Nejnovější

Lipavský: Ukrajina je pro nás prioritou, Čína zbytečně vyvolává napětí

Zdroj: Wikimedia Commons | Pirátská strana

Ministr zahraničí Jan Lipavský v rozhovoru pro Houpacího Osla popsal vývoj politiky Východního partnerství, kterou iniciovalo Česko v rámci svého předsednictví v Radě EU 2009. „V případě Ukrajiny se za poslední roky ukazuje, že asociační dohoda má velmi pozitivní dopad na její transformační pokrok,“ říká. Také přiblížil vztahy mezi ČR a Tchaj-wanem, který se nyní nachází v kritické situaci. „Nedávné kroky Čínské lidové republiky, především rozsáhlé vojenské cvičení s ostrými palbami, vnesly do oblasti zbytečné napětí,“ pokračuje v rozhovoru šéf zahraničního resortu.

Jak pokračuje politika Východního partnerství? Vznikla především z iniciativy České republiky a Polska v rámci českého předsednictví v roce 2009. Předpokládám tedy, že pro ČR a resort zahraničí je to důležité téma.

Politika Východního partnerství náleží k dlouhodobým zahraničně politickým prioritám ČR a její podpora významně rezonuje i v rámci priorit našeho aktuálního předsednictví v Radě EU. Zastáváme názor, že v důsledku aktuálního vývoje v regionu východní Evropy je třeba posílit podporu Ukrajině a dalším asociovaným zemím (Moldavsko, Gruzie), současně však politika Východního partnerství musí zůstat atraktivní i pro země bez asociační dohody.

Tuto skutečnost odrážejí i naše předsednické priority, mezi něž náleží všestranná podpora Ukrajiny a úsilí o udržení shody členských států EU na naplňování kandidátského statusu Ukrajiny a Moldavska, přičemž Gruzie by měla zůstat částí tohoto procesu, ve vztahu ke všem východopartnerským zemím pak posilování jejich odolnosti či ekonomická spolupráce.

Jaké akce v rámci českého předsednictví plánujete?

Důraz na politiku Východního partnerství v době předsednictví Česka v Radě EU dokládá i řada akcí, jako byla například 4. konference mládeže Východního partnerství, která se uskutečnila v červenci v Praze, připravovaná účast mých kolegů, ministrů zahraničních věcí Ukrajiny, Moldavska a Gruzie na pracovním obědě na okraj neformálního setkání ministrů zahraničních věcí členských států EU (tzv. gymnichu) na konci srpna.

Dále pak Fórum pro Ukrajinu (31. 8. – 2. 9.), kterou připravujeme společně s Forum 2000, zářijová konference ke geoparkům, obchodní a investiční fórum plánované na říjen, několik akcí, které se v průběhu podzimu zaměří na posilování odolnosti partnerských zemí, podzimní schůzka ministrů zahraničních věcí členských států EU a zemí Východního partnerství (s výjimkou Běloruska) či prosincové shromáždění Fóra občanské společnosti zemí Východního partnerství. S výjimkou schůzky ministrů zahraničních věcí, která se bude konat v Bruselu, se všechny výše uvedené akce uskuteční v Česku.  

Nad rámec našich předsednických priorit důležitost politiky Východního partnerství dokládá i skutečnost, že v prosinci 2021 se v Bruselu za účasti všech členských států EU a východopartnerských zemí s výjimkou Běloruska uskutečnil v pořadí již pátý summit Východního partnerství, jehož hlavními výstupy bylo společné prohlášení všech účastnických zemí a program budoucí spolupráce.

Ukrajina se blíží standardům EU

Jak dlouho mohou trvat přístupová jednání s Ukrajinou?

Přístupová jednání jsou dlouhodobý proces, jehož délka závisí zejména na reálné připravenosti přistupující země a pokroku, který země činí během celého procesu. Jde o víceletou záležitost. Asociační dohoda mezi EU a Ukrajinou je jistým předstupněm samotného přístupového procesu. V případě Ukrajiny se za poslední roky ukazuje, že asociační dohoda má velmi pozitivní dopad na transformační pokrok Ukrajiny a na přibližování se eurounijním standardům.

K asociační dohodě sice došlo, ale Ukrajina ani tak nemá jistý přístup do EU. Co jí v tom může zabránit a jaké podniká kroky?

V případě přístupových jednání platí, že přistupující země musí naplnit všechny podmínky členství. Podmínky v oblastech spravedlnosti a vnitra nebo hospodářské soutěže patří v rámci přístupových rozhovorů k prioritním. Česko poskytuje Ukrajině pomoc v řadě oblastí. Udělení kandidátského statusu Ukrajině jsme aktivně podpořili, jeho implementace náleží v oblasti Východního partnerství k prioritám našeho předsednictví.

Lukašenko ani nechce splňovat podmínky

Jedním ze členů partnerství je také Bělorusko. Má stanovené nějaké podmínky k pokračování v tomto programu?

Situace v Bělorusku je setrvale špatná, počet politických vězňů se v porovnání se stejným obdobím loňského roku zdvojnásobil na více než 1260. Běloruský režim pokračuje v zásazích proti nevládním organizacím, nezávislým médiím a v politicky motivovaných soudních procesech.

Vztahy Běloruska s Evropskou unií se od zmanipulovaných voleb v srpnu 2020, jejichž výsledky ani nový mandát A. Lukašenka EU neuznala, nadále zhoršují. Po loňské červnové čtvrté vlně sankcí Bělorusko donutilo opustit zemi vedoucího delegace EU v Minsku, zakázalo činnost několika organizacím členských států EU, v červnu loňského roku pozastavilo členství ve Východním partnerství a vyvolalo migrační krizi na hranicích s Litvou, Lotyšskem a Polskem.

Tento vývoj byl hlavním důvodem pro přijetí nejen další vlny sankcí v prosinci, ale i jiných opatření (pozastavení platnosti některých článků dohody o vízové facilitaci mezi Evropskou unií a Běloruskem).

Vychází z Minsku vůbec nějaká iniciativa v pokračování ve Východním partnerství?

V únoru letošního roku se stal Lukašenkův režim poskytnutím svého území ruským ozbrojeným silám spoluúčastníkem agrese Ruska proti Ukrajině.
Členské státy EU podpořily v létě další, již sedmou vlnu sankcí. Je důležité zdůraznit, že z dlouhodobého hlediska nevidíme přílišný zájem běloruské strany o spolupráci v rámci Východního partnerství.

Jak si vedou ostatní země Partnerství? Zajímala by mě především Gruzie.

Česko podporuje další sbližování Gruzie s EU, v této souvislosti jsme přivítali rozhodnutí Evropské rady přiznat Gruzii, která byla až do nedávna premiantem politiky Východního partnerství, evropskou perspektivu.

Kroky gruzínské vlády však v poslední době budí obavy a mohou vyvolávat dojem odklonu od euro-atlantických aspirací země, což se odrazilo i v doporučení Evropské komise udělit Gruzii kandidátský status až poté, co splní nezbytné podmínky týkající se řádného fungování státní správy, politické stability a nezbytných strukturálních reforem. Jsme připraveni Gruziii na této cestě pomoci a věříme, že po splnění potřebných podmínek nebude udělení kandidátského statusu této zemi již nic stát v cestě.

Když hovoříme o zemích Východního partnerství, je třeba připomenout i Moldavsko, jehož proreformní a prozápadní kurs rozhodně podporujeme. Česko podpořilo udělení kandidátského statusu této zemi, jsme připraveni přispět k jeho implementaci. Uvědomujeme si rovněž zranitelnost Moldavska v souvislosti s agresí Ruska proti Ukrajině a význam naší i celounijní podpory.

Ázerbajdžánské a arménské vztahy s EU jsou zřejmě ale také 
komplikované…

Klademe samozřejmě důraz i na další rozvoj spolupráce EU s Arménií a Ázerbájdžánem. I s ohledem na geopolitickou situaci v regionu Jižního Kavkazu se domníváme, že Východní partnerství musí mít vhodnou nabídku i pro tyto země.

V této souvislosti nás těší, že 1. března 2021 vstoupila v platnost „Dohoda o komplexním a posíleném partnerství mezi Arménií a EU“ (Comprehensive and Enhanced Partnership Agreement), která povýšila vzájemné vztahy na novou, partnerskou úroveň. Momentálně probíhají jednání mezi EU a Ázerbájdžánem o uzavření nové rámcové dohody, která by nahradila dosavadní Dohodu o partnerství a spolupráci z roku 1999.

Věříme, že tato jednání budou zdárně dovedena do konce, a to ku prospěchu a spokojenosti obou stran. Když mluvíme o vztazích EU s Arménií a Ázerbájdžánem, nelze nezmínit zvýšené zapojení EU a jmenovitě předsedy Evropské rady Charlese Michela do urovnání vztahů mezi oběma zeměmi, které od prosince 2021 vyústilo v konání zatím tří arménsko-ázerbájdžánských summitů.

Česká diplomacie věnuje těmto jednáním velkou pozornost a angažmá EU rozhodně podporuje. Věříme, že silné zprostředkovatelské zapojení EU v mírovém procesu bude nadále pokračovat.

Tchaj-wan a EU si jsou blízcí

Co může způsobit momentální situace v okolí Tchaj-wanu na mezinárodním poli? Čína vypálila rakety dokonce i do japonské výlučné ekonomické zóny.

Mír a stabilita v Tchajwanské úžině jsou vzhledem k tamní geopolitické citlivosti a ekonomickému významu oblasti klíčové nejen pro regionální, ale i pro globální stabilitu a prosperitu. Je v zájmu mezinárodního společenství, jehož je Česko nedílnou součástí, aby byl v oblasti zachován status quo – to je i pozice české diplomacie.

Nedávné kroky Čínské lidové republiky, především rozsáhlé vojenské cvičení s ostrými palbami, vnesly do oblasti zbytečné napětí a zvýšily riziko destabilizace celého regionu, jehož je i Japonsko velmi důležitou součástí. Ke konkrétnímu dopadu situace na japonsko-čínské vztahy se česká diplomacie nemůže vyjadřovat, jde o bilaterální záležitost obou zemí.

Pokud by Čína opravdu na Tchaj-wan zaútočila – dá se předpokládat, jaké kroky by podnikla Česká republika a NATO/EU? Myslíte, že by Tchaj-wan mohl počítat s podporou ve formě financí a zbraní podobně jako Ukrajina?

Je v zájmu rozumné části mezinárodního společenství invazi Čínské lidové republiky na Tchaj-wan předejít. Situace na Ukrajině a v Tchaj-wanské úžině nejsou identické. Důležitým společným prvkem je však síla reakce mezinárodního společenství. Česká republika nemá kapacitu své pozice v oblasti Tchaj-wanské úžiny aktivně prosadit, její síla je ale politická – jsme součástí EU, které nyní i předsedáme. Je naším společným úkolem konat tak, aby byl v oblasti zachován mír a klid.

Jaké jsou momentální vztahy mezi ČR a Tchaj-wanem? Chtěli byste tam poslat diplomata stejně jako USA?

Česko má v unijním i mezinárodním kontextu s Tchaj-wanem tradičně velmi kvalitní vztahy. Pojí nás společné hodnoty a priority. S Tchaj-wanem budujeme a prohlubujeme spolupráci v obchodě, investicích, vědě, výzkumu, inovacích, ve zdravotnictví, kultuře či cestovním ruchu. Tchaj-wan je také významným investorem v Česku.

Mezi prioritní témata naší spolupráce s Tchaj-wanem patří informační a komunikační technologie, kybernetická bezpečnost, polovodiče. Velmi kvalitně probíhá i spolupráce jednotlivých vědeckých a výzkumných institucí. Česko má na Tchaj-wanu své zastoupení v podobě České ekonomické a kulturní kanceláře, která je řízena mým ministerstvem.

Mohli byste mi nějak jednoduše shrnout vztahy ČR a Čínské lidové republiky? Co soudíte o ČLR a otázkách lidských práv a její zahraniční a ekonomické politice, která se pomalu ale jistě blíží k hegemonickému chování?

Čína se rychle mění, a ne dle našich očekávání. Své zájmy v regionu i globálně prosazuje stále asertivněji. Vzhledem k jejímu globálnímu významu ji nelze ignorovat, což ovšem neznamená, že se nemáme aktivně bránit tam, kde Čína zpochybňuje náš systém, naše hodnoty, ať už jsou to lidská práva nebo mezinárodní řád založený na pravidlech. Bilaterální vztahy s Čínou vedeme pragmaticky, vidíme příležitosti, ale jsme si vědomi rizik.

V našich bilaterálních vztazích s Čínou aktivně otevíráme citlivá témata, jako jsou lidská práva, Sinťiang či Hongkong. Vztah Česka k Číně je neoddělitelný od vztahu EU k Číně. Česko se aktivně podílí na formulování a prosazování unijních politik směrem k Číně. Jsme zastánci hledání oblastí, kde se EU a Čína mohou stát partneři (klimatická agenda), ale zároveň si uvědomujeme, že EU musí nadále vůči Číně prosazovat své hodnoty a principy.

Jakub Jurek (Články)
Student politických věd a novinář - amatér, co se zajímá o Ukrajinu a Blízký východ. Rád pije kafe a do všeho mluví.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*