Pekelná valorizace válcuje rozpočet. Vláda selhala, opozice nemá řešení

O valorizaci se tento týden vedly v poslanecké sněmovně vášnivé debaty. Hádající se politici, obstrukce od opozice a řešení v nedohlednu. Systém valorizací začíná pokulhávat, tím spíše ještě více kulhá návrh na valorizaci mimořádnou. A inflace si roste vesele dál.

Pravidelná valorizace byla zavedena v roce 1991 s tím, že její výše se bude odvíjet od růstu inflace. Dochází k ní každoročně v lednu a její výši stanovuje vláda na základě nařízení. Zvýšení by však mělo probíhat na základě statistik zjištěných skutečností. Důchody jsou navíc mandatorní výdaj vlády – tedy povinný. Ať už jeho výše bude jakákoliv, vláda musí vždy najít prostředky k tomu, aby ho uhradila. Což by znamenalo další zadlužení či zvýšení daní nebo seškrtání některých výdajů. A to je to poslední, po čem bychom toužili.

Valorizace je kostlivec ve vládní skříni, protože se jedná o obzvlášť drahý výdaj, protože čím vyšší důchod, tím vyšší je valorizace. A to i ta mimořádná. K té dochází, když je inflace obzvlášť vysoká. A jelikož u nás inflace vysoká je, jedná se už o třetí mimořádnou valorizaci v řadě.

Minulý rok došlo ke dvěma, a to v červnu a v září. V červnovém termínu se procentní výměra důchodu zvýšila o 8, 2 % a a v září o 5, 2 %. Už samotná výše každoročního valorizačního navýšení byla v minulém roce přifouklá v základní výměře o 350 korun a v procentní o 1, 3 % a 300 korun. Důchodci byly tedy v minulém roce od inflačních šoků zcela ochráněni. Teď jim červnová valorizace má hodit 1 770 Kč. To je pro ně určitě moc krásné číslo, avšak ne všichni důchodci na takovou částku dosáhnou. Valorizace je nefér. Pro důchodce i pro daňové poplatníky.

Ti, co mají důchod vysoký, si polepší. Ti, co ho tak vysoký nemají, tak jim valorizace v konečném důsledku zas tak moc nepřinese. A tahle výše valorizace není nezbytně nutná. Důchodci už si polepšili minulý rok, zatímco běžné mzdy zůstávaly stejné. A pokud přece jen k nějakému navýšení došlo, bylo tak marginální, že nepokrylo inflační šílenství. Důchodci 1 – daňoví poplatníci 0.

Valorizační míra se stává neúnosnou

Vláda předložila návrh ke snížení mimořádné červnové valorizace z očekávané částky 1 770 na 760 Kč. Důvod je jednoduchý – původní stanovená výše valorizace ze zákona není udržitelná pro státní rozpočet. O to víc, že se výše další valorizace počítá z té předešlé, respektive z výše důchodu, který už byl valorizací navýšen, ať už to byla ta každoroční či mimořádná.

Když se to bude tak zvedat dál a dál a další mimořádné valorizace se nevylučují, může to narůst až do astronomických výšin. A pochybuju, že bychom se s naším státním rozpočtem chystali ke hvězdám.

Momentální vládní návrh je jednorázový a zahrnuje navýšení každého důchodu o 400 Kč a taktéž zásluhového dílu o 2, 3 %. Už teď průměrný důchod dosahuje 48 % průměrné mzdy, což je podle ekonoma Filipa Pertolda nejvíce za 30 let.

Snížením valorizace by došlo k ušetření několika miliard. Pertold, který je i poradcem ministra práce a sociálních věcí Jurečky, pro Seznam Zprávy uvedl, že je to dokonce výhodné v dlouhodobém hledisku. Teď ušetříme, ale pak ušetříme ještě víc. A to se vyplatí, Horste!

Jedná se totiž až o 100 miliard, za které by mohlo být 300 km dálnic, které nám chybí, jak vyslovila Danuše Nerudová. Hlavní je, že se nezadlužíme víc, než už jsme. Kdyby totiž zůstala míra valorizace, tak jak je, navýšila by se tím logicky i ta následující, čímž by se navýšili i výdaje ze státní pokladny. A na to prostě nemáme.

Celý systém valorizací nám padá na hlavu a nepomáhá těm, kdo by to opravdu potřebovali a tak, jak by se mělo. Aby měla valorizace kýžený efekt, je potřeba rozsáhlé reformy. O té důchodové se mluví – ale jen to. Nevypadá, že by se vláda k něčemu měla a až se k něčemu konečně rozhoupe, kdo ví, jak moc účinné to bude.

Problémové je i to, že vláda přišla s návrhem pozdě. Už třeba s ohledem na důchodce, kteří s daným navýšením v červnu počítali. Navíc se vláda snaží o protlačení návrhu ve zrychleném jednání v rámci legislativní nouze, což by nakonec mohlo být protiústavní. Aby ale mohla být legislativní nouze vyhlášena, je k tomu potřeba pádný důvod. Jeden takový může být hospodářská škoda – za tu považuje vláda neúnosně vysokou valorizaci, kterou se snaží snížit. Opozice s tímhle odůvodněním nesouhlasí.

Opozice vlastně nesouhlasí s tím vším. Bojovala za důchodce – a hlavně svoji nejsilnější voličskou skupinu – zuby nehty. Jelikož jednání trvala tak dlouho a bylo to i s přespáním, mohla se rovnou strhnout polštářová bitva. Výbavu na to určitě měli. Vůbec by nevadilo, kdyby Okamuru někdo přetáhl u pultíku nějakou duchnou. Zbyl by aspoň čas sedm hodin na to něco opravdu vyřešit.

Jen včerejší výstup Tomia Okamury ve sněmovně, přišel daňové poplatníky na 5.460.000 Kč.
Celkem stálo včerejší "nicnedělání" Poslanecké sněmovny 10.920.000 Kč. Česko proti chudobě! pic.twitter.com/RYgBayBJwp

— Dobré vědět 💡 (@JosefMecel) March 1, 2023

Můžete mít svůj názor, ale to neznamená, že svým projevem budete vycucávat kapsy daňových poplatníků. Pereme se za důchodce, ale za sakra vysokou cenu. Mlčeti zlato teď nabývá úplně jiných rozměrů. Tedy – o co míň mluvíš, o to víc ti zbyde z čeho platit valorizace.