku mají radši domácí fotky než profesionální od fotografa. Mají z toho pocit, že jsou s vámi víc spojení – že není mezi vámi třetí osoba, co by vás rozdělovala.

Hodně se zajímám o to, co by tam lidi chtěli. Oni jsou taky rádi, když se cosplayer ukáže, jak vypadá reálně – bez kostýmu a tak. Jinak tam tak max dělám spodní prádlo, plus nějakou skrytou nahotu a nějaký teasing pro lidi, protože mě baví kinky věci.  


Teď se dívám po něčem hororovém. Hodně často třeba fotím v něčem latexovém, nebo si vezmu něco lesklého. foto: osobní archiv Christine Usi

Kam až jste ochotná v odhalování zajít? Zmínila jste, že na Instagramu je tento obsah banován. Ale v rámci vašeho VIP clubu?

Maximum, co je pro mě, tak topless – odhalená prsa. Osobně to mám jako speciální kontent jednou za měsíc, který je za větší částku. S tím nemám problém, ovšem nechci, aby to měl každý. Takže to je u mě speciální věc pro opravdové zájemce. Ale jinak maximálně nějaká skrytá nahota a spodní prádlo, kostýmy, latex a takové věci.

Dokud tam nejdou vidět prsa nebo genitálie, tak to pro mě není nic extrémního. Já beru tělo spíše jako schránku než jako něco posvátného, co bychom měli schovávat. Takže já jsem s tímhle v pohodě.

Takže nemáte pocit, že Vaše cosplaye hraničí s lehkou pornografií?

Někdo to tak určitě může nazvat, neříkám, že ne. Ale nevím. I kdybych se někdy v budoucnu rozhodla dělat porno, tak mně osobně je to jedno. Nebo spíš – jsem tomu otevřená. Nechci to dělat teď, protože jsem ještě mladá. Možná někdy v budoucnu. Třeba okolo třiceti, když bych si řekla, že jsem si v životě splnila všechno, co jsem chtěla a tohle je věc, které jsem otevřená. A měla bych ještě partnera, který by tomu byl otevřený, tak bych s tím neměla problém.

Ale teď dělám lehké věci, možná lehkou pornografii, jestli to tak někdo vidí. Nevím úplně, jaký je význam toho.

A cítíte se stále jako cosplayerka? Není to, co děláte spíš roleplay? Jestli ty postavy, které cosplayujete, nesexualizujete. Třeba i tím, jak pózujete.

Záleží, jaká je to postava, protože hodně anime nebo herních postav už jsou sexualizované ze své podstaty. Samotné anime už jsou někdy ecchi (pozn. red. – japonské slovo, které může znamenat pervezní, hanbaté, oplzlé, nemravné apod.) nebo lehce na hraně. Takže si dost často vybírám postavy, které v anime nebo herním světě jsou už dospělé. Většinou na ně dělám kostýmy odhalenější podle oficiálního artu, pokud ho mají. Některé postavy mají ofiko, že jsou i ve spodním prádle, některé postavy to mají jenom jako fan verzi, takový fan servis.

Jaké arty preferujete Vy?

Mně se líbí obrázky, kdy různí umělci postavy z her a anime vytváří a kreslí svůdně a eroticky. Já to chci převést do reálného života, aby to nebyly jenom namalované nebo graficky zpracované obrázky, ale aby to byl reálný člověk, který je v kostýmu. To jsou nějaké moje sexuální fantazie, co já mám a někdo se s tím může ztotožnit. Jsou to většinou lidé, co mě sledují, a taky by chtěli vidět dané postavy ve fan servisu. Protože přece jenom spousta lidí, kteří se dívají na anime nebo hraje nějaké hry, je prostě trošku kinky.


Když začíná hype na různé nové série, snažíme na dané akce takové cosplaye udělat, aby lidi měli možnost se s tou postavou potkat.
foto: osobní archiv Christine Usi

Setkala jste se někdy s nevhodným chováním vůči Vaší osobě, když jste byla v cosplayi? Máte osobní zkušenosti s tím, že někdo si cosplayování vykládá jako souhlas s nedovoleným až nevhodným osaháváním a dotýkáním se?

Na akcích se to děje normálně. Cosplayer nemusí být ani erocosplayer, ani nemusí mít žádné speciální stránky. Dost se děje, že když je člověk na akci a má na sobě kostým, tak pro hodně lidí je to „ano“. Kamarádce se například stalo, že ji začal na akci osahávat fotograf. Ale přijde mi, že tohle dělají spíš fotografové než fanoušci.

Potom si vás například fotí bez dovolení, což je nepříjemné. My (cosplayeři) jsme takoví, že rádi zapózujeme na fotku, ale musíme o tom vědět. Je nepříjemné, když si člověk kupuje jídlo nebo něco a najednou ho někdo vyfotí. Někteří lidi, když vás požádají o fotku, si třeba neuvědomují, že cosplay je křehký a může se rozbít, a tak vás vezmou kolem ramen nebo kolem pasu. Pro některé slečny nebo kluky, co cosplayují, také může být nepříjemný fyzický kontakt.

Ne, že by ti lidi chtěli být nějak úchylní nebo osahávat, ale prostě si to úplně v tu chvíli neuvědomují. Jsou nadšení, že vidí svou oblíbenou postavu a chtějí se s ní nablízko vyfotit.

Máte nějaké tipy, jak předejít nepříjemnému fyzickému kontaktu?

Mně pomáhá si například na Animefestu vzít stánek na tři dny, kde prezentuji svoji tvorbu a jsem na jednom a tom samém místě. Takže lidi, co mě sledují, mě můžou lehce najít. Plus navíc za stolem je člověk schovaný. Takže když se se mnou někdo chce vyfotit a cítím, že je to v pořádku a že ten člověk bude respektovat, co já chci, tak od toho stolu vylezu za ním. A když cítím, že to není pro mě komfortní, tak za tím stolem zůstanu a vyfotíme se přes něj. Je to pro mě takový ochranný štít.

Zmínila jste fotografy v rámci festivalů, ale co třeba fotografové v ateliéru? Máte nějakou nepříjemnou zkušenost, že by na Vás sahali nějak nepříjemně? Ale chápu, že fotografové si Vás občas potřebují nastavit. Nebo že by měli nějaké nevhodné narážky?

Mně samotné se to upřímně moc nestává. Určitě ne teď poslední dobou. Fotím už jen s kamarádkou. Ale předtím se našli fotografové, kteří měli blbé kecy. Každopádně musím říct, že vždycky to byli nějací starší muži, kteří měli tak přes čtyřicet. Taky viděli, že jsem mladší. Mně v té době bylo pod dvacet, takže si dovolili různé narážky. Nevím, jestli by si to dovolili ještě v dnešní době. Já jsem přes ty roky tak trošku zrázněla a nenechám si to líbit.

A to je taky důvod, proč teď fotím jen s kamarádkou. Takhle je to mnohem příjemnější a můžu si to sama více korigovat a pak si ty fotky upravím. Ale neřekla bych, že mám úplně nepříjemný zážitek. Já se dost snažím vyhýbat různým fotografům, kteří mají špatné jméno. Taky dost fotografů, kteří se mi nabízeli, nebo co fotí po ateliérech, nemají úplně styl fotky, který bych na cosplay potřebovala.

Takže když mi napíšou, tak už jim hned řeknu, že to na spolupráci nevidím, že se náš styl dost liší a že by to úplně nefungovalo. Někteří na to v klidu odpoví, že chápou a někteří se urazí. Nějak se jich to dotkne a pak jsou schopni třeba nadávat. Mám spíš nepříjemné zkušenosti, když nějakého fotografa odmítnu než přímo z focení.


Úprava v „terénu“. foto: osobní archiv Christine Usi

A jinak dostáváte i nějaké nevhodné zprávy mimo oblast fotografů, například od fanoušků? Nebo od jiných lidí, kteří na Váš profil narazí?

Dost záleží, kteří lidi přesně. Lidé, co na mě přišli skrz reakční kanál, mi přijdou na Instagram za účelem nadávat a psát nějaké komentáře pod moje fotky. To už se ale naštěstí dlouho nestalo. To bylo v době, když vyšlo nějaké video, tak byl nával lidí a pak to zase ustalo.

Jinak se mi ve zprávách moc takových věcí upřímně neobjevuje. Lidé většinou čekají, že tam toho bude hodně. Například nějaké sexuální obtěžování skrz posílání explicitních fotek. Aktuálně se mi to už neděje. Dělo se mi to tak před čtyřmi pěti lety, kdy jsem ještě nebyla plnoletá a můj Instagram nebyl tak profesionální. Nebyly seřazené fotky a tak. Prostě to vypadalo jako Instagram normální holky, co dělá cosplay a to přitahovalo tyto lidi asi nejvíc.

Přijde mi, že když se to člověk snaží vést profesionálně, plus tam má ještě OnlyFans, tak tady tento typ lidí se bojí napsat, protože v konverzaci nebudou mít navrch. Myslím, že podvědomě cítí, že ta osoba si z nich nesedne na zadek a když se jí něco nebude líbit, tak je pošle do háje.

Vy je posíláte do háje, když Vám napíší něco nevhodného?

Když mi někdo napíše něco nepříjemného, tak to ignoruju. Když je to fanoušek, u kterého vím, že mě sleduje delší dobu a líbí se mu moje příspěvky, tak mu řeknu slušně, že tohle se mi nelíbí a poprosím ho, aby chování ke mně změnil.

A v rámci OnlyFans nedostáváte nějaké sexuální zprávy?

S nějakými sexuálními zprávami a násilím úplně moc zkušenosti nemám. Měla jsem dřív, teď už ne. Ani na tom OFku. Lidi si myslí, že tam to nejvíc pojede, že tam jsou právě nejvíc úchylní lidé, ale většinou – nebo aspoň u nás jako cosplayerů – tak to jsou dost respektující lidé a mnohdy se i stydí psát. Což je takové blbé, když si za to zaplatí. Jsou tam fakt strašně hodní.

Přijde mi, že na OnlyFans chodí lidé, kteří chtějí pomoci, chtějí zasupportit cosplay. Peníze, co z toho mám, jdou převážně znova do tvorby. Nebo se chtějí spojit a prostě jdou tam kvůli mně a kvůli tomu, že mě mají rádi, a ne kvůli tomu, aby ze mě dostali ještě nějaké věci, co by oni chtěli.

Pak se ještě ve zprávách jednou za čas objeví nějací lidé, kteří mají potřebu mi vysvětlit, že jsem novodobá děvka a že bych to prostě neměla dělat a měla bych začít pomáhat lidem a takové věci. Což bych hrozně ráda, ale aktuálně potřebuju pomoci sobě, abych mohla potom pomáhat někomu jinému. Takže jo, občas se objeví i nějací mudrcové, kteří mají potřebu mi vysvětlit svůj názor a já jsem jako: „Tak jo, Pepo. Žij a nech žít.“

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*