Strach o děti nebo spíš zpátečnické uvažování?

Senát bude projednávat návrh Evropské unie týkající se předškolního vzdělávání a dlouhodobé péče. Znění působí nejasně a na základě Barcelonských cílů vzniká kontroverze ze strany českých politiků.  

Na konci roku 2022 přijala Evropská unie návrh, který pojednává o lepší dostupnosti a kvalitě předškolního vzdělávání a dlouhodobé péči o děti. EU tak vybízí členské státy, aby se zabývaly jejími doporučeními, které navazují na Barcelonské cíle. Ty bychom měli splnit do roku 2030. Jedná se pouze o dva body, které říkají, aby se:

1. alespoň 45 % dětí mladších tří let účastnilo předškolního vzdělávání a péče (zvláštní cíle se vztahují na členské státy, které dosud nedosáhly cílů z roku 2002).
2. předškolního vzdělávání a péče účastnilo alespoň 96 % dětí ve věku od 3 let do věku zahájení povinné školní docházky.

„Každý – od těch nejmladších až po starší osoby – má právo na vysoce kvalitní a cenově dostupnou péči. Investice do péče mají smysl z hospodářského hlediska a zaslouží si naši plnou pozornost, neboť společnost stárne,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Doporučení by také mělo podpořit kvalitu předškolního vzdělávání, zaměřuje se na poměr počtu pracovníků k počtu dětí ve školkách. Zvláštní pozornost věnuje cenové dostupnosti dětských skupin a zajištění kvalifikace pracovníků tak, aby mohli poskytovat lepší péči. Stát by také měl kontrolovat dodržování standardů kvality ve všech těchto zařízeních.

Přijetí tohoto návrhu by znamenalo posílení i v ekonomice a pozitiva se dotýkají také celé společnosti. Jde o zvýšení kapacit ve školkách, jeslích, dětských skupinách či v jiných soukromých zařízeních. Je to příležitost pro zrovnoprávnění a větší účast žen na trhu práce. Miliony žen jsou kvůli dítěti vyřazeny ze zaměstnání nebo nuceny pracovat na částečný úvazek. Využívání předškolního vzdělávání podporuje rozvoj dětí a jejich úspěch ve vzdělávání. Názory na toto jsou však sporné, někteří věří, že dítě by mělo co nejdéle po narození zůstávat s matkou.

Kritické vyjádření senátorky Vítkové

S těmito cíli nesouhlasí senátorka Jaromíra Vítková, místopředsedkyně výboru pro vzdělávání. „Pro dítě je nejdůležitější v prvních fázích vývoje být s maminkou a rodinou. Péče maminky a rodiny je do tří let nenahraditelná. Dítě se se situací v zařízení vyrovná, ale poznamená to kvalitu jeho života v následujících letech i dospělosti,“ okomentovala svůj příspěvek s odkazem na její tiskovou zprávu, v níž podala podrobnější vyjádření k situaci. Také dodala, že matky, které se rychle zapojí do pracovního procesu, bývají ve stresu, aby zvládly zaměstnání a domácnost, což dále působí na děti.

Zaměřila se především na vzdělávání a péči o děti mladší tří let. Je přesvědčená, že se tyto děti lépe vzdělávají se svými blízkými a potřebují ke správnému vývoji být s rodinou. Tvrdí, že péče matky je do tří let nenahraditelná. Svým názorem však rozproudila vír falešných informací. Neexistuje žádná studie, která by dokazovala, že zařízení sloužící pro děti mladší tří let, by na děti měla negativní dopad. Právě naopak, zvláště důležité jsou tato zařízení pro děti ze znevýhodněného prostředí.

Vítková nejspíš nepochopila pointu návrhu

V komentářích pod jejím příspěvkem vznikla debata, přičemž se mnoho lidí domnívalo, že děti mladší 3 let by podle EU měly nastupovat do školek, ne do dětských skupin. Vítková tuto nepravdivou informaci nevyvrátila a spousta lidí tak její názor podpořila. Podmínky v těchto zařízeních se samozřejmě liší a jsou uzpůsobené tak, aby vyhovovaly dětem příslušného věku. Návrh EU mluví také o zdokonalování těchto podmínek.

Vítková také kritizovala procentuální vymezení ze strany EU. „V Senátu řešíme dokument, který stanovuje přesná procenta, kolik dětí by mělo instituce předškolního vzdělávání navštěvovat. Hlavně u dětí do tří let se mi to zdá být přehnané,“ reagovala na jeden z komentářů. Problém tohoto tvrzení je zcela logický. Nikdo nemůže určit a donutit 45 % dětí, které by měly navštěvovat dětské skupiny. Jde pouze o vytvoření alespoň této kapacity míst v rámci dětských skupin.

Ve svých vyjádřeních také přiznala, že nejdůležitější je svobodná volba rodičů. Návrh EU se ale snaží docílit právě tohoto. Tímto si tedy Vítková naprosto protiřečí a její vyjádření postrádá smysl.