Jeden svět Olomouc: Hollywoodgate – vzal kameru, tlumočníka a rok sledoval vedení radikálního hnutí Tálibánu, stačil jeden chybný záběr a byl by mrtvý

Po překotném odchodu Američanů z Afghánistánu se v roce 2021 chopil moci opět Tálibán. Zahraniční korespondent Ibrahim Nash’at po dobu jednoho roku sledoval muže a jeho skupinu z vedení Tálibánu a natočil tak 89 minutový autentický dokument. Film byl uveden i na 25. ročníku festivalu Jeden svět 2024 od Člověka v tísni. Po projekci filmu ve čtvrtek 3. 4. 2024 v olomouckém Divadle na cucky proběhla i diskuze s českým vojenským důstojníkem Ivem Zelinkou.

Německo-americký dokumentární film s názvem Základna Hollywoodgate zahrnul letos festival Jeden svět 2024 do programu hned několikrát. Odvážný filmařský kousek poskytuje náhled do situace v Afghánistánu po spěšném odchodu Američanů. Společně s režisérem Ibrahimem Nash’atem se divák prostřednictvím němé kamery vydá mezi členy vedení radikálního hnutí Tálibán. Dále se také stává svědkem toho, jak se Tálibánci snaží uvést do provozu vysídlenou základnu plnou vojenské techniky v hodnotě miliard dolarů, kterou zde Američané zanechali po svém odchodu.

Nash’at strávil rok v přísně kontrolované společnosti Tálibánu a stal se tak svědkem návratu extremistických milicí k moci. Dokumentoval jejich konverzace, práci na základně, trávení volného času i společné stolování na zemi. Jeho přítomnost byla silně hlídaná a i v samotném snímku můžeme pozorovat otevřené debaty o tom, co by měl a co by neměl natáčet.

Diváci mohli ve filmu vidět úsměvné střípky záběrů, jako například objevování vybavení v posilovně a bezradného zkoumání, co a jak funguje nebo třeba prohledávání lednice s alkoholem. Tyto na první pohled komické scénky se ale odehrávají v děsivé skutečnosti. Pro režiséra představoval výběr scén a obsah natáčení otázku života a smrti. Sám velitel Tálibánu vznesl během filmu ne jednu poznámku na režisérovo konto. „Kdyby jeho záměry byly špatné, brzo bude mrtvý.“

Na projekci byl přítomen k závěrečné diskuzi i čestný host, velitel kybernetických a informačních sil v rámci Armády České republiky, Ivo Zelinka. On sám absolvoval v Afghánistánu rovnou tři mise, kde velel výsadkové rotě. „Asi to pro mě nebyl tak šokující zážitek, sledovat ten film, jako pro vás, protože jsem se v menších dávkách s těmito událostmi potkával celé ty tři nasazení. Afghánistán opravdu není tak dramaticky odlišný od toho, co jsme viděli ve filmu a od toho, co bylo předtím a co i bude,“ komentoval Zelinka snímek hned po promítání.

Film byl pro mnohé diváky prezentace nepříjemné reality. Pro někoho kdo má ale vlastní zkušenosti snímek představuje pouhou reflexi. „Neřekl bych, že z projekce necítím špatné pocity, ale ten film je logicky odvar té reality. Oni ho nenechali natočit nic skutečně problematického z jejich pohledu. Bezpochyby se tam děly horší věci, které natočeny nebyly. Já sám jsem tam viděl hrůznější věci, ale co se vzpomínek týče, určitě mě to zavedlo zpátky,“ odpovídal dále v diskuzi na otázku, zda pociťoval negativní emoce při sledování.

Projekce Základny Hollywoodgate také poukázala na lidská práva, která jsou v Afghánistánu odlišná od evropských standardů. Speciálně ženská práva jsou v zemích východu výrazně potlačována. Režisér Nash’at zachytil momenty, kdy se muži před kamerou velmi bezcitně baví o otázce zahalování žen nikábem v obličeji. Pro přirovnání používají metaforu rozbalené a nerozbalené čokolády, kterou pohodí na zem. Se stejným nasazením později diskutují o pracovních možnostech žen v Afghánistánu, které nebývají velkorysé. „Mrzí mě, když vidím, že ta situace lidských práv, speciálně žen, šla pod bod mrazu. Na druhou stranu taková situace byla v roce devadesát sedm taky a nikoho to tady v Evropě nezajímalo,“ doplnil Zelinka k tématu lidských práv.