Nejnovější

Větší svoboda, méně stresu pro děti. Důvody, proč jsem přešla na domácí vzdělávání.

Foto: Sarah Dietz |Pexels

Zdeňka Fabiánová (jméno na žádost změněno), matka dvou dětí, nám poskytla krátký rozhovor na téma jejich rodinné domácí školy. Dále jsme vyzpovídali i jeden „meeting“ doma vzdělávaných dětí a zeptali se jich, jak se jim tento druh učení zamlouvá.

Jakým způsobem jste se k tomuto druhu vzdělávání dostali? Co vás motivovalo?

Větší svoboda, méně stresu pro děti, snaha soustředit se na to co je podstatné a vynechat to, co podle nás do budoucna důležité není. Větší možnost vybrat si kolektiv, ve kterém se děti pohybují.

Kolik dětí máte a jak dlouho je již tímto způsobem učíte?

Dvě děti – 10 a 7 let – do školky ani školy nikdy nechodily.

Jak přesně funguje váš systém domácího vzdělávání? Jak to časově/organizačně zvládáte?

Pravidelně, tedy každý den se snažíme dělat něco z matiky či z angličtiny. Ostatní předměty pokrýváme běžným životem, tím myslím, že si povídáme o zajímavých věcech, chodíme na výstavy, cestujeme, dále používáme dokumenty, knížky, audio vzdělávací pořady na Spotify, děti navštěvují kroužky a podobné věci.

Zkusili jsme i jeden rok vynechat a zkusit takzvaný unschooling
(Způsob vzdělávání tzv. přirozenou cestou, kdy se dítěti nekladou žádné osnovy, podle kterých by se mělo učit. Počítá se s tím, že život sám dítě naučí vše, co potřebuje. pozn. red.). Zpočátku to fungovalo celkem pěkně, dcera si dělala víc věcí, vyráběla, co ji baví, ale časem aktivita začala upadat. Tak jsme se vrátili k pravidelné práci. Já z pohledu rodiče jsem i ráda, že mám nějaký přehled o tom, že dítě více méně drží krok s vrstevníky v těch základních věcech: matematika, čeština a angličtina. A kdyby se děti rozhodly jít do školy, do kolektivu, tak nebudou mít problém.

Jaké jsou výsledky? Cítíte se jako úspěšní učitelé?

To uvidíme, až budou děti dospělé.

Jsou děti spokojené?

Dcera říká, že je spokojená. Občas přemýšlí, že by chtěla zkusit i běžné vzdělávání. Hlavně kvůli kolektivu a je celkově zvědavá. Zároveň zatím nenašla dost odvahy do toho opravdu jít. Syn nechce o škole ani slyšet a u něj si z pohledu rodiče i myslím, že by začlenění do kolektivu bylo složitější. Syn je s domácím vzděláváním spokojený. Zatím nechce moc ani na kroužky.

Zeptali jsme v krátkosti i dětí, které jsou doma vzdělávány.

Lucka, 6 let:

Učíš se v domácí škole ráda?

Ano!

Které předměty máš nejradši?

Malování, učení o přírodě a matiku.

Co už v matematice a přírodovědě umíš?

Počítat, poznat různé kytky a ptáky.

Přemýšlela jsi někdy nad tím, jaké by to bylo chodit do normální školy?

Jo!

A jaké by to bylo?

Strašné!

Mája, 9 let:

Učíš se v domácí škole ráda?

Hodně ráda.

Které předměty máš ráda, a které moc ne?

Mám ráda všechny.

Aha. A co všechno umíš v tvém nejoblíbenějším?

Třeba v matematice už umím sčítání, násobilku, různý šipkový grafy. V češtině třeba vyjmenovaná slova a velká písmena.

Jaké by to podle tebe bylo chodit do normální školy?

Přemýšlela jsem nad tím a chtěla bych to zkusit, ale nemyslím, že to bude tak dobrý jako domácí škola.

Marta, 9 let:

Učíš se doma ráda?

Ano.

Které předměty máš nejradši?

Přírodovědu, výtvarku, angličtinu a matematiku.

A které nemáš?

Některé věci v češtině – vyjmenovaná slova a Koumáka. (řada pracovních sešitů češtiny pro 1. stupeň základních škol pozn. red.)

Co už ve svých oblíbených předmětech umíš?

V přírodovědě umím poznávat zvířata a v angličtině umím pozdravit, nebo si třeba objednat kávu.

Přemýšlela jsi někdy, jaké by to bylo chodit do normální školy?

Ano.

A jaké by to bylo?

Přemýšlela jsem nad tím mnohokrát, ale k ničemu jsem nedospěla.

Jéňa, 6 let:

Učíš se rád?

Jo!

Které předměty máš rád?

Mám rád češtinu, angličtinu a matematiku.

A co všechno v nich už umíš?

Z angličtiny umím exotická zvířata, z matematiky sčítání, odčítání a nějaký jednoduchý násobení, třeba 1×1, 2×5, nebo 3×5.

Přemýšlel jsi někdy nad tím, jak by se ti líbilo v normální škole?

Ne!

Ani bys to nechtěl zkusit?

Ne!

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*