Covidem zamořená Čína otevírá hranice. Svět se bojí restartu pandemie
Foto: Elvert Barnes | Wikimedia Commons
Čína po třech letech lockdownů rozvolnila striktní koronavirové opatření a chystá se otevřít světu. Od 8. ledna mohou lidé cestovat do Číny, aniž by podstoupili povinnou karanténu, stačí negativní výsledek PCR testu. Země v souvislosti s rozvolněním čelí rapidnímu nárůstu počtu případů onemocnění. Státní média a úřady situaci zlehčují, tvrdí, že je epidemie pod kontrolou.
Začátkem ledna přišla čínská vláda po třech letech přísných opatření s nečekaným rozhodnutím. Lidé se mohou od 8. ledna vypravit do Číny bez větších komplikací, nemusí do karantény a stačí jim pouze PCR test s negativním výsledkem. Rozvolněných opatření kromě turistů už stihlo využít také několik desítek tisíc obyvatel Hong Kongu, kteří už léta neviděli své blízké žijící v pevninské Číně.
„Jsem si jist, že situaci s cestujícími přes hranici zvládáme dobře. Jsem spokojený a doufám, že se nám podaří udržet celý proces v chodu,“ nechal se slyšet vládou dosazený správce Hongkongu John Lee. Za rodinami přiletěli mnohdy příbuzní až z Varšavy či Frankfurtu. „Moji rodiče na tom nejsou zdravotně dobře a já je nemohla navštívit, ani když zjistili, že mají rakovinu střev,“ řekla Teresa Chowová pro agenturu Reuters.
Zatímco Čína čelí přívalu turistů ze světa, připravují se světové metropole na nátlak čínských turistů. Opatření v podobě negativního covidového testu zavedlo už nespočet států včetně České republiky. Povinnost cestujících z Číny prokázat se negativním testem platí dle rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví od 16. ledna. Česká republika zavádí testování v reakci na rapidní nárůst covidových případů v tamní zemi.
„Ačkoliv Česká republika nemá zavedené přímé lety, je naším cílem maximálně chránit zdraví našich občanů. Reagujeme proto rychle na doporučení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) pro státy EU a zavádíme povinnost prokázat se před odletem z Číny testem,“ vysvětlil v tiskové zprávě náměstek ministra Josef Pavlovic.
Přeplněné nemocnice a vyprodané léky
V Číně rostou počty infikovaných poté, co země na začátku prosince zmírnila politiku nulového covidu a zrušila klíčové restrikce. Čínská vláda přitom Světové zdravotnické organizaci neposkytuje specifické informace o reálném šíření koronaviru v zemi. Fotky z přeplněných nemocnic však mluví jasně. Nakažení leží na kapačkách na postelích umístěných po chodbách a zbylí pacienti mezitím marně čekají na vyšetření.
Čínská vláda hlásí přibližně 5000 nově infikovaných denně, podle analytiků jsou však informace podhodnocené. „Denní počty nakažených se mohou blížit jednomu milionu a denní bilance úmrtí na covid-19 až k 5000,“ upozornila stanice BBC News s odvoláním na experty ze společnosti Airfinity modelující šíření nákaz. V třetí nejlidnatější čínské provincii Che-nan je dle dat tamní zdravotní komise nakaženo skoro 90 procent obyvatel, což odpovídá zhruba 88 milionům.
Vlna rozvolňování odstartovaná masovými protesty
Hranice se otevírají světu zejména po silném nátlaku ze strany čínské společnosti. Všechno odstartovaly masivní listopadové protesty, které v Číně nemají obdoby. Demonstranti se dožadovali rozvolnění přísných opatření, které na tři roky zpomalily druhou největší ekonomiku na světě. Postupně se shromažďovali v milionových metropolích jako je Šanghaj, Wu-chan, Nan-ťing a Kuang-čou.
„Největší problém mají mladí Číňané, chybí pracovní příležitosti, bydlení je nedostupné, jejich nespokojenost s režimem je výjimečná,“ shrnul situaci sinolog Filip Jirouš. Přesto se našly stovky demonstrantů, kteří volali po odstoupení komunistické strany a prezidenta Si Ťin-pchinga.
Symbolem protestů se staly nepopsané bílé listy papíru, kterými lidé dávali najevo odpor vůči cenzuře. V zemi je cenzurována značná část obsahu, a tak si Číňané protesty mimo zakázaných sociálních sítí domlouvali například na seznamovacích aplikacích.
Na demonstracích se ozývala hesla jako: „Nechceme testy na covid-19, chceme svobodu.“ Té se jim nakonec „povedlo“ dosáhnout, jelikož tamní vláda nečekaně ustoupila požadavkům lidí a rozvolnila proticovidová opatření. „Mám pocit, že se tvrdá práce všech začíná vyplácet,“ uvedl jeden z demonstrantů v Pekingu. Protesty patřily k největším v zemi od roku 1989, kdy došlo k masakru na náměstí Nebeského klidu.
Napište komentář