Rusko čeká smrt a může si za ni samo. Experti se shodují na mnoha faktorech, které to dokazují

POST-SOVĚT: Rusko není federací a vládne mu mafie. Shodují se na tom experti napříč obory. Za nebezpečný politický systém a praktickou absenci přírodních hranic největší země na světě pravděpodobně zaplatí. V případě jeho rozpadu nás ale čeká chaos, proti kterému je válka na Ukrajině malá potyčka.

Rozpad Sovětského svazu byl podle ruského prezidenta Vladimira Putina katastrofou a humanitární tragédií. „V důsledku rozpadu se 25 milionů etnických Rusů ocitlo rázem a bez vlastního přičinění v cizině. Ruský národ se stal nejvíce rozděleným národem na světě, což je nepochybně tragédie,“ popsal v roce 2015.

Svá slova znovu zopakoval v prosinci 2021 – jen dva měsíce předtím, než se rozhodl rozpoutat bezprecedentní agresi proti Ukrajině. Rozpad SSSR zhodnotil jako kolaps historického Ruska.

Pro Moskvu opravdová geopolitická tragédie

Pro srovnání: Sovětský svaz se rozkládal na ploše 22,4 milionů kilometrů čtverečních, zatímco Rusku na 17,1 milionech. Obyvatel měl k roku 1989 SSSR téměř 290 milionů. Odhady pro Rusko k roku 2020 hovoří o necelých 146 milionech obyvatel, nicméně počet se kvůli částečné vojenské mobilizaci z loňského září patrně snížil.

Právě ztráta rozlohy je pro Moskvu učiněná tragédie. Nejde ani tolik o ztrátu čtverečních kilometrů jako o absenci přírodních hranic. Pokud se totiž podíváme od východu, SSSR byl proti pozemní invazi poměrně dobře zabezpečen. Od Ochotského moře mezi Japonskem a Sovětským svazem se až po Kaspické moře táhly hory – od východu pohoří Džugdžur, na hranicích s Mongolskem Changaj a Altaj, níže ve Střední Asii zase Ťan-Šan, Pamír a Hindúkuš, následně se až ke Kaspickému moři táhne Íránská vysočina a pohoří Elborz.

Mezi Kaspickým a Černým mořem SSSR chránil celý Kavkaz. Navíc Moskva ovládala Ukrajinu s Karpaty na její východní hranici a jako nárazníkový pás v případě pozemní invaze před nížinu mohla působit území Běloruska a pobaltských států.

Rozpad, který ještě bude mít následky

O celé problematice nejen ruské geografie píše expert Tim Marshall ve své knize V zajetí geografie: Jak lze pomocí deseti map pochopit světovou politiku. Marshall v ní na praktických příkladech dokázal, jak fatální je pro Rusko nemít přístup k otevřenému nezamrzajícímu oceánu.

Na začátku prosince v rozhovoru pro EuroZprávy.cz expert na kulturní a politickou geografii Vladimír Baar z Ostravské univerzity detailně rozebral problematiku ruského území. Rusové podle něj nejsou schopni obhospodařovat tak obrovské území a využít ho ve prospěch vlastního obyvatelstva.

„Naopak adorují Stalina, že rozšířil hranice SSSR a ještě dostal pod kontrolu řadu zemí, v nichž instaloval komunistické režimy. A všimněte si, co považuje za největší katastrofu – ne první světovou válku, ani druhou světovou válku s desítkami milionů obětí, ale rozpad ruského impéria,“ upozornil profesor.

Baar doplnil, že Rusové v postkomunistickém období nebyli schopni reformovat svou ekonomiku. Zůstala tak závislá na těžbě, těžkém průmyslu a energetice. Podle něj to má logické vysvětlení – oligarchové v čele s Putinem, kteří Rusku vládnou, získali nad lukrativními sektory kontrolu, z níž mají zisky a problémy občanů jsou pro ně vedlejší.

Baar také vysvětlil, že Rusko nyní projektuje svůj vliv v Arktidě, protože tam proti němu nikdo nebojuje. Chtějí kontrolovat minimálně tuto severní cestu mezi východní Asií a Evropou. Dokonce v rámci Organizace spojených národů žádali o rozšíření ruské výlučné ekonomické zóny o další stovky kilometrů s tím, že měla končit až u severního pólu.

Bezpečnostní expert Lukáš Visingr vidí jako nevyhnutelný dokonce rozpad samotného Ruska. Řekl to poté, co Ukrajinci znovudobyli Cherson na jihu země. Podle něj bude vypadat válka na Ukrajině proti rozpadu Ruska jako maličkost. Může se rozpadnout na dvacet států, z nichž deset bude mít jaderné zbraně. „Bude to jako rozpad Jugoslávie, akorát stokrát horší a s jadernou příchutí.“

Pro Rusy jsou klíčové železnice – táhnou se přes celou zemi od západu na východ. Podle Visingra je Rusko díky západním sankcím v situaci, kdy není schopné vyrobit jedinou lokomotivu nebo vagón. Rusové vyřadí měsíčně několik tisíc vagónů. „Pak jim celá železniční síť začne kolabovat, protože po nich nebude mít co jezdit.“

Bezpečnostní expert pro EuroZprávy.cz také varoval před zapojením dalších mocností do rozpadu. Upozornil zejména na Čínu, která už dlouhodobě šíří svůj vliv na Sibiři.

Politický systém taky nepomáhá

Rusko je rozděleno na řadu menších územních celků – 24 republik, 9 krajů, 48 oblastí, 3 federální města, 1 autonomní oblast a 4 autonomní okruhy. V horní komoře Federálního shromáždění jsou všechny tyto celky zastoupeny dvěma poslanci.

Právě toto rozdělení může být pro Rusko v brzké době fatální. Podle Baara za Uralem žije zhruba 6 milionů lidí na 7,5 milionu kilometrech čtverečních. „Kdyby se separovala třeba republika Sacha, která má obrovské zásoby diamantů, platiny, zlata a spousty dalších surovin, tak bude nesmírně bohatou zemí,“ konstatoval.

Politický geograf Baar očekává výbuch na Kavkaze. Nedivil by se, kdyby například čečenský vůdce Ramzan Kadyrov „změnil kabát“ a začal se stavět do role zachránce před zničením Čečenců ze strany Ruska.

Upozornil také na nespokojenost ostatních kavkazských národů se situací. Ekonomicky to jsou ty nejslabší regiony v zemi s velice nízkým příjmem na hlavu.

„Jak to známe u nás, kdy se u nás na Moravě říká, že nám Pražáci vládnou. V Rusku je to samozřejmě mnohem silnější, lidé si uvědomují vzdálenost od Moskvy,“ pokračoval Baar. Oblasti na Dálném východě označil za „přívěšek“ evropské části Ruska. Očekává, že období, kdy se tyto části pokusí odtrhnout, bude chaotické a zničující s tím, že se Rusko propadne o další roky zpět.

Politolog Jan Holzer dokonce považuje federativní označení Ruska za nesmysl. Federalismus je podle něj totiž jeden z atributů demokracie a pro ruské nedemokratické parametry nedává smysl. „Federalismus předpokládá základní principy demokracie a alespoň nějakou autonomii pro subjekty. V tomto systému ji ale nemají.“

Putin postupuje racionálně a je si vědom rizik, snaží se upevnit svou moc. Ostatně tak činí už od roku 1999, kdy se dostal z blízkého kruhu okolo exprezidenta Borise Jelcina až do premiérského a následně prezidentského křesla. Podle Holzera ale záleží do jaké míry se může spolehnout na informační a zpravodajské služby.

Definitivní tečku do těchto úvah přinesl v rozhovoru EuroZprávy.cz ruský disident a historik Andrej Borisovič Zubov. „Od občanské války v letech 1917 až 1918 máme v Rusku typický gangsterský stát. Vedou ho zločinci a kriminální struktury. V reálu byla takzvaná komunistická strana mafiánskou organizací. Měla vertikální systém a chyběl jí legální status,“ nastínil disident.

Zubov Vladimira Putina považuje za typického banditu. „Není to stát. Nejsou zde pravidla. Není zde právo. Jediným systémem je nyní v Rusku mafie a její hlavou je pan Putin.“ V době rozpadu SSSR měla tehdejší „mafiánská“ elita, jak pokračoval ruský disident, možnost ovládat veškerý majetek po celém SSSR.

Putin tak bral majetek od jednoho oligarchy, načež ho dal druhému. Nebyl to ale jen případ Ruska, obdobné režimy jsou podle Zubova všude – kromě demokratických pokusů v Moldavsku, Arménii, Gruzii a na Ukrajině. Za klíčovou považuje zejména lustraci osob spojených s minulým režimem a dekomunizaci majetku, což se podařilo jen v zemích, které jsou dnes součástí západních struktur EU či NATO.

Kyjevu Zubov doporučuje dotáhnout takovéto reformy do konce, pokud Ukrajina chce vstoupit do Evropské unie. Bez těchto reforem se Ukrajina nebude schopná zařadit mezi demokratické evropské státy s liberálním trhem.  

Několikrát v rozhovoru zopakoval, že je nutné počkat po válce. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je totiž prakticky plně zaměřen na tuto a problémy s majetkem, korupcí a vládnutím zatím musejí čekat.

Ten samý případ je Rusko. Pro Moskvu by snaha o odtržení některého ze států v tuto chvíli nemusela být fatální už díky loajalitě tamních ozbrojených složek či politiků, ale ozbrojená hnutí ve více oblastech už ano. Přičtěme si zapojení některých ostatních států do potenciálního rozpadu ruského medvěda a největší stát na světě se stane hudbou historie.